Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Second Sight - psychóza podruhé

  12:00aktualizováno  17. listopadu 4:52
Nedá se sice ještě hovořit o nějaké masivní vlně obliby, nicméně stejně je zajímavé, že se v krátké době objevuje již druhá videohrahra, která nad sílu zbraní staví mocné psionické schopnosti. Jak to tedy dopadlo tentokrát?

Second Sight Neznám nikoho, kdo by si o vývojářském týmu Free Radical Design myslel cokoli špatného. Kdekomu se totiž po vyslovení názvu této anglánské partičky vybaví jejich první a jediný projekt: série TimeSplitters, na jejichž třetím dílu autoři úpěnlivě pracují. Kdo by dal ruku do ohně za to, že jejich další tituly budou alespoň stejně tak dobré? Asi všichni. Nekamenujte mě, není to rouhání, ale Second Sight se díky špatně načasovanému vydání a ne příliš povedenému ovládání zase tak moc nepovedl.

Second Sight je jedna z her, do kterých jste sprostě hozeni, aniž byste měli tušení, o co kráčí. Probouzíte se po operaci v jakémsi lékařském sále a netušíte, co se děje, potažmo co se stalo. Hlavou vám zní jen vaše jméno: John Vattic. Po krátkém seznámení s prostředím začínáme zjišťovat, že Vattic není zas tak obyčejným zafačovaným plešatým hubeňourem, nýbrž vojenským experimentem, který se jaksi vymkl kontrole. Posléze zjišťujeme, v čem nejspíš tkví podstata celé hry a nacházíme tu podobnost s jistou hrou vydanou dříve. Příběh se totiž točí hlavně kolem psionických sil, ne nepodobných těm, se kterými jako první přišli hoši z Midway ve hře Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy. Zatímco Psi-Ops si držela jasnou nálepku akční hry, která měla výborný spád a dala se dohrát jedním dechem, kvůli adventure nádechu to nebude u Second Sight tak jednoznačné.

Second Sight

Velmi nekvalitní kamera v Second Sight snižuje svižnost hry.

Příběhová linie se nám tu dělí na dvě části. Hlavní příběhová linie se táhne dobou, kdy John Vattic pátrá po vymazaných myšlenkách komplexem laboratoří, druhá část je retrospektivní, a dovídáme se v ní něco z Vatticovy minulosti. A samozřejmě odkrýváme zajímavý příběh. Pomocí vzpomínek si průběžně Vattic vzpomíná na své psychické schopnosti, které se odemykají na klíčových místech a můžete vzít jed na to, že následně si budete moci nově nabytou schopnost vyzkoušet na nějakém puzzle. Jak je vidno, o nějaké svobodě počínání nemůže být řeč, pomineme-li fakt, že díky schopnostem si často můžete vybrat, jakým způsobem se dostanete zkrz stráže nebo jak je zneškodníte.

Hře evidentně chybí spád, a to i navzdory tomu, že příběh je tou nejsilnější stránkou a hlavní úlohu hraje používání psychických schopností, podobně jako u Psi-Ops. Hra je pojata jako third-person akce, potažmo lze přepnout na statickou kameru. Tento styl je však vývojářům poněkud cizí a bohužel se to odráží na kameře. Jestli jste někde četli, že Splinter Cell nebo Prince of Persia mají neposlušnou kameru, pak zde je kamera VELMI nekvalitní, což u  Second Sight zbytečně snižuje svižnost hry a tím pádem i finální hodnocení. Je Second Sight vidět, že vývojáři mají zkušenost převážně s pohledem „vlastníma očima“ a na Second Sight se učili nové perspektivě.

Abychom ale zase moc nepomlouvali. Velmi slabý akční prvek je vyrovnáván kvalitním zpracováním psychických schopností, kterých je tu požehnaně a postupem času nabírají na intenzitě, čímž zde přibývá jistý prvek RPG, přestože zlepšování schopností se děje na klíčových místech a nezáleží na tom, jak moc tu či onu schopnosti používáte. Např. telekinetické schopnosti se zvyšují tak, že nejprve budete moci pohybovat malými předměty, později i předměty většími a dokonce i lidmi.

Hra nemá na stealth hru dobrou kameru, ke střílečce ji zase chybí dynamika a jednoduché ovládání. Vše však překrývá zdařilý příběh a technické zpracování.

Zmínili jsme se o podivném ovládání. Toto se projevuje při zaměřování, není zase tak jednoduché rychle zareagovat a použít určitou schopnost, kvůli tomu musíte skočit do menu, při kterém se hra zapauzuje, vybrat schopnost, nabít a použít. Pokud máte dlouhé prsty, nebude to problém. Ostatní budou mít v trochu krkolomném ovládání slušný guláš. Problémy také nastávají při Second Sight pokusu o stealth mód, kdy se potřebujete vyhnout strážím a schovat se do rohu. Natočit kameru tak, abychom viděli postavu a zárověň měli dostatečný přehled o pohybu stráží, nám hra mnohdy nedovolila a tak byla kamera buď moc blízko nebo prostě někde, kde být neměla. Přepnutím na statickou kameru si obvykle moc nepomůžete, umístění nebylo v mnoha případech zvoleno dostatečně uvážlivě.

Vedle psychických schopností hlavní postavy se ve hře pochopitelně vyskytují i zbraně, které nejsou nijak zvláštní a spíše zabírají místo, neboť ve hře hraje plížení a psychika hlavní roli. Když už se dostane na zabíjení zbraněmi, jsou tu obyčejné pistole, uspávací pušky, samopaly atd., prostě styl co si ukradnu, to mám. Když jde do tuhého a náboje došly, zkopírovali autoři z MGS známký trik hry na schovávanou, kdy se můžete zavřít do libovolné skříně a vyčkat, až stráž projde. Bohužel, mrtví strážci po chvíli mizí, takže se nám je do skříní nacpat nepovedlo.

Second Sight vs Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy

Omluvte mě, ale nemohl jsem se v samotné recenzi nezmínit o podobnosti s hrou Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy, neboť právě tyto hry nastolily trend, kde jsou zbraně až na druhém místě a hlavní roli tu hraje psychický boj. Second Sight měl tu smůlu, že přišel až druhý, přičemž poskytuje prakticky to samé, co jeho kolega od Midway. Vedle ryze akčních Psi-Ops na mě působil SS jako pokus o překonání konkurenta plus něco navíc. Následkem toho vznikla sice technicky kvalitní, avšak méně hratelná napodobenina. Škoda, přes všechny minulé počiny bohů z Free Radicall Design mě autoři tentokrát nepřesvědčili o tom, že tohle je to, co mě zabaví na dlouhé večery.

Second Sight Už při prvním pohledu na hru je zde jasně čitelný rukopis Free Radical Design, co se týče grafiky a ozvučení. Žádných grafických experimentů se tu však nedočkáme, autoři se drží standardu zavedeného TimeSplitters a u muziky jsem občas zapřemýšlel, jestli není sprostě zkopírovaná právě z TimeSplitterů. I Second Sight je opět protkána spoustou pěkných filmečků a prostřihů, kdy zjišťujeme, kdo je Vattic a „co se to s ním sakra stalo“.

Second Sight je tak dosti rozporuplná hra. Na stealth hru nemá dobrou kameru, ke střílečce ji zase chybí dynamika a jednoduché ovládání. Vše však překrývá zdařilý příběh a technické zpracování, které nijak nevybočuje ze standardu nastoleného autory už v TimeSplitters. Po úspěchu Psi-Ops bychom mohli dokonce poznamenat, že byla hra vydána zbytečně. Ale nebyla. Přestože trpí dětskými nemocemi a autoři se příliš nevypořádali se stylem hry, se kterým ještě neměli tu čest se seznámit, působí hra celkově taková nemastná, neslaná a zanechává ve mně vlažné pocity. Jen trochu pilujte, pánové. Pokud se poučíte z chyb, příště se to určitě povede.

Red Faction
Výrobce/Vydavatel Free Radical/Codemasters
Platforma PlayStation 2, Xbox, GameCube
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 112 kB
Verdikt: Technicky dokonalá stealth hra s psionickými silami v hlavní roli. Bohužel, vzhledem k častým nedostatkům působí všelijak. Navíc byla až druhá.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Saúdská Arábie zakázala desítky videoher, neunikl ani třetí Zaklínač

Zaklínač 3: Divoký hon

Saúdská Arábie zakázala sedmačtyřicet videoher v reakci na sebevraždu dvou dětí. Důvodem je podezření, že sebou nechaly...

Další z rubriky

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Ve strategii Ancestors Legacy budete dobývat a plenit

Ancestors Legacy

Nová historická strategie od polského studia Destructive Creations se hlásí o vaši přízeň a rozhodně má s čím vyrukovat.

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...



Najdete na iDNES.cz