RECENZE: Proč hrát Rise of Industry, když je tolik lepších strategií?

Kdyby Rise of Industry zůstalo ještě nějakou dobu v režimu předběžného přístupu, udělalo by lépe. Proti Anno 1800, Tropicu 6 nebo slovenským Workers & Resources působí jako chudý příbuzný.

Vypadá to, že se nám pomalu, ale jistě vrací éra budovatelských strategií a tycoonů. Ještě před pár lety bychom nezavadili o jedinou, dnes tu máme hned několik nadějných titulů, které bojují o vaši přízeň v plné verzi anebo se alespoň kutí v předběžném přístupu. Svítá budovatelským strategiím na lepší časy?

Staň se magnátem

Rise of Industry

Žádný dopravní tycoon se nevyhne srovnání s nekorunovaným králem Transport Tycoon Deluxe. Hrou, která prakticky definovala žánr. Na jeho mapě jsou rozesety různá naleziště, továrny, města a vy svými dopravními prostředky zajišťujete přepravu zboží, materiálů či pasažérů podle poptávky. Rise of Industry na to jde z jiné strany. Dává vám totiž moc všechny ty továrny, doly a plantáže stavět sám. I tak toho má ale s klasickým Transport Tycoonem mnoho společného.

Rise of Industry neměli při svém vývoji na růžích ustláno. Kickstarterová kampaň se nevydařila, vstup do předběžného přístupu provázely problémy, ale autoři se naštěstí nenechali odradit a ona zatvrzelost nakonec přinesla ovoce a fanoušci si ke hře nakonec našli cestu. Ale jak je na tom nyní, když konečně vychází do světa s číslovkou 1.0?

Rise of Industry

Koncept Rise of Industry je jednoduchý. Jste jedním ze zdejších magnátů a soupeříte s ostatními o zakázky pro různá města a oblasti. Města mají své obchody a ty si žádají přísun zboží. Takový obchod pro kutily nepohrdne stabilní dodávkou dřeva, uhlí nebo železa. Sámoška přijme každé jídlo, vždyť měšťané musí něco jíst a obchod s oblečením bude rád za bavlněnou přízi. To je pouze zlehčený koncept, samozřejmě, že základní suroviny a materiály lze také prodávat, ale mnohem výhodnější bude je použít k výrobě složitějších a komplikovanějších produktů. Přinášejí mnohem větší zisk. 

To ale není snadné, jen k výrobě kalhot bude potřeba pomoc hned z několika odvětví. Kůži získáte z farmy, z bavlny ušijete látku a tak dále. Vše stojí hromadu peněz a navíc je tu komplikace s vývojem. Téměř vše budete muset nejprve vyzkoumat, a to stojí čas i peníze. Takže ano, cesta od nitě k prvním kapsáčům je dlouhá a strastiplná. 

A to jsou tu přitom i daleko složitější výrobní procesy, které vyžadují ještě větší součinnost. Ke zlepšení celého procesu vám poslouží i další vývoj: upgraduje silnice, zvětší sklady, rozšíří počet destinací k exportu nebo zpřístupní nové dopravní prostředky, vlaky či dokonce vzducholodě.

Rise of Industry

Když se o své město dostatečně pěkně staráte, přijde čas na expanzi. Město vás požádá o dodání materiálu pro přestavbu a vy si zvolíte jeden z druhů obchodů, který ve městě vyroste. To znamená víc potenciálních odběratelů a peněz do vaší již tak bankovkami přetékající pokladničky. Jenže vy nejste nějaký umrněný podnikatel z horní dolní, chcete ovládnout celý kraj, stát se Magnátem s velkým M. 

Od toho tu jsou aukce. Kdo v nich vyhraje, získává moc nad daným regionem, může zde stavět, zneužívat rostlinné bohatství a nerušeně profitovat. Expanze do jiných regionů bude pro vás rychle nutností. Suroviny jsou pro jednotlivé oblasti unikátní a pokud je zrovna nemáte, je to veliká komplikace. Budete muset odkupovat za draho od státu, což vás pořádně plácne přes kapsu. Ale co chcete dělat jiného, když jediný důl na uhlí má váš sok na svém písečku?

Neviditelná ruka trhu

Rise of Industry

Rise of Industry cílí především na uspokojování potřeb trhu. Ty se mění rychlostí uragánu a ovlivňují vaše příjmy. Někdy prostě o dřevo zájem nebude, byť ho máte plné sklady. Ale to nejsou jediné ovlivňující faktory, do hry vstupují i události globálnějšího charakteru, které ekonomikou mávají dost razantním způsobem. Některé pozitivně, jiné negativně. A pokud chcete opravdu zbohatnout, můžete zkusit splnit nějaký ten speciální kontrakt. Spočívá v dodání určitého množství produktu do stanoveného časového limitu. Pokud svou část dohody nesplníte, čeká vás tučné penále.

Když jsem hru začal hrát v předběžném přístupu, nezdálo se mi, že by se z něho měla již v pár týdnech dostat. Prostě nepůsobila jako hotová a stále se pyšnila slovem alfa. Dokonce jsem pojal podezření, že ostrý start hry se odloží, nebo šlo o nějaký komunikační šum. Ale ne, opravdu Rise of Industry v tomto stavu měla v plánu jít do světa a také šla.

Rise of Industry

A to je problém. Ačkoliv je tu velmi zajímavě a detailně pojatý řetězec produktů a nabídky a poptávky, není to něco, co by dokázalo utáhnout celou hru. Transport Tycoon a podobné tituly měly mnohem víc propracovaných mechanik. Tak triviální věc, jako je postupné odemykání nových dopravních prostředků v průběhu historie, vám zajistila napjaté nervy k prasknutí. Kdo netrpělivě nepřešlapoval při čekání na první mag-lev vlaky, nemá srdce. Nic takového tady bohužel není, karty jsou od začátku jasně rozdané a žádné překvapení na vás nečeká. Vše je strnulé, určené jen pro jeden účel. Neříkám, že to nemůže být samo o sobě zábava, ale od budovatelské strategie si slibuji trochu víc.

Pocit nedostatku obsahu nenaruší ani tři různé módy hry. Liší se jen v maličkostech. Sandbox se od předpřipravených scénářů odlišuje vlastně jen tím, že v něm máte otevřené všechny technologie a neomezené finance. K dobru budiž, že si lze nastavit při generování mapy prakticky cokoliv, od počtu soupeřů, po obsah nerostného bohatství a množství vodních ploch. Jakousi nosnou konstrukcí je tak tutoriál. Je ale bohužel plný chyb, stěží ho lze dohrát a o zapeklitých herních mechanikách a ovládání vám vlastně skoro nic neřekne – na vše si v téhle hře musíte přijít stylem pokus-omyl a na pár minut to nebude. Ba spíš mnoho hodin zjišťování, jak to vlastně funguje.

Rise of Industry

Další překážkou k hráčskému blahu je dost komplikované ovládání. Za jeho zvládnutí by se měl v pozdějších fázích hry udělovat metál za paměť. Představte si, že máte kolem třiceti farem, dvaceti fabrik a x vedlejších staveb. Nastavení cíle dodávky se dělá v menu samotné budovy, tedy z vodárny nastavíte cestu k farmě, z farmy do masny, z masny do továrny na konzervy a tak dále. Jakmile máte takových zařízení desítky, přehlednost mizí kamsi do ztracena. Vy pak jen marně budete pátrat v paměti, co že to je ta farma číslo 17 a depo 7 a kde se ten kolos pomyslných mechanických koleček zadrhl. Proto se stává pozdější fáze hry lehce frustrující, ztratit přehled o celém vašem ne/funkčním stroji je totiž nesmírně snadné.

Trochu zvláštní je i samotné stavění, které je spíš efektní než efektivní. Není snadné rozpoznat, kam se stavba postaví a pokud chcete rotovat, situace se ještě přiostří. Snad aby to hezky vypadalo, se tvůrci rozhodli nastavit rotační pivot na jeden z rohů budovy, místo na její střed. Budova se tedy netočí kolem své osy, jak by se hodilo a dávalo smysl, ale doslova při každém pootočení putuje. Zvyknout si na to moc nejde.

Jako ve 2D

Asi úplně největším kladem celé hry je její vizuální stylizace. Skoro bych řekl, že je škoda, že se směrem výrazného vizuálního vyjádření nerozhodly jít i jiné podobné tituly. 

Právě vizuální stránka mě k Rise of Industry přivedla a učarovala mi. Je minimalistická, čistá, ale zároveň dostatečně detailní. Grafikům se perfektně podařilo docílit pocitu, že hrajete 2D hru – do momentu, kdy otočíte kamerou. Opravdu se srovnání s klasickými tycoony minulosti vyloženě nabízí. Krok udržuje i hudba a ozvučení, které jsou poctou žánru.

Víc je někdy víc

Rád bych končil veseleji, ale Rise of Industry mělo ještě pěkně dlouho zůstat v předběžném přístupu. Vydání v této fázi hře ublížilo. Nic nezachrání sliby tvůrců, že prvky budou stále přibývat. Už nežijeme v tycoonovém suchu, můžeme si vybrat podle libosti. Pokud nejste vyloženě závislí na budovatelských strategiích a tycoonech, počkejte, jak se to bude dál vyvíjet. Hra ve své podstatě rozhodně není špatná, ale víc obsahu potřebuje jako sůl.