Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sensible Soccer 2006 - návrat klasiky

  12:02aktualizováno  22. června 11:27
Porazit Němce v semifinále vynucením si vlastního gólu? A vyhrát ve finále nad Brity v penaltovém rozstřelu? V Německu se to asi nestane, ale Sensible Soccer vám to umožní. Nejzábavnější fotbalová hra se vrátila + video.
65

Sensible Soccer

Platforma: PC
Výrobce: Kuju Entertainment

Herní karta

Sensible Soccer Recenze by možná měla začít příběhem. Představením toho, kde se vzala. V případě Sensible Socceru je to zbytečné. Ne proto, že kolega Mlynář ve své recenzi verze pro Playstation tuto část zvládl na jedničku. Ale proto, že buď původní Sensible World of Soccer znáte z vlastní zkušenosti a bylo by to nošení jaderného paliva do Černobylu, a nebo jste SWOS z různých důvodů minuli, a tak to stejně nemá cenu. Sensible Soccer sice přichází po strašně dlouhé odmlce, ale pořád je to stejná hra. Žádný simulátor fotbalu, ale fotbalová hra. Rychlá, zábavná a návyková. Ale pouze pokud máte alespoň trochu smyslu pro humor a potřebného nadhledu.

Nadhled je u Sensible Socceru důležitý. Z nadhledu totiž na herní pole míří jediná dostupná kamera. Díky ní má hráč skutečně přehled, co se kde děje. Nadhled budete potřebovat nejen pro přesné přihrávky, ale také proto, abyste překousli zkomolená jména hráčů. Neobejdete se bez něj, když narazíte na interface, který křičí PLAYSTATION. A naprosto nutný bude nadhled, až vás dlouholetý kamarád rozdrtí 5:1 a začne se vám pošklebovat. Stále mluvíme o nadhledu, ne o nutnosti přemáhat se a snažit se objevit půvab, kde není. Klíčovou otázkou v případě Sensible Socceru je totiž věta: „Chcete se bavit?“

VIDEO

Sensible Soccer Pokud je odpověď ANO, máte vyhráno. Sensible Soccer si dokážete užít, a nemusíte být ani fanoušek Baníčku. Kouzlo téhle hry není v dokonalých animacích nasnímaných technologií motion-capture přímo z těl slovutných fotbalistů. Skrývá se ve výborně aplikovaném pravidle hratelnosti easy to learn – hard to master. Pro nedostatek jazykových schopností (autora) raději přeložíme opisem. Sensible Soccer může začít hrát v podstatě kdokoliv. Ovládání panďuláků je dětsky jednoduché a vrací se k základům – i NHL šlo v počátcích ovládat pouze šipkami a dvěma klávesami. Jak hru ovládat a co asi tak dělat pochopíte i bez čtení manuálu, ale chvíli, možná docela dlouhou, vám potrvá, než odhalíte všechny finesy, které jde s pár tlačítky provádět.

"Kouzlo téhle hry není v dokonalých animacích nasnímaných technologií motion-capture přímo z těl slovutných fotbalistů. Skrývá se ve výborně aplikovaném pravidle hratelnosti easy to learn – hard to master."

Jedna klávesa patří střele/dlouhé přihrávce v útočné fázi. V obraně stisk této klávesy vyvolá docela účinný skluz, který ale může být odměněn žlutou kartou. Při výkopech a autových vhazováních slouží stejná klávesa také k iniciování hlavičkových soubojů, jen se musí zmáčknout ve správný okamžik. Druhá klávesa je jemnější, slouží k přihrávkám na krátkou nohu či nezákeřnému obírání protivníka o merunu. Třetí klávesa zvyšuje rychlost pohybu – nelze ji ale používat donekonečna, hráči se docela rychle unaví. Při běhu se navíc kolem hráče motá šipka. Ta ukazuje, jakým směrem poletí míč, pokud se rozhodnete přihrát či střílet nebo do něj jen vběhnete. Sensible Soccer Směr ovlivňujete tím, kam běžíte. Dá se vychytat i to, že hráč přihraje jinam, než běží. Často v tom pomůže docela inteligentně hra, občas stačí trochu ťuknout správnou šipkou. Vlastně je to docela intuitivní. A realistické.

Míč se v Sensible Socceru rozhodně nedrží hráčům u nohy jako přilepený. Neustále je v pohybu, proto je mnohem častější, že se vám podaří vzít soupeři míč a naopak. Fyzika tak vlastně v Sensible Socceru funguje lépe než v provařených titulech jako je FIFA nebo Pro Evolution Soccer, které bůhví proč většina lidí s touhle hrou srovnává. Klíčem k úspěšným útokům v SS je kombinační hra, rychlé přihrávky a nakonec chytrá střela. Sílu střel i délku přihrávek ovlivňuje hráč délkou přidržení patřičné klávesy. Indikátorem síly je stará známá šipka, která se v závislosti na délce stisku klávesy prodlužuje. V jednoduchosti je prostě krása.

Hrát Sensible Soccer je vážně snadné, ale vyhrávat, to tak jednoduché není. Určitě ne z počátku. Nezkušení hráči budou marně hledat volbu obtížnosti. Ta zde neexistuje. Pokud chcete mít nad soupeřem nějakou výhodu, musíte hrát za celek, který má hodně dobré fotbalisty, lepší než soupeř. Kvalita fotbalových mužstev je znázorňována hvězdičkami, platí, že více hvězdiček je lepší. To jen tak pro jistotu. Pokud tedy začínáte, můžete to zkoušet s anglickou reprezentací proti nějakému klubu z Horní Dolní. Sensible Soccer A v okamžiku, kdy soupeře začnete porážet hokejovým stylem, můžete přesedlat na slabší tým a zkusit to natřít třeba londýnskému Arsenalu. Až budete vyhrávat opravdu vysoko, můžete zapomenout na klávesu pro sprint, obtížnost hned povyskočí.

Další zajímavý způsob, jak obelstít absenci stupňované obtížnosti, je multiplayer. Ten je v případě SS klasický – pro dva hráče až čtyři hráče u jednoho počítače. Ve světě vysokorychlostního internetu je to neobvyklé řešení. Důvodem může být náročnost vývoje síťového kódu zvlášť pro Xbox, PS2 i PC nebo jen lenost, to se nedovíme. Ale i když je hraní přes internet pohodlnější, lidský kontakt při hře na jednom počítači má své kouzlo. Zvlášť,když kromě hráčů sedí v místnosti ještě pár dalších lidí, kteří komentují dění na obrazovce. Ke konzumaci alkoholu nenabádáme, ale k jistému typu akcí lidí nad osmnáct chlast a hry typu Sensible Soccer prostě patří. Nebo Worms, Červi jsou na to také vynikající. Nechcete někdo o víkendu přijít?

"Hrát Sensible Soccer je vážně snadné, ale vyhrávat, to tak jednoduché není. Určitě ne z počátku."

Takže si to shrneme: Sensible Soccer je velice zábavná fotbalová hra, která má jednoduché ovládání, podporuje starožitnou hru více hráčů na jednom počítači a v pamětnících vzbuzuje nostalgické vzpomínky. To je všechno skvělé, ale nemůžeme být slepí ani k nedostatkům hry, přestože pro lidi vybavené již v úvodu zmíněným nadhledem nepředstavují žádný problém. Sensible Soccer My se totiž ve jménu zábavy dokážeme nad kraviny povznést. Zvlášť, když se nám hned napoprvé podaří vyhrát titul Mistra světa a to tak kuriózně, jak je uvedeno v podtitulku. Koukat na toho nebohého skopčáka, jak si kopnul balón do sítě, bylo opravdu l nezaplacení.

Chyb má SS samozřejmě hodně. Tou největší je absence kariéry. Ve hře můžete hrát přáteláky, můžete si zahrát mistrovství světa či si vytvořit vlastní turnaj. Můžete hrát jednu z desítek ligových soutěží a ještě si můžete udělat svoji. Můžete si vytvořit i vlastní mužstvo a vybrat mu i barvu trenýrek a štulpen. Všechno to, co uměl původní SWOS. Jenže chybí možnost začít jako trenér Horní Dolní a dovést ji do ligového finále s Baníkem. Co tak dostat Klokany zase na špičku? Zapomeňte… Další nepříjemnost z pohledu hratelnosti je výsledek nepochopitelného vývoje herního a sportovního businessu. Za použití reálných jmen hráčů se jim musí platit. Asi. Jinak by přeci v Sensible Socceru nebyli hráči jako Grygare, Rineldonhi nebo Pibirski. Nedá se svítit, existuje možnost hráče přejmenovat, dost možná se na internetu objeví nové soupisky. Hrát se dá i s Risockym, ale úplně jedno to bude jen lidem, kteří fotbal nesledují a Sensible hrají prostě proto, že je to zábava.

Sensible Soccer Další neřesti SS jsou čistě technické. Hodně zlosti může u PC verze způsobit klávesnice. Nejde o problém s namapováním kláves, ale o to, o co vždycky. Jakmile potřebujete mačkat více kláves najednou, může si vstupní zařízení postavit hlavu a vybodnout se na vás. Mnohem lepší tak je hrát SS na gamepadu. Ideálně na gamepadu s analogovými páčkami, jaký známe z Playstationu. když už jsme u placky… Připravte se na to, že se budete setkávat s typicky „konzoloidními“ dialogy jako je potvrzení pro uložení herních nastavení na disk. Dá se s tím žít, dá se to přehlédnout, ale musíte k tomu mít vůli, nebýt předpojatí.

"Chyb má SS samozřejmě hodně."

To platí i pro grafiku a zvuky. Sensible byl vždycky zvláštní a dal se poznat na první pohled. Velké hlavy postaviček v nové verzi jsou pro některé překvapením a zvláštností, ale ve skutečnosti nejde o novinku, velké kebule měli čutálisti už ve SWOS. Pohyby

Klady a zápory

Plus Jednoduchost
Plus Hratelnost
Plus Nízké nároky na HW

Mínus Zkomolená jména
Mínus Absence online režimu
Mínus Absence kariéry

hráčů vypadají docela dobře, stížnosti lze uznat snad jen v případě meziherních předělů, které se obtížně přeskakují. Koukat zblízka na ty ploché obličeje není úplně vzrušující zážitek. Obecenstvo také za moc nestojí, digitalizované fotky místo tváří ale zajímavě kontrastují s komiksovou grafikou. Říkejme tomu tedy umělecký záměr. Absence komentáře může mrzet, ale při intenzivním hraní vám chybět nebude. Pokud ano, něco děláte špatně. Co říct nakonec, když vše podstatné již bylo vyřčeno? Snad jen, že by se někdo mohl ujmout ještě přepracování hry Cannon Fodder. Stařec domluvil.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

65 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 59 čtenářů


Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

Další z rubriky

RECENZE: PlayerUnknown's Battlegrounds je nejdůležitější hra roku 2017

PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS

Stovka lidí seskočí nad opuštěným ostrovem, přežít může jen jeden. Takto jednoduchá premise stačila největšímu hernímu...

RECENZE: Fallout 4 VR je pro nadšence povinnost, škoda nic moc ovládání

Fallout 4 VR

DOOM VFR od Bethesdy byl velmi milým překvapením. Podařil se port postapokalyptického Fallouta 4 do virtuální reality...

Promarněná příležitost i zábava. Star Wars Battlefront 2 v multiplayeru

Star Wars Battlefront II

Multiplayer očekávané akce Star Wars Battlefront 2 hodnotíme ve dvou. Zatímco Honza Srp je za toho hodného, role kata...

Najdete na iDNES.cz