Jste prezident Spojených států amerických. Kráčíte jednou z chodeb Bílého domu, když v tom k vám přiskočí viceprezident a postaví vás před těžké rozhodnutí: vyléčíte dnes rakovinu na celém světě, nebo navždy zlikvidujete hladomor? Musíte se rozhodnout jen pro jednu možnost a pravděpodobně záhy pochopíte snahu autorů Saints Row 4 parodovat mánii příběhových voleb v dnešních hrách.
A nebude to narážka poslední. Tato hra si ve vtipných odkazech na současnou i minulou popkulturu doslova libuje. Neužijete si jich ovšem v Oválné pracovně, nýbrž v průběhu boje proti mimozemšťanům jako vystřiženým z libovolného céčkového sci-fi filmu a vedeným padouchem Zinyakem. Ten totiž brutálním způsobem zaútočí na Zemi, a to tak, že ji dokonce celou zničí.
Vytvoří však virtuální realitu, ne nepodobnou ujetému Matrixu, ve které hlavní hrdina, prezident a vůdce gangsterského klanu Saints v jedné osobě, dostane šanci dát věci do pořádku. Přitom se musí pochopitelně pohybovat na pomezí reality a počítačového programu, které mají patřičně zparodované průniky pomocí nejrůznějších dveří či mimozemských generátorů iluzí.
Šílenost v klasických škatulkách
Ona virtuální část je svými mechanismy klasickou městskou akcí, ve které můžete libovolně pobíhat ulicemi, plnit vedlejší úkoly a samozřejmě se i prohánět v kradených autech.
Realita se pak ponejvíce odehrává na palubě vesmírné lodi, kde se postupně setkáváte se svými parťáky, které vysvobozujete ze Zinyakových spárů. Můžete s nimi zabřednout do vtipných rozhovorů, ale i sexuálních vztahů. Kdo si při tomto popisu vzpomněl na Mass Effect, má bod.
Ale to hlavní se přece jen odehrává ve virtuální realitě. Samotná tato premisa je základem významné novinky v sérii Saints Row, kterou jsou superschopnosti. Záhy se naučíte pekelně rychle sprintovat (a přitom velkou silou narážet do lidí i aut) a skákat proklatě vysoko (až na střechy budov).
Zejména to skákání sice vypadá velmi komicky a neohrabaně, ale faktem je, že už tyto dvě schopnosti významně rozšiřují možnosti v pohybu, a to jak mezi jednotlivými misemi, tak třeba v boji, který je mnohem prostorovější.
Snadná kooperaceStejně jako v Saints Row: The Third můžete i ve čtvrtém dílu hrát kampaň ve dvou. Jednak je to větší zábava, protože dva hrdinové se superschopnostmi jsou vždy lepší než jeden, a jednak je kooperace nutná ke zpřístupnění řady výzev na mapě. Změna ze sólo hraní do kooperace a zpět je plynulá a probíhá přímo ve hře. |
Tím však paleta superschopností nekončí. Časem dostanete do vínku například mrazivý či ohnivý výboj s očekávatelnými efekty. Možná největší legrace je s telekinezí, jež vám umožňuje chopit se třeba i velkých aut a ta následně vrhat po nepřátelích. Zejména v soubojích s bossy, kteří po vás rovněž nebudou váhat házet různé předměty, to ústí v zajímavou přehazovanou.
Když zbraně, tak pořádné
Kromě speciálních schopností se budete ohánět také bohatým zbrojním arzenálem, který je kombinací běžných kvérů a mimozemských specialitek.
Tou nejzajímavější je již před vydáním hojně prezentovaná "Dubsteb Gun", jež likviduje nepřátele zvukem populárního hudebního žánru. Je to hodně ujeté, ale do Saints Row 4 to skvěle zapadá. Řekněme si to na rovinu: pokud očekáváte jakýkoliv náznak realismu, jste na špatné adrese.
Zbraně jsou také jedním z hlavních prvků, které můžete vylepšovat. Těmi dalšími jsou například zdraví či vlastnosti několika základních typů vozidel. Potřebujete k tomu zkušenosti, které získáváte prakticky za všechny stylovější akce a manévry jako třeba těsné předjíždění. A potřebujete také peníze, které si vyděláte úspěšným plněním misí.
Speciální edice za dvacet. Milionů!Jen opravdový šílenec si koupí speciální edici hry. Stojí totiž milion dolarů (20 milionů korun). Na druhou stranu zahrnuje skutečné auto, let do vesmíru, pobyt v dubajském hotelu či plastickou operaci. |
Úkoly hlavní dějové linie jsou tradičně nápadité a nečekané, byť možná trochu bezhlavě zkombinované. U Saints Row 4 to však nevadí. Jejich originalita totiž vynikne zejména ve srovnání s úkoly vedlejšími, které jsou dost na jedno brdo a na rozdíl od předchozích dílů nevyprávějí žádné menší příběhy, a nerozvíjejí tak mytologii světa.
Jde tak hlavně o zabírání kontrolních bodů od mimozemšťanů, různé závody s časem či snahu o maximální chaos v ulicích.
Samotná akce je velmi jednoduchá až prostá. Variabilitu jí dodávají právě superschopnosti a zajímavé zbraně, obzvlášť pak jejich kombinace. Na dřeň je využijete ve zmíněných soubojích s bossy, ale bohužel už nikoliv s běžnými nepřáteli, kteří jsou snad ještě hloupější než v minulém dílu.
V drtivé většině případů se jen někde objeví a bez jakékoliv iniciativy se nechají postřílet. Je to škoda, případnou aktivitou by hráče mohli potrápit víc a souboje tak mohly být zábavnější.
Grafika nic moc
Pokárat si zaslouží také grafické zpracování, které v některých momentech nevypadá jako z roku 2013, ale 2003.
Hlavně textury mají příliš nízké rozlišení a efekty působí vážně zastarale. Přitom hra zase není tak rozlehlá, aby si autoři s detaily nemohli více vyhrát. Povedly se alespoň neherní sekvence, které jsou dobře zinscenovány a navíc jim dodává šťávu břitký humor.
Dojem z technického provedení do značné míry vyrovnává skvělá hudba (často nečekaná a hlavním hrdinou navíc komentovaná) a vynikající, nezaměnitelný dabing.
Saints Row 4 je hrou, která chce hlavně bavit, a útočí proto na první signální. Není těžké v ní strávit pár hodin v kuse s dobrým pocitem, byť si z něj nebudete moc pamatovat. Místy si formou parodie dovolí nečekanou kritiku americké a celkově konzumní společnosti. Lze tedy říct, že velmi dobře plní svůj účel a své fanoušky si rozhodně najde.
