Shadow Complex: hitovka za málo peněz

Kvalita digitálně distribuovaných her neustále stoupá. Dosáhla s touto akcí svého vrcholu?

Shadow Complex

Ještě moc dobře si pamatuji, jak jsem jako čerstvý pětatřicátník při čtení o hrách z Xbox Live Arcade pro nový Xbox 360 ohrnoval nos. Uplynulo pár let a tyto hry jsou naprosto běžně hrány i českými hráči. Téměř každý hráč na celém světě má ve svém profilu nějaké ty bodíky za hraní her z Xbox Live Arcade.

I když tyto hry mnohdy vypadaly na první pohled primitivně, tak byly ve výsledku často propracovanější a zábavnější než ty, které lze běžně koupit v obchodě. Doba se mění a hry z Xbox Live Arcade už vypadají stejně dobře.

Svým zpracováním a stylem připomíná Shadow Complex pecku Super Metroid.

Shadow Complex je „2,5D“ akcí od ne až tak známého vývojářského studia Chair Entertainment. Tito chlápci si však zaslouží pozornost, a to nejenom kvůli nové pecce Shadow Complex, ale také proto, že většina tohoto týmu jsou odpadlíci z GlyphX, tedy týmu, který stojí za neprávem opomíjenou akcí Advent Rising pro první Xbox.

A pokud píšeme že je hra „2.5D“, pak je tím myšleno opravdu „dvouapůlrozměrná“. Tedy žádná dvourozměrná hra v 3D. Byť se povětšinu času budete ve hře pohybovat v dvourozměrných lokacích, tak střílet budete i do třetího rozměru.

Jak to funguje? Při samotné hře stačí přibližně zamířit směrem, kde se nepřítel před nebo za vámi nachází a vystřelit. Tento systém nefunguje na sto procent, ale na devadesát pět určitě a brzy si na něj zvyknete. Je to sice změna oproti obyčejným 2D akcím, ale změna rozhodně svěží. V průběhu hraní se pak občas dostanete i ke staticky umístěným kulometům, ze kterých budete střílet jen a jen ve třech rozměrech.

Svým zpracováním a stylem připomíná Shadow Complex kultovní pecku Super Metroid (viz. rámeček) a po delším hraní zjistíte, že inspirace je opravdu značná. Ale vadí to někomu, když dodnes hovoří někteří o třetím dobrodružství Samus Aran jako o nejlepší hře všech dob?

Hlavní hrdina Jason Flemming si při svém dobrodružství zastřílí, zaskáče a vyřeší i několik hlavolamů. Příběh je založený na knižní předloze Impérium od Orsona Scotta Carda. Pokud jste ovšem tuto knihu nečetli, tak vězte, že se jedná o politické konspirační sci-fi, ve které levice a pravice bojuje o nadvládu nad Spojenými Státy.

Jason si našel novou přítelkyni, se kterou se vydává na výlet do hor. Co však čert nechtěl, novou babu unesou pseudo-fašouni a akce může začít. I když Jason není Samus, tak si s ní v ničem nezadá. Skáče, střílí, vylepšuje se a řeší netradiční hlavolamy.

Při prvním spuštění budete překvapeni jejím velmi pohledným grafickým ztvárněním.

Přestože se hra tváří, že si užijete především interiérů, tak to není tak úplně pravda, Podíváte se i ven, a to nejednou. Samotná hratelnost je zaměřená na akci, průzkum a jak už bylo řečeno, vylepšování vaší postavy. S novými upgrady se dostanete do dříve nepřístupných lokací.

Vylepšovat se ale budou i vaše zbraně, respektive je budete obměňovat. Slabý kulomet nahradí silnější a nepřátelé budou padat jeden po druhém. Pokud se pak k těm lidským přiblížíte dostatečně blízko, tak je budete moci sejmout i za pomoci vlastních upgradovaných pěstí.

Jak už jste ale pochopili, tak lidští nepřátelé nebudou jediní, kdo vám budou chtít překazit vaši cestu. Narazíte i na slušnou řádku robotických mechů, kteří mají poněkud tužší kořínek, než homo sapiens.

Podobnost s Metroidem

Shadow Complex je zjevně inspirovaný klasickým Super Metroidem ze SNES. Zde je několik důkazů.

Oblek – hlavní hrdin(k)a obou her disponuje upgradovatelným plechovým oblekem

Mapa – V obou hrách je k dispozici "čtverečková" mapa, která zobrazuje (ne)navštívené oblasti i cíle

Hlavolamy – obě hry obsahují zajímavé hlavolamy, k jejichž vyřešení je zapotřebí získaných zbraní

Kvalita – Obě hry jsou totální bomby, které by si měl zahrál každý hráč

Mechů je zde několik druhů a liší se palebnou silou, velikostí i nebezpečností. Každého z nich ale lze donutit explodovat, což potěší. Hra nabízí i několik soubojů s bossy, které sice nejsou kdovíjak nápadité, ale stejně pobaví.

Upgradování obleku s sebou přináší i nové schopnosti. Nepřátele budete moci v pozdějších fázích hry zmrazit, stejně jako digitální zámky. Časem se dostanete i k dýchací masce, se kterou se dostanete do zatopených částí hry. Podobně přijde vhod vystřelovací lano a tak dále. Ve finále budete díky vylepšením běhat po zdech, po vodě a kdoví kde ještě.

Samotná hlavní kampaň není nejdelší a zkušení hráči ji dohrají i po pěti hodinách čistého času. Pokud však budete chtít získat všechny achievmenty, tak vás opakované hraní nemine. Odměny oceněné nárůstem gamerscore jsou přitom ve hře velmi zábavné. Obvykle se jedná o určitý počet nepřátel zlikvidovaných pomocí vlastních rukou, odkopnutí malých robotů nebo počet nepřátel, kteří při smrti zařvou (myšleno úúúáááá).

Pokud by vám hlavní herní kampaň nestačila, tak je zde přítomný i režim Proving Grounds, ve kterém si vyzkoušíte vybavení v tréninkových misích. Nejdůležitější roli přitom hraje přesnost a čas, ve kterém daný úkol splníte.

Při prvním spuštění hry budete pravděpodobně překvapeni jejím velmi pohledným grafickým ztvárněním. Aby taky ne, když hra běží na Unreal Enginu 3. Detaily prostředí, animace postav, to vše je na neuvěřitelně propracované úrovni. To samé platí i o fyzice a i o interaktivitě levelů. Mnozí fanoušci Xboxu 360 tak s úsměvem na tváři rádi tvrdí, že Shadow Complex je graficky propracovanější, než kterákoliv hra na PlayStation 3.

To je samozřejmě stejná blbost, jako dabovaná Futurama. Ale přesto nelze nic jiného, než na grafický kabátek hry pět chválu. To samé přitom platí i o hudbě, zvucích a zejména dabingu, který působí až překvapivě profesionálně.

Sečteno a podtrženo – tohle je bomba, pánové. Po Shadow Complex už nebudou stahovatelné hry posuzovány stejným měřítkem, jako před jeho vydáním. Tato hra totiž posunula tato měřítka mnohem výše! Za 1200 microsoftích bodů, což je něco málo přes pět set korun? Směšné! Jděte do toho!