Singl, duet, battle a mix. To jsou pojmy všem hráčům SingStaru a vůbec lidem, kteří vnímají hudbu jako nedílnou součást kultury, dobře známé. Druhý díl této „večírkové“ hry přináší do svého tracklistu další směs různých hitů a rovněž pár menších inovací, což ocení každý fanoušek této hudební hříčky z dílny vývojářů Sony. Neztrácí už však její zajetý koncept svou šťávu? Sedne tento díl všem?
Pokračování?
Na začátku bychom měli zdůraznit fakt, že se nejedná o SingStar 2, ale o SingStar vol. 2. Prakticky je tedy řeč o jakési updatované verzi jedničky, vydané zpočátku tohoto roku. Nejznatelnější inovací je samozřejmě výběr písniček, z nichž můžeme jmenovat například skvělé Lithium od Nirvany, klasiku Sex Bomb od Toma Jonese, či novější Ruby od Kaiser Chiefs. Módy hry jsou ale až na Harmony režim naprosto totožné s prvním dílem. V Harmony režimu musí dva hráči zpívat tak, aby se jejich zpěv snoubil - tedy vytvářel kánony a dlouhé tóny. V zásadě jde jen o rozvinutý duet, 
v němž však oba pěvci obdrží body pouze za souhru hlasů.
Další novinkou je možnost synchronizace s handheldem PSP.
Původní módy hry rozhodně také stojí za rekapitulaci: hra pro více hráčů je rozdělena do tří režimů, konkrétněji Pass the Mic, Battle a samozřejmě Duet. Pass the Mic je asi nejadekvátnější pro různé party akce, u nichž se sejde více lidí najednou. Jeden mikrofon se předává od hráče k hráči podle toho, která sloka zrovna běží. Zábavné je to především v situaci, když používáte drátové mikrofony a před vámi je stůl přeplněný sklenicemi – to se pak mikrofon předává dost těžko.
Battle je klasický mód pro dva hráče, v němž každý hráč zpívá sám za sebe a pokud získá více bodů než protihráč, vyhrává. A na závěr je tu Duet, k němuž snad ani podrobná definice není potřeba: hráči si vyberou, kterého zpěváka budou zastupovat, a poté v songu notují jeho pasáže.
Další novinkou je poté možná synchronizace s handheldem PSP, skrz nějž je také možné stahovat songy z online obchodu SingStore a vyhledávat dodatečné aktualizace do hry. Výčet inovací se nám ale záhy zastavuje, jelikož se pod zástěrkou několika novinek SingStar vol. 2 skrývá přežvýkaná jednička. Herní mechanismy zůstávají nezměněny a pouhý jeden mód navíc je opravdu dost málo: něco takového by se hodilo zahrnout do stahovatelného upgradu ZDARMA, nicméně vydávat novou-starou hru za plnou cenu není zrovna fér. Nedostatek novinek a počtu písní je totiž vážně absurdní.
SingStar Online je bezmála největším next-gen znakem v SingStaru.
Vcelku směšný je i fakt, že hra pořád nerozeznává zpívaný text. Můžete tedy do mikrofonu hučet, jakákoliv slova chcete, dělat jakékoliv zvuky, ale držet se v zadané výšce tónů. To ve výsledku znamená, že si můžete vyštěkat California Dreamin‘ či vybzučet melodii tracku od Offspringu. Tak to ale bude asi v rámci série SingStar vždy.
Design
Jak elegantní stylizace menu, tak kvalita HD videí však pořád zůstávají kladnými faktory hry. Když se hratelnost nepovedla, zachraňuje hru alespoň originální a přehledný design. Přítomná videa rozjedete bez problému na Full HD televizi (1080p) a hladina snímkování zůstává pořád na slušné výši. S mikrofony samotnými žádné problémy nejsou, perfektně snímají hlas, jenž si posléze můžete přehrát v replay 
módu, v němž je oproštěn od pomocného hlasu původního interpreta.
K PlayStation 3 můžete připojit dva mikrofony přes jednu USB redukci, což teoreticky znamená, že by se dalo hrát až s osmi mikrofony na čtyřech redukcích, avšak SingStar dovoluje hrát jen se dvěma. Je škoda, že není ve hře možnost samostatného tvoření, nějaký čistý track, do nějž by se dal zapisovat jak text, tak hlas. Pro některé nadanější herní pěvce by to mohl být rozhodně slušný start pozdější tvorby, a jestliže by se do editoru přidaly i samplery a efekty, přišel by si na své snad každý.
|
Kvalita audia sama o sobě je naprosto v pořádku a navíc jsou na výběr dvě verze písně – zkrácená a normální. Markantní je to obzvláště u zmiňovaného Lithia, jelikož se při volbě kratší verze odseknou celé dvě sloky. U duetů se pak přeskakují freestyle pasáže, kdy si může hráč zpívat, co chce.
A plaťte
SingStar Online je bezmála největším next-gen znakem v SingStaru. Fakt, že se můžete připojit k celé pěvecké PS3 komunitě a sdílet s nimi své nahrávky, ať už jen vašeho zpěvu, či zároveň i videa pomocí PS Eye kamerky, je zkrátka potřeba hodnotit kladně. Stejně tak máte možnost s hráči komunikovat pomocí položky „Players Met“, v níž se vám automaticky zobrazí profily těch, jejichž nahrávku jste si právě pouštěli. Nejdůležitějším prvkem online režimu je však tzv. SingStore, který je každý čtvrtek aktualizován o nové tracky a videa. Pro některé bude ale zklamáním, že za songy se požaduje symbolický poplatek: tudíž ti, kteří nemají ve svém účtu aktivovanou platební kartu, mají prostě smůlu a musí se spokojit se základní nabídkou písní (což 
je dost těžké).
Zklamání
Bohužel, SingStar vol. 2 je opravdu jen jakýmsi výstřelem do tmy, který nenabízí téměř nic nového. Pravda, je to otázka vkusu, ale pokud není v přítomném tracklistu nějaká vaše milovaná píseň, pak není proč investovat do tohoto lehce vylepšeného prvního dílu. Jak jsme již řekli, taková aktualizace se hodí do nějakého updatu, ale zdaleka to není příležitost na vydávání dalšího kousku. Ale co se dá dělat.
