Ušlechtilý soukromý detektiv pobíhající po ulicích velkoměsta dvacátých let a bojující s přirozenými i nadpřirozenými nepřáteli – copak nám to jenom připomíná? Ano, sotva před několika týdny jsme recenzovali hru, která měla s tou dnešní společného spíše více než méně: Digital Devil Saga: Devil Summoner – Raidou Kuzunoha vs. The Soulles Army“ zněl rekordně dlouhý název, a to ještě vynecháváme název celé série Shin Megami Tensei. A pak, že jen mainstreamoví vývojáři pokukují po práci kolegů. Jinak pro osvěžení paměti podotýkáme, že dnes recenzovaný titul je už čtvrtým dílem série: předcházela mu Koudelka pro PSone a dále Shadow Hearts a SH Covenant.
Je to kýčovité, dávno překonané a přece záhadně působivé.
Dějištěm na rozdíl od Devil Summonera není Japonsko, nýbrž USA. Pohyb postavy po herním světě vypadá ale prakticky totožně. Pozadí sice není striktně renderované, ale klidně by mohlo být, protože výsledek je de facto stejný: kamera je pevná a hrdina většinou nemůže ani přejít chodník – přeběhne několik obrazovek po úzce vytyčené stopě a ocitne se v mapě, kde si můžete zvolit jinou lokaci sestávající z další série mírně posunovatelných obrazovek. S každou nehratelnou postavou lze dát řeč, čehož si díky adventurnímu zarámování užijete až až, přičemž dialogy nejsou nadabované, ale prodíráme se hromadou titulků v klasickém PSone stylu. Stejné retro nám předvádí i menu. Videa jsou několika druhů a ta nejlepší představují slušnou podívanou, zato in-game grafika je nepěkně hranatá a zrnitá, navíc s tuhou animací pohybu. Vše je zalito zvláštním nepřirozeným světlem, což je ale zjevně záměr tvůrců, kteří zdařile vytvářejí atmosféru halucinačního snu. Ano, hra patří do skupiny pořádně ujetých, což vám bude jasné od první chvíle, kdy se seznámíte s šestnáctiletým Johnym Garlandem - majitelem detektivní kanceláře, jeho podivným obrovitým sluhou a neméně divným, ba úchylně vyhlížejícím klientem. Že to zatím nevypadá dvakrát lákavě? Neklesejte na mysli, to je pouze vstupní a zcela mylný pocit. Abychom vás tedy dále nemátli, vězte hned zkraje, že Shadow Hearts: From the New World je úžasná hra, která stojí za každou těžce vydělanou korunu, kterou za ni utratíte.Přemýšleli jsme, k čemu styl hry přirovnat, a napadla nás sbírka starých plechových hraček nebo cirkus: je to kýčovité, křiklavé, dávno překonané a přece nějak záhadně působivé a přitažlivé. Čím? Především svou velkorysostí. Všechno je tu veliké, nafouklé, přehnané a zvysoka kašlající na podružnosti. Ne náhodou značka Shadow Hearts už řadu let patří společnosti Aruze, vyrábějící hrací automaty. Co bychom jinde důrazně kritizovali, tady prostě přehlížíme, protože rozmazávat to by byla směšná malichernost. Že je tu minimální svoboda pohybu a mimo souboje máte pocit klikací adventury? No a co? Atmosféra je dostatečně hutná a parádně vtahuje do děje. Že ale děj nemá hlavu ani patu? A komu na tom záleží, když je to tak skvěle hratelné a neustále jste zvědavi, co uvidíte dál! Lokace jsou sice technicky vzato až klaustrofobicky stísněné, ale rozhodně ne fádní: denní a noční ulice se střídají s pestrými interiéry, hlučná města s volnou přírodou. A hlavně všechno žene vpřed takový vír svobodné fantazie, že si ani nepřipadáte ošizeni o prostor. Není tu žádná snaha vytvářet iluzi reality, jste diváky velkolepého představení, které se vůbec nezabývá tím, že každý vidí lana, na kterých visí kulisy. A proto neváhejte, nečekejte, postupujte dále do záplatovaného stanu: pokračujeme bojem.
Porůznu roztroušených vtípků je nepočítaně.
Ten je řešen „Judgment Ringem“ - na toto ozvláštnění tahového systému nutností správného načasování už mají Shadow Hearts patent. Pro ty, kdo dosud neměli tu čest: jde vlastně o kolo štěstí, kdy se na obrazovce objeví ornamentálně vyzdobený kruh, po kterém se prohání „ručička“ jako na leteckých radarech. Určitá výseč kruhu je barevně odlišená a ještě malý kousek této výseče je červený. Pokud stisknete tlačítko v okamžiku, kdy je ručička ve výseči, postava udeří. Jestliže se vám navíc podaří trefit červené pole, bude útok silnější. Začíná se s jednou ranou za kolo, ale postupně budete moci vylepšovat svůj kruh a výsečí přibyde, takže pak půjde zasadit nepříteli několik úderů za sebou. Rovněž lze časem zpomalit otáčení ručičky, rozšířit jednotlivé výseče a podobně. Můžete si také změnit druh kruhu. Kromě základního s názvem Standard jsou tu ještě Practice, Technical a Gamble, které se lehce liší pravidly, přičemž platí, že riskantnější kruh znamená v případě úspěšné trefy větší sílu útoku. Co se týče hratelnosti celého systému, Judgment Ring možná vypadá podivně, ale pouze na první pohled. Ve skutečnosti si zvyknete velice rychle a brzy už předvádíte přímo artistický um při trefování bonusových úzkých polí. Ano, občas se seknete, ale za to nemůže hra - systém sám nemá chybu. Mimochodem si lze nastavit sílu vibrační odezvy a vřele doporučujeme zvolit maximální: pak opravdu nemáte pocit, že plácáte do polštáře.Kromě boje využijete Judgment Ring i pro další aktivity. Například při léčení se tak rozhoduje o tom, jak účinný bude zákrok. Analogicky vypadá i používání jakýchkoli předmětů. Rovněž při obchodování s dvojicí homosexuálních motorkářů, kteří by se v soutěži o nejbizarnější herní kšeftaře jistě umístili na předním místě, používáte kruh ke smlouvání. Můžete jak zvednout obnos, který získáte za již nepotřebné propriety, tak snížit ceny, za které nakupujete nové. Ke koupi toho jinak není mnoho, takže si dost pomůžete vymetáním každého rohu herního světa, čímž lze řadu užitečných předmětů získat zadarmo. K dispozici jsou jednak četné truhly, ze kterých je většinou vidět jen nenápadný růžek, jednak volně pohozené cennosti, ze kterých není vidět nic, ale když se k nim přiblížíte, rozsvítí se postavě nad hlavou otazník.
Svou pouť zahajujete s jedinou postavou detektiva, ale postupně hratelných postav přibývá. Když jejich počet přesáhne čtyři, začnou se pátá a další řadit do zálohy, ze které je můžete přeřazovat do hlavního týmu. Dokonce si lze předvolit tři kompletní, různě sestavené a seřazené týmy a střídat je dle potřeby. Bizarnost postav přitom dodržuje styl ultimátní herní šílenosti. Gigantický mluvící kocour – alkoholik, který s kamarády kocoury natáčí film, nebo obstarožní yankee - ninja, ohánějící se zbraněmi jako je kaktus či upravená obouruční pila, jenž se navíc vyučil „bojovému umění“ v japonském klášteře v Brazílii, jsou jen malou ochutnávkou. Porůznu roztroušených surrealistických vtípků je přitom nepočítaně, takže třeba výše zmíněnou dvojici čtyřprocentních prodavačů najdete i v Alcatrazu, kam vás zavede scénář: každý z nich dřepí v jedné cele a ve třetí kobce je uvězněna jejich sajdkára. Kšefty samozřejmě provozují i skrze mříže.
|
Kromě tradičních ukazatelů zdraví a magické síly přibyly ještě další položky: Stock a Sanity. Stock se naplňuje nejen každým úderem, který udělíte, nýbrž i těmi, které inkasujete a umožňuje vám využívat týmová komba. Sanity neboli příčetnosti ubývá již tím, že se účastníte bitky, což je zdůvodněno tím, že v postavách setrváváním v boji roste děs. Kromě toho vám ji někteří protivníci ubírají výrazněji než jiní. Když Sanity dosáhne nuly, postihne postavu Berserk, což na rozdíl od řady jiných her znamená především to, že si dělá co chce a na požadavky hráče nehledí.
|
Hru zapůjčila firma Gamehouse.
Shadow Hearts: From the New World | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|