Když se řekne prase, spíše ale vepřové, každému se vybaví flák masa. Někomu taky roztomilé zvířátko, které několik let žere a žere, aby potom skoncovalo svůj život a nasytilo naše žaludky. Ovšem toto povědomí o tlusťoučkém tvorečku se snaží změnit zatím neznámá společnost Stormregion z Maďarska, která prasata vtělila do role zlého národu, jenž chce dobít zemi králíků. S.W.I.N.E. ale není hra pro děti, nýbrž originální a vtipná RTS.
Recenze hry obvykle začíná příběhem a hlavní zápletkou. Nicméně v případě hry S.W.I.N.E. není čím začít. Příběh se jaksi vytratil do neznáma. Na začátku si můžete přečíst krátký text, z něhož pochopíte, že prasata útočí na zemi králíků, ale příběh se dále vůbec nevyvíjí a během hry o něm nepadne ani zmínka. Prostě, pokud si zvolíte kampaň za prasata, budete dobývat králičí zemi, jestli si vyberete kampaň za králíky, budete prasata vyhánět a bránit svou mrkvovou vlast.
S.W.I.N.E. se od ostatních klasických RTS postavených na systému základna – suroviny – desítky jednotek – mrtvý nepřítel – trochu odlišuje. Tedy trochu víc. Marně budete hledat základnu a nějaké suroviny k těžení. Peníze získáváte za úspěšné splnění mise
a slouží k nákupu jednotek před začátkem mise další. V akci si tedy musíte vystačit s tím, co jste si nakoupili. I když jistá možnost, jak doplnit jednotky během mise, tady je. Každopádně jedna věc je mnohem důležitější. Válečné mašiny nabírají během bojů zkušenosti a stávají se veterány, což je naprosto vynikající nápad, a navíc jednotky přecházejí z mise do mise. Takže ztráta ostříleného mega super tanku na nejvyšší úrovni se citelně projeví na síle vaší armádičky.
Tu můžete poskládat přibližně z deseti typů válečné techniky – nejrůznějších tanků, raketometů, dělostřelectva a všemožných průzkumných mašinek. Skoro každá jednotka má nějakou speciální vlastnost, která je něčím vyvážena. Třebas lehký tank se umí zakopat do země a tím si vylepší obranou schopnost, ale samozřejmě se nemůže pohybovat. A například raketomet dokáže kromě normální střelby vypálit několik raket najednou, leč takováto střelba není moc přesná, a proto se hodí jen k likvidaci větších grup jednotek. Výzbroj prasat a králíků se liší jen vzhledem, nikoliv vlastnostmi a využitím. Tak či onak je z čeho vybírat, ale i přesto mohli autoři do hry začlenit pěchotu (taková bitka dobře vykrmeného prasete s kulometem v kopytech a králičích výsadkářů by vypadala určitě zajímavě). Finance jsou dost omezené, a proto musíte uvážlivě nakupovat nové stroje. Kromě navyšování zkušeností
jdou jednotky vylepšovat rovněž dalo by se říct hardwarově – například přidáním pancíře nebo palivových nádrží. Totiž kromě opravárenského přívěsu, který se připojuje k náklaďáku, si chtě nechtě budete muset brát s sebou přívěs s palivem a municí, protože jednotkám dochází zásoby.
Co je týká jednotek, je vše nádherně přehledné a nekomplikované. Při nákupu máte ve sloupečku vypsány všechny důležité parametry (dostřel, dohled, spotřeba paliva, rychlost atp.) a jejich číselné hodnoty, a tudíž ihned vidíte, o kolik je vylepšená jednotka lepší než ta obyčejná a zda se vyplatí koupit ten či onen tančík. V samotné misi, máte-li označenou třebas artilerii, krásně a přehledně vidíte její minimální a maximální dostřel znázorněný tečkami kolem ní. Co se týká systému hry, nemá S.W.I.N.E. chybu, zvláště získávání zkušeností je obzvláště vypečené.
Se samotnými misemi je to poněkud horší a jejich náplň lze označit za běžný průměr. Vzhledem k charakteru hry – RTS bez základen – máte za úkol obvykle něco zničit či se někam probojovat a potom ono místo chvíli udržet ve svých spárech. V obou kampaních nehledejte žádnou originální náplň a zajímavé úkoly, protože byste hledali marně. Navíc jsou
mise přímočaré a nemůže vás nic překvapit. Na druhou stranu se prostředí a přírodní kulisa v průběhu kampaně mění. Někdy se dostanete na poušť, jindy do džungle, občas uvidíte sněhové závěje. To vše v totálně skvělé a detailní grafice.
Až spatříte grafiku hry S.W.I.N.E. v akci, nebudete věřit vlastním očím. Nejenže je sama o sobě skvělá, ale překypuje desítkami detailů, na které je radost se dívat. Jednotky zanechávají stopy, na poušti se jim práší od kol a pokud povýší na lepší úroveň, projeví se to na jejich vizáži – objeví se na nich stopy opotřebování a na pancíři jejich hodnost. Výborně je zpracován i fyzikální model, díky němuž můžete pozorovat třeba zpětný ráz a zákon akce a reakce v praxi. Samotné prostředí obsahuje taktéž plno detailů a kopce, městečka, stromky a další prvky krajiny vypadají neuvěřitelně krásně. Obzvláště vás uchvátí zimní mise v noci, kdy padající sníh společně se světlomety jednotek a dokonale zpracovanými výbuchy tvoří úchvatnou podívanou. Navíc je kamera opravdu dobrá a nemusíte se bát, že byste neměli přehled o dění na bojišti. Pohled sice lze různě natáčet a přibližovat, leč kamera jde lehce dostat do pozice, kterou všichni známe z RTS z dob minulých – náhled shora ze zhruba sedmdesáti stupňů, což je asi nejpřehlednější pohled, který může RTS nabídnout.
Nejen grafika, ale též zvuky patří k absolutní špičce. Hudba hraje jen v úvodním menu, v akci už po ní není ani stopy. Z počátku se vám to bude zdát divné, nicméně později zjistíte, že autoři udělali správně, protože jedině tak vyniknou zvuky okolního prostředí (například zpěv ptáků a bimbání kostelního zvonu), výbuchy i střelba a hlavně naprosto dokonalé hlášky jednotek. Každá má zhruba tucet a více nejrůznějších připomínek a keců, a to se silným francouzským přízvukem na straně králíků a s německým na straně prasat (sami si odvoďte, co že vlastně S.W.I.N.E. paraduje). Hlášky jsou dost originální a hlavně vtipné. Ona je úsměvná celá hra, nicméně nevěřili byste, jak vás rozesměje taková obyčejná věc jako výkřik a zachroptění prasete v okamžiku jeho smrti. Dokonce si králíci a prasata během boje nadávají a vyhrožují, a to společně s dokonalou grafikou vytváří perfektní atmosféru. Daň za ni jsou trochu tvrdší požadavky na počítač. Na minimální konfiguraci hru maximálně spustíte a moc si nezahrajete, protože kvůli trhavosti bude S.W.I.N.E. připomínat spíše tahovou strategii, proto berte doporučené požadavky opravdu vážně.
Na hře S.W.I.N.E. vás krom grafiky překvapí taky několik zajímavých a originálních nápadů, které sice nejsou pokaždé jenom ku prospěchu hratelnosti, ale i tak aspoň přináší čerstvou a
průzračnou vodu do zatuchlého rybníčku jménem RTS. Konečně někoho napadlo, že pokud bojuje na svém území, zná vlastní terén. Přesněji řečeno – třeba králíci brání vlastní zem, v níž žijí, a tak je vždy mapa odkrytá a jen ji zahaluje stará známá mlha, neboli fog of war. Další, tentokrát už úplnou novinkou, je ničení jednotek. Když vaše tančíky zničí třeba nepřátelský raketomet, zůstane mu pancíř na nule a nemůže se ani hýbat, ani střílet. Ovšem může být opraven a znovu se zapojit do boje. Jestli chcete definitivně vyřadit polomrtvou nepřátelskou jednotku (totéž dělá i nepřítel), musíte na ni ještě jednou poslat své svěřence, aby jednotku úplně zničili – vybouchne a je po ní. Tento systém hraní zrovna moc nezpříjemňuje, protože jednotky s pancířem na nule blokují cestu ostatním a klikat ještě jednou na polomrtvý raketomet, aby jej vaši tankisté rozstříleli do posledního kousíčku, docela otravuje.
Kdyby recenze teď skončila, zasloužila by si hra S.W.I.N.E. určitě pětaosmdesát, možná i více procent, jenomže má několik dost závažných chyb, které závěrečné hodnocení srazily dolů. Na hře je vidět, že někdo spěchal s jejím vydáním (pravděpodobně už neměli autoři co jíst). Leč když vám počítač vytuhne, nebo se hra sekne třikrát za hodinu, je něco
v nepořádku. Patch verze 1.4, jenž byl v době psaní recenze k dispozici, valnou většinu problémů vyřešil, ale přesto hra občas dělá psí kusy, které vedou ke zmáčknutí tlačítka reset.
O nic lépe na tom není ani umělá inteligence, která je velmi, velmi slabá. Předně vaše jednotky nemají ve své zvířecí hlavě mozek a donutit je, aby přejely most, znamená pětiminutové trýznění a zkoušku pevnosti vašich nervů. Pokud třebas pošlete jednotku na místo, poblíž kterého stojí nějaká překážka, začne neuvěřitelně zmatkovat a zmítat se v jakési křeči. Občas tančíky na místo určení vůbec nedojedou, někdy si cestu rádi prodlouží přes území, kde na vás čeká nepřítel. Ten taky příliš inteligence nepobral, ba i žádnou nemá. Nepřítel je po mapě v misích, v nichž máte za úkol něco dobít, rozeset v několika skupinkách, které jenom pasivně čekají, až za nimi přijedete. Pokud vás spatří, rozjedou se za vámi a začnou pálit po nejbližší jednotce, a jestli se jim ztratíte z dohledu, jednoduše se zastaví na místě, nebo odjedou zpátky. Naneštěstí autoři, vědomi si své chyby, dali soupeři k dispozici jednak jednotky zkušenější a lepší, než máte v dané chvíli k dispozici vy, jednak i obrovskou armádu, která tu vaši může roznést jedna dvě – zhruba v polovině hry narazíte na mise, v nichž máte asi deset jednotek a nepřítel armádu sedmkrát větší. Ačkoliv se dá nepřítel
s vypětím sil nakonec přelstít a poslat do zvířecího pekla, leckdy mise smrdí přehnanou obtížností. K tomu připočtěte absenci formací, což je věc na dnešní dobu nevídaná a neslýchaná, a vyjde vám, že se S.W.I.N.E. ovládá neuvěřitelně špatně a že kvůli tuposti jednotek a chybějícím formacím vás hra někdy ubije k smrti.
Posledním neduhem je krátkost celé hry – po dohrání obou nepříliš dlouhých kampaní nemáte kromě multiplayeru žádnou možnost, jak si hraní prodloužit. Editor misí a nějaké sólo bitvy chybí, což odpovídá tomu, že autoři uspěchali vydání hry a měli na ní ještě několik měsíců pracovat. A tak je S.W.I.N.E. hra plná protikladů – na jedné straně stojí vynikající nápad, originalita, vtipnost a dokonalé technické zpracování, na straně druhé opravdu špatná umělá inteligence i ovládání, nepříliš zábavná náplň misí, absence příběhu v kampaních a krátkost celé hry. Přesto se dá S.W.I.N.E. hrát a jestli překousnete těch několik chyb a chybiček, tak vás S.W.I.N.E. chytí. Vždyť ty prasátka mají opravdu něco do sebe.
| S.W.I.N.E. | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
