Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sensible Soccer 2006

  12:01aktualizováno  3:08
V sobotu jsme zažili jednu fotbalovou katastrofu a už se na nás řítí další pohroma. Od Sensible Socceru se čekalo rozhodně více, ale snad budeme mít důvod k fotbalové radosti již ve čtvrtek.

Sensible Soccer 2006 Když přijde řeč na remaky kdysi slavných a úspěšných her, dochází ke zcela chaotické situaci. Některé tyto počiny jsou totiž poměrně zdařilé a dokáží i v současné době prostřednictvím velmi slušné hratelnosti evokovat dobu „tehdy před lety“, zatímco jiným se to nedaří a vzbuzují v lepším případě rozpaky, v případě horším pak zhnusení, oboje doprovázeno myšlenkami typu „jak jsem to tenkrát mohl hrát?“

Hratelnosti moc nenapomáhá ani technické zpracování hry.

Bohužel nemá v tomto případě vůbec cenu chodit kolem horké kaše: Sensible Soccer 2006 se vůbec nepovedl a jediné, co se mu daří, je připomenout nám, že doba šestnáctibitů je již dávno za námi a nemá nám již moc co říci. A tím jsme rovnou u největšího průšvihu: tvůrci nám totiž servírují hru, která kromě novější a hladší grafiky nepředvádí prakticky nic navíc než původní tolik populární díly. Na obrazovce pobíhají dvě jedenáctky cel-shadových hráčů po jednolitě zelené placce v jednolitě barevných Sensible Soccer 2006 dresech a čutají do míče jako zběsilí. Autoři od samého začátku sice tvrdili, že se bude jednat o veskrze arkádový fotbálek a nikdo nic jiného asi stejně nemohl ani čekat, ale rovněž se šéfové tvůrčího týmu v různých rozhovorech zmiňovali o tom, že hodlají hráčům předložit zcela nový a neotřelý fotbalový zážitek. No, tak nějak nevíme, zdá se nám totiž, že se jedná o úplně stejný zážitek jako v původních dílech před dávnými roky.

Pokrok jde dopředu a s ním samozřejmě i videohry. Tím chceme říci, že arkádový fotbálek současnosti již vypadá podstatně jinak než před více než deseti lety, kdy byly fotbaly arkádové naprosto všechny, jelikož tehdejší technologie žádný zásadnější důraz na realismus neumožňovala. Když tedy chtěl někdo naprogramovat fotbal, byla to zkrátka spíše taková veselá čutaná. Dnešní Pro Evo Soccer naproti tomu má k reálnému fotbalu někdy snad až lehce nepříjemně blízko, a tak se pro tvůrčí týmy otevřel poměrně široký prostor pro experimentování s akčními fotbálky. Empiricky pak bylo zjištěno, že aby byl takový produkt skutečně zábavný a akční, není žádoucí, aby se hrálo na hřišti klasických rozměrů o standardních počtech hráčů. Menší Sensible Soccer 2006 hřiště a menší počet hráčů totiž hru maximálně zpřehledňuje a zjednodušuje, čímž otevírá vrata čiré akční zábavě, což v plné míře dokazuje jak lehce stagnující FIFA Street, tak zejména velmi svěží a prakticky po všech stránkách vynikající Mario Smash Football. A již v tomto bodě Sensible Soccer selhává.

Velké plochy o stejných odstínech působí téměř až uboze a pokusy o omluvy řečmi o stylovém cel-shadingu nemají šanci na úspěch.

Jak již bylo řečeno, hraje se na klasickém velkém hřišti o jedenácti čutálistech na každé straně. K tomu připočtěme vyloženě arkádový přístup ke tvárnění hratelnosti a dostáváme ve výsledku zcela smrtonosnou kombinaci, která hru doslova zabíjí. Umělá inteligence hráčů tím pádem totiž není na kdovíjaké úrovni, hraje se zde vyloženě hurá stylem, kdy zkrátka a dobře běhají víceméně za míčem, a tak se pak člověk jen diví, že se soupeřův útočník řítí zcela sám na gólmana nebo že slibně vypadající únik končí neúspěšně jen proto, že všichni spoluhráči jsou kdesi vzadu a nestíhají si naběhnout. Je to zkrátka celé Sensible Soccer 2006 poměrně dost nepřehledné a ve výsledku to hře na akčnosti spíše ubírá.

Hratelnosti moc nenapomáhá ani technické zpracování hry, kdy dost často vlastně vůbec ani netušíte, zdali máte míč na kopačce vy nebo již soupeř, což vede k častým zbytečným ztrátám míče, jelikož si myslíte, že míč má soupeř a tlačítkem, které slouží k odebírání balonu si jej sami vykopnete ze hřiště nebo v lepším případě aspoň někam do prázdna nebo na kopačky soupeře. Ovládání celkově je rovněž dosti „povedené“. Což o to, již zmíněný Mario Smash Football nebo třeba Virtua Tennis jsou hry, s kterými se perfektně vyblbnete i při použití pouhých dvou tlačítek, ale v případě Sensible Socceru 2006 máte v této souvislosti pocit, že jste byli tak nějak podvedeni či okradeni. Podvědomě ještě najdete čudlík pro zrychlení běhu, nicméně stejně podvědomě budete hledat i tlačítka pro nějaké pokročilejší funkce nežli jsou dva typy přihrávek, které se v případě blízkosti brány mění i ve střely a v případě bránění na konzervativní odebrání míče a skluz. Toto hledání ale bude marné.

Bohatá historie

První Sensible Soccer vyšel v roce 1992 pro množství systémů včetně GameBoye, SNESu či Jaguaru od Atari. V témže roce následoval Sensible Soccer 92/93 pouze pro Amigu a Atari ST a od té doby pak vycházely nové díly v každoročních intervalech již jen pro DOS a Amigu, kde tato série dosáhla největší slávy, až do roku 1997. V roce následujícím se již nedočkala dosluhující Amiga, zato se dostalo na platformu Windows a v roce 1999 byl nahrazen DOS verzí pro PlayStation. V té době ale bylo již jasné, že podobně koncipované hry budou převálcovány jinými sériemi, která dokázaly zobrazit fotbal více realisticky a do hloubky. Až nyní se setkáváme s novým dílem po sedmi letech, který ovšem pouze dokazuje, že kostlivci by se měli nechávat ve skříních, a skříně potápět na mořské dno.

Sensible Soccer 2006 Co se týče grafiky, no, jak ji popsat? Velké plochy o stejných odstínech působí téměř až uboze a pokusy o omluvy řečmi o stylovém cel-shadingu v tomto případě nemají šanci na úspěch. Stylovou grafiku měl Auto Modellista, Sensible Soccer nikoliv. Velké hlavy hráčů taky nijak zvlášť neocení, jelikož jako odemykatelný bonus se s nimi můžeme setkat v podstatě v každém druhém hokeji či basketu, takže zde máme další aspekt, který vyšuměl do prázdna, a dost příšerně dopadly navíc i zvuky, které působí dojmem, jako by pocházely ještě z původních dílů. Když jsme tak s kolegou u této hry seděli a konsternovaně uvažovali, zdali toto má být skutečně hra, která se prodává za nějakých 1300 korun, a zdali se náhodou nejedná o grafické znázornění zápasu z nějakého fotbalového manažeru z konce minulého století, stále jsme navíc nemohli přijít na kloub tomu, co nám navíc tak vadí na zdejších zvucích. Pak jsme zjistili, že je to tím, že tam vlastně žádné zvuky nejsou. Ze hry zní pouze jakési podivné šumění tribun, píšťalka rozhodčího a duté zvuky dvojího druhu při kopnutí do míče. V prvním případě je to ještě jakž takž, ovšem v případě Sensible Soccer 2006 druhém hra vydá zvuk, jako když klepnete prstem do zapojeného mikrofonu. Vrcholem pak je situace, že když provedete skluz daleko od míče, a tím pádem se ho nedotknete, zvuk se ozve, ale když provádíte výkop brankářem, hra mlčí.

Má cenu ještě psát, že hra umožňuje hrát několik typů turnajů či lig jak předdefinovaných tak vlastnoručně vytvořených? Má cenu psát o možnostech tvorby hráčů i jejich zkomolených jmen v editoru, díky němuž si můžete postavit úplně celý váš oblíbený klub? Těžko říci, ale když už jsme to napsali, pak rovněž dodejme, že když vstoupíte do turnaje světového šampionátu, máte na výběr z týmů, které právě zápolí v Německu, ale rozlosování kvalifikačních skupin je následně zcela náhodné. Ale co, člověk evidentně nemůže chtít všecko.

Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že když si na místní zvyklosti zvyknete, dá se i zde začutat vcelku příjemně.

Klady a zápory

Plus Autentická vzpomínka na minulost

Mínus Plytká grafika
Mínus Téměř nulové zvuky
Mínus Hratelnost beze změn

Problém je ale v tom, že s největší pravděpodobností vůbec ani nebudete chtít této hře přijít na kloub. Pokud tedy nejste již postaršími nostalgiky. To je ostatně v mnoha případech i náš případ, a tak si říkáme jestli není ta dnešní padesátka spíše již jen výrazem našeho milosrdenství a úcty k těm, kteří již kdysi na videoherním poli něco dokázali. Pokud ovšem mezi takovéto lidi nepatříte, směle si odečtěte od hodnocení deset procent, pakliže by se vám zdálo, že padesátka by nakonec mohla značit třeba ještě docela slušnou hru.

Sensible Soccer 2006
Výrobce/Vydavatel Kuju/Codemasters
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ano, 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 1406 kB
Verdikt: Zklamání, které svou formou připomíná momentální výkonnost svého času tak vynikajícího francouzského nároďáku.
Hodnocení: 50% (info)

Autor:



Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

Dosáhl maximální úrovně ve střílečce Call of Duty jen pomocí nožů

Call of Duty

Lidé se u počítačových her baví různými způsoby. Hráče s přezdívkou TheseKnivesOnly baví hrát střílečky bez toho, aby...

Ubisoft cenzuruje nahé sochy ve výukovém módu Assassin’s Creed: Origins

Cenzura v Assassin’s Creed: Origins

Až příliš puritánsky se zachovali autoři hry Assassin’s Creed: Origins. V jinak historicky přesné hře totiž...

Další z rubriky

Hearthstone: Kobolds and Catacombs překvapil režimem pro jednoho hráče

Hearthstone Kobolds & Catacombs

Nejnovější expanze Kobolds and Catacombs karetní hry Hearthstone zaujala novým režimem pro jednoho hráče, jinak ovšem...

Druhý přídavek k Wolfensteinovi dokazuje, že střílení nácků se neomrzí

Wolfenstein 2: The Diaries of Agent Silent Death

V novém DLC k Wolfensteinovi sice tentokrát hrajeme za tajnou agentku, náplň je však pořád stejná: mordovat nácky po...

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

Najdete na iDNES.cz