RECENZE: Sigil od autora kultovního Dooma je návrat v čase o čtvrt století

Legendární John Romero se vrací ve stejném stylu, s jakým před pětadvaceti lety změnil svým Doomem herní průmysl. Více než o novou hru jde o opožděný datadisk, ale komu by to vadilo? Na tomto jsme vyrůstali!

Nejvýznamnějším svátkem křesťanů jsou Velikonoce. Jaký je nejvýznamnější svátek satanistů nevím, ale klidně by to mohl být 10. prosinec. Právě toho dne byla totiž v roce 1993 na FTP server univerzity ve Wisconsinu nahrána sharewarová verze Dooma. Přesně čtvrt století poté jeho autor John Romero oznámil, že za účelem oslavy tohoto kulatého jubilea přidá do prvního Dooma novou epizodu jménem Sigil. 

Sigil je zábavou jen pro starší a pokročilé.

Její vydání bylo sice odloženo, ale nakonec jsme se dočkali a na tomto odkaze si nyní hru můžete stáhnout. Nutno však říct, že to není zážitek pro každého. Toto je záležitost jen pro ty největší počítačové maniaky, kteří v devadesátých letech otravovali rodiče, zdali by si mohli pokojíček vybavit ultramarínovým kobercem a sudy s těkavým slizem po vzoru první místnosti v E1M1. Že moc nechápete o čem to mluvím? Nevadí, vraťte se ke Call of Duty a toto nechte dospělým.

Co je to WAD?

Jednou ze zásadních vlastností původní Dooma (a jeho druhého dílu) je snadná uživatelská modifikovatelnost, bez přehánění můžeme říct, že stál u zrodu modderské scény jako takové. Veškerá data jedné úrovně, jako je grafika, plán, rozmístění nepřátel a všechny další, jsou zapouzdřena v samostatných WAD (akronym pro Where's All the Data) balíčcích. WADy jsou rozlohou malé soubory (ostatně celý Sigil má jen lehce přes 3 MB), které si mezi sebou uživatelé mohou snadno vyměňovat. 

John Romero je důkazem, že i ďáblem posedlí lidé mohou mít altruistické smýšlení, protože se rozhodl tuto novou epizodu dát k dispozici zcela zdarma. Tedy pokud pomineme fakt, že musíte vlastnit originální doom.WAD soubor (viz infobox). 

To ovšem neznamená, že by Romero nedokázal ulehčit lidem s nesnesitelně těžkými peněženkami. Za ďábelských 6.66 eura je totiž možné koupit Sigil plus soundtrack od skupiny Buckethead. Další variantou nákupu pak byla i krabicové sběratelské edice, ale ta se již dávno vyprodala a brzy se s ní za nekřesťanské peníze bude šmelit na Ebayi.

A jak tedy nová epizoda vypadá? Z kraje musím poznamenat, že i John Romero vyměknul a vytvořil WAD, který spustíte jen na pozdějších portech Dooma, jež odstraňují limity počtu kreslených stěn. Na puritánský zážitek v podobě hraní Sigilu na Vaší retrogamingové 486ce s originálním doom.exe tedy můžete zapomenout.

Víc retro už to může být snad jedině v případě, že někde vyhrabete CRT obrazovku.

Asi je to tak lepší, protože díky tomu bylo možné vytvořit graficky mnohem zajímavější úrovně. Přeci jen standardy kvality rostou i v ortodoxní Doom komunitě a úrovně s původním velmi omezeným limitem kreslených stěn dnes již nemohou obstát. 

Ohledně výběru verze na které novou epizodu hrát osobně doporučuji Crispy Doom, což je odnož Chocolate Doomu, tedy port maximálně blízký originálu, jen bez již zmiňovaných limitů. 

Nevidím důvod si kazit zážitek z Dooma s jinými porty, které jsou zamořeny levně vypadajícím OpenGL osvětlením, filtrovanými texturami, skákáním, mouselookem apod. Tedy elementy, které do Dooma prostě nepatří. Ale to jsem už hodně odbočil, zpět k Sigilu. 

Navrch fuj, vespod huj.

Na první pohled je zřejmé, že takto by vypadal původní Doom, kdyby tenkrát Romero dal volný průchod svým démonickým vizím, nebyl omezen hardwarem ani hráčům nemusel po lžičkách představovat herní elementy tehdy nového FPS žánru. 

V Sigilu jste bez jakýchkoliv skrupulí hned na začátku vrženi do hloučku krvežíznivých impů a vypořádejte se s tím, jak chcete. Už při obtížnosti Hurt Me Plenty budete mít plné ruce práce a budete muset znovu oprášit zapomenutý um ručního ukládání, jinak se budete cítit jako ve filmu Na Hromnice o den více. Zkrátit váš život se tady budou snažit pouze monstra z Doomu 1. Na oblíbené mancubusy, arch viles, kulometčíky a arachnotrony zapomeňte. 

Lidé znechucení lineárními úrovněmi moderních FPS budou jistě spokojeni. V úrovních Dooma nikdy nebyl problém se ztratit a nejinak je tomu u Sigilu. Prvky které by v moderních hrách prošly jen jako tajná nebo bonusová místa, jsou v Sigilu považovány za naprosto normální a pro úspěšný průchod mapou je  jejich objevení vyžadováno. 

Česká stopa

Při pohledu na Credits obrazovku zaujme české jméno Boris Klimeš. Na Sigilu se podílel jako tester. Jde o českého speedrunnera, který se v Doom komunitě pohybuje od roku 2008. Je známý jako moderátor fóra Doom Speed Demos na webu Doomworld a jako tester mnoha Doom projektů jako 32in24 series, Plutonia: Revisited Community Project, Back to Saturn X.

Nových textur v Sigilu uvidíte minimum, z valné většiny jsou totiž použity jen ty z původního Dooma. Inu někde se šetřit muselo, pokud chceme hrát zadarmo. Mě osobně použití starých bitmap nijak neuráží, přeci jen jde primárně o vzpomínku na staré dobré časy, takže původní grafika je vlastně spíš ku prospěchu věci. Engine není zneužíván k pokusům o zobrazení něčeho, na co nebyl původně navržen. Tímto trpí řada jiných komunitních WADů, které si kladou za cíl otrlého doomera něčím překvapit. Na ně ale myslím Sigil primárně cílen není.

Návrhem úrovní se Sigil určitě řadí mezi to nejlepší co můžete pro Dooma sehnat a myslím, že potěší každého opravdového fanouška hry. Geometricky jsou úrovně detailní, ale stále zůstávají věrné odkazu původní hry, bez přehánění jde o špičku abstraktního level designu. 

Map na Vás čeká celkem 9 a v každé je obsažena ještě deathmatch aréna. Prakticky tedy 18 map. Hudba je nová a tvoří ji typicky bublavé zvuky standardu General Midi, pokud si tedy nepořídíte již zmiňovaný soundtrack. Ostatní zvuky zůstaly nedotčené.

Sigil je parádní zážitek, ovšem dokáže ho ocenit jen velice úzká skupina pravověrných. John Romero ignoruje vše, co se ve hrách za posledních 25 let událo, a svým věrným fanouškům dal přesně to, co po něm žádali. Vzhledem k tomu, že je k dispozici zdarma by si jej měl vyzkoušet každý, ovšem nemějte špatný pocit, pokud vás nebude bavit. Dnešní hry nejsou lepší ani horší, jsou prostě jiné.

A na závěr, abychom vám ušetřili 30 sekund googlení, zde je příkaz, který budete potřebovat pro spuštění Sigilu v Crispy Doomu:

crispy-doom.exe -file sigil_compat.wad -iwad doom.wad