Hardcore hráči strategií jistě dobře znají dnes už pojem Galactic Civilizations i jeho druhý díl. Série komplexních vesmírných strategií od společnosti Stardock si přes složité mechanismy našla velké množství fanoušků – prodaly se jí statisíce, a to se firma ani nesnažila implementovat žádnou protipirátskou ochranu (publikum tak mimo jiné dalo jasně dalo najevo, že raději podpoří projekt, který jim nehází klacky pod nohy). Proč o tom mluvíme, když v titulku článku se skví fantazie vzbuzující sousloví Sins of Solar Empire a v kolonce vývojářů pro změnu zcela neznámí Ironclad Games? Je to jednoduché: Stardock se po velkolepém úspěchu rozhodl pomoci podobně nadějnému titulu, jako byla jeho vlastní prvotina. Ironcladu tak poskytují část technického zázemí a své neocenitelné zkušenosti. V této koprodukční konstelaci vzniká kousek hodný pozornosti každého stratéga.
Zkrátka každý si ze Sins of Solar Empire bude moct vyzobat přesně to, co ho láká a baví.
Podobně jako v Galactic Civilizations se i tentokrát budeme v globální úrovni starat o chod vybrané frakce a snažit se, aby se rozrostla v galaktické impérium. Pokud budete mít zájem, můžete tak Sins of Solar Empire hrát na podobně komplexní bázi. Ale ani v případě, že vás GC svou hloubkou spíše odradilo, nemusíte věšet hlavy. Ironclad ohromuje mnohem širším záběrem, který od všeobjímající fáze sahá až k ovládání jednotlivých plavidel a využívání jejich schopností ve spektakulárních bojích. Ty svou spektakulárností připomínají blahé paměti bitvy v legendárním Homeworldu. To vše dohromady by mohlo evokovat ještě větší složitost, ale řešení je překvapivě snadné. Ti, kterým galaktická část opravdu nepřiroste k srdci, se jí budou moct věnovat ve velmi omezené míře a prakticky dělat jen ta nejdůležitější rozhodnutí. Zbytek přeberou umělou inteligencí řízení pomocníci a rádci, kterým postačí mít zvolený kurz – a ten pak budou dodržovat. Naopak ti, jimž připadají bitvy příliš přízemní, se jim budou věnovat co možná nejméně, vlastního boje se zúčastní jen v obzvlášť exponovaných potyčkách. O ostatní se opět postará počítač.Zkrátka každý si ze Sins of Solar Empire bude moct vyzobat přesně to, co ho láká a baví. Samozřejmě ale bude možné brát od všeho trochu, nebo dělat úplně všechno, byť v takovém případě se i čelo velkého stratéga a taktika pěkně orosí. Nebude to však kvůli ovládacím peripetiím – ty by totiž vůbec neměly nastat. Na přístupném interface, který každý pochopí na pár prvních pohledů, si v Ironclad velmi zakládají. Navíc se mohou opřít o vyspělé technologie, které jim podobně jako v Supreme Commander umožní pojmout vesmír bez jakýchkoliv přechodů a nepříjemných švů. Zatímco na nejvyšším stupni odzoomování máte přehled zhruba o jedné galaxii, kdy planety a lodě jsou značeny pouhými symboly, po absolutním přiblížení si můžete číst nápisy na trupech lodí. Taková škála tu je a hra přímo vyzývá k tomu, aby jí bylo využíváno.
Na rozdíl od Galactic Civilizations si v Sins of Solar Empire budete muset zvyknout na jistou hektičnost, ale zároveň i větší realističnost realtime běhu.
Na rozdíl od Galactic Civilizations si v Sins of Solar Empire budete muset zvyknout na jistou hektičnost, ale zároveň i větší realističnost realtime běhu. Rozvrstvení hry na tahy umožňovalo dlouhé váhání a komfortní řešení vypjatých situacích. Zde je naopak vítán rychlý úsudek, především pak ve chvílích, kdy dojde ke sledu situací, jež vyžadují (nebo aspoň předpokládají) hráčův zásah. Jistě, hra půjde zapauzovat, ale čas od času se nucenému pochopení rozsáhlosti vesmíru neubráníte. Určitě to nemyslíme pejorativně, hratelnost je na tom zkrátka postavená a autoři se snaží, aby se nezvrhla v hrozivý zmatek, kde by se vše dělo, aniž by měl hráč účinnou možnost zasáhnout. To by se stát nemělo a bude tomu přizpůsobena jak rozloha, tak rychlost hry. Ironclad se pro realtime rozhodl proto, že tento systém má i řadu evidentních výhod. Například se stále něco děje a vzhledem k obrovskému množství proměnných i faktorů ve vesmírů působících se každé rozehrání záhy vyvrbí svým vlastním směrem. Ani sami tvůrci neví, co všechno se v dynamickém univerzu může přihodit.Jak už bylo řečeno, bitvy budou samostatnou a neošizenou kapitolou. Jednotky by mělo být možné do jisté míry koncipovat podle vlastních představ a preferovaného stylu boje. K dispozici budou mnohé technologie, formace a čeká nás i značná volnost, jak v 3D prostoru bitvu vést. Na druhou stranu ale ne vše bude nutné a vhodné řešit agresí, která rodí jen další agresi a tím i ztráty, z čehož mohou profitovat frakce obchodnicky a diplomaticky založené. Proto se vyplatí vyzkoušet nebo do globální strategie aspoň částečně zakomponovat tato nenásilná schémata. I jimi se totiž dá dosáhnout velkých věcí. Zajímavé je například anonymní vypsání odměny na lodě a planety frakce, která vám nějakým způsobem vadí při expanzi. Ostatní se pak budou snažit odměnu získat a protivník, který ale neví, kdo na něj odměnu vypsal, bude mít plné ruce práce. Především v multiplayeru, pro který se chystají mnohé další vychytávky, by to mohlo představovat neuvěřitelně zábavný element.
To vše dohromady by mohlo evokovat ještě větší složitost, ale řešení je překvapivě snadné.
Ačkoliv autoři neuvolnili prakticky jediný cent na propagaci hry, už se o ní v zainteresovaných kruzích ví dlouho a hodně. Mluví se o ní jako o novém hitu, který by měl uspokojit především hardcore hráče, ale zároveň naučit hrát podobné tituly i širší vrstvy. Ty si v Sins of Solar Empire zvolí, co všechno je ještě v jejich silách a co už jim takříkajíc nevoní. Později si mohou zatížení stále zvyšovat a pomalu tak odhalovat komplexní jádro. Byla by škoda, kdyby podobné hry byly doménou jen hrstky veteránů.Index očekávání: 90%