Shaun White Snowboarding - nemastný neslaný sjezd

Na tenhle snowboarding jsme se hodně těšili. Bohužel, naše očekávání nebyla naplněna a výsledkem je snadno zapomenutelný titul. Proč?

Shaun White Snowboarding

Znáte Shauna Whitea? Že ne? Tak to se asi příliš nezajímáte o snowboarding, že? Jinak byste totiž tuhle sotva třiadvacetiletou legendu znali. Nikdo není lepší než on. Nebo se to aspoň říká. Je to takový Tony Hawk jízdy na prkně. A víte, co dokázal Tony Hawk na herním poli, nebo ne?

Ano, etabloval jednu z nejsilnějších sérií poslední doby, která spolehlivě prodává miliony. Je zajímavé, že tyhle extrémní sporty táhnou na počítačích a konzolích snad ještě více než všechny ty fotbálky, hokeje a baskety. Snad proto, že v reálu si na tyhle triky nikdo netroufne, i když by chtěl.

Video

To je zhruba vše, co potřebujete vědět o pozadí. Vydavatelská společnost Ubisoft se zkrátka rozhodla z lukrativního jména Shauna Whitea a extrémního snowboardingu vyždímat nějaký ten chechták a snad i etablovat novou sérii (ostatně, druhý díl byl už potvrzen). Hned zkraje je však třeba říct, že nezačíná ani zdaleka tak úspěšně jako Tony Hawks Pro Skater.

Jednou z nejzajímavějších věcí na Shaun White Snowboarding je určitě jeho otevřenost. Skutečně, tahle hra je značně sandboxová. Do jízd se nepouštíte skrz nudná menu, ale sami jezdíte na vlecích a pohybujete se po čtyřech střediscích, můžete sestoupit z prkna a jít jezdit jinam, případně se vydat za honbou shromáždění všech minciček a bonusů.

Všechny tyhle výzvy jsou zobrazeny na minimapě. Jakmile získáte dostatek mincí a splníte určitý počet výzev, můžete vyzvat samotného Shauna Whitea a vstoupit tak do snowboardistické historie.

Zpočátku budete z freeformového systému nadšeni a budete se cítit volně. Ostatně, to k snowboardingu patří. Jenže, jak už je u posledních titulů ze stáje Ubisoftu zvykem, tohle okouzlení poměrně brzy přejde a nejpozději za pár hodin se přistihnete v přemýšlení nad tím, zda vás otevřená struktura skutečně tak fascinuje, nebo spíše otravuje. Na navštívená místa se sice posléze můžete přesunovat teleportačně, ale stejně – na těch menu něco bude.

Na to by se ale dalo ještě zvyknout. Co je horší: Shaun White Snowboarding působí snad až příliš ospale a ušlápnutě. Nečekejte kdovíjak extrémní kousky. Jistě, takové se v reálu také nedají provést, ale hry hrajeme právě proto, že si chceme vyzkoušet nemožné.

 Kdo je Shaun White?

Shaun začal pronikat do sportovního světa už ve svých osmi letech, kdy prováděl ty nejbláznivější kousky jak na skateboardu, tak na snowboardu. Ve dvaceti se zúčastnil Olympiády v Turíně a z disciplíny Superpipe si odnesl zlato, což byl jeho životní sen.

Pro firmu Burton navrhnul svou vlastní kolekci a nově se přidal do týmu skateboardisty Tonyho Hawka, Birdhouse. Odmalička také miloval hry a obzvláště si liboval v těch závodních, protože miluje adrenalin a extrémní sporty.

Trpí nicméně poruchou srdce, nedomykavostí chlopně, jež mu ale nebrání v ježdění – a když se mu na svahu něco stane, mávne rukou a řekne, že když jsme jednou tady, máme si to tu pořádně užívat. Podle svého životního motta se tedy vážně řídí.

Tak proč nám to autoři nemíní umožnit a namísto toho předvádějí svůj pochybný cit pro pseudo-realismus. Ne, není to tak strašné, ale odvaz, jaký zažijete v jiných – především konzolových – snowboarding hrách, případně ve zmíněném Tony Hawkavi, tady markantně schází.

Pravda, někoho tento systém může zaujmout. Triky není vůbec jednoduché vyvolat, a když, tak působí skutečně tak, jako by se daly provést i ve skutečnosti. Hra tak někdy dokonce frustruje, zejména pak méně zkušené hráče. Nemyslete si však, že je čistě realistická, to ne – arkádové elementy byly v mnohém uchovány, ale zkrátka jim byla přistřižena křidélka.

Přitom autoři neměli špatné nápady. Na některých místech hry se můžete naučit super trikům, jako je extrémní rychlost nebo různé vychytávky, ale jinde už je zase nemůžete svobodně používat. Nebo třeba bonusové módy v rámci výzev.

Takový Death Race vážně stojí za to. Zatímco sjíždíte krpál, s protivníky se musíte koulovat. Tady tvůrci nakousli něco, co by hráče spolehlivě bavilo, ale zřejmě se zalekli z toho vytvořit celou hru.

Jak už jsme naznačili, Shaun White Snowboarding není až tak snadnou, odvazovou hrou. A začíná to už ovládáním, ze kterého nebudete příliš moudří ani po tutoriálu. Teoreticky mu není těžké rozumět, ale některé triky se spouští snad až příliš obtížně, a navíc s jasným elementem náhody. Na klávesnici to pak skutečně není pravé ořechové, a když už, sežeňte si gamepad.

Shaun White Snowboarding na PlayStation 3

"V samotném konceptu chyba není, spíše bychom ji viděli v provedení, špatném upravení grafického enginu a přílišné komplikovanosti ovládání. Kdo má rád snowboarding a mermomocí nechce čekat na další SSX, pak je Shaun White Snowboarding právě pro něj. Ti, kteří ale zimní sporty zase až tak nepotřebují, by měli dát rozhodně ruce pryč."

- číst celou recenzi PlayStation 3 verze (65%)

Co hře přiznat musíme, je fakt, že vypadá parádně. Ubisoftu se podařilo navodit krásnou zimní atmosféru se zasněženými svahy, ledovci, variabilním terénem, jeskyněmi apod. Snowboard zanechává ve sněhu jasnou stopu a při jízdě se od hran odráží poprašek.

Výborné jsou také plynulé a ladné pohyby jezdců. Jejich modely si navíc můžete sami nadesignovat v pokročilém editoru, který neklade téměř žádné meze. Jen litujeme, že se počítačovou verzi nepodařilo vyladit k dokonalosti a až příliš často je tu cítit nepříjemné škubání. Snad si v Ubisoftu mysleli, že hra stejně udělá hlavní obrat na konzolích. To je ovšem neomlouvá. Do rytmu hraje řízný soundtrack, který se k rychlému sjezdu hodí.

Popravdě řečeno, když jsme se dozvěděli, že se Ubisoft chopil tak nadějného projektu, domnívali jsme se, že skutečně vznikne něco jako Tony Hawk na prkně. Takové štěstí nás bohužel nepotkalo. Na rozdíl od ryze arkádového skateboardového kolegy se tady autoři popálili o pseudo-realistické snahy, které, jak už jsme se několikrát přesvědčili, ve virtuálním prostoru moc nefungují.

Ne, že by Shaun White Snowboarding byl špatnou hrou, to vůbec ne. Každopádně je ale hrou nemastnou neslanou, ačkoliv tak zpočátku nepůsobí. Volné prostředí přitom indikuje spíše odvaz než usedlost. Zdání ale klame. Doufejme, že se druhý díl podaří o poznání lépe a že Ubisoft přestane následovat jedničkou vytčenou linii.