Toto pojetí na oficiálním PlayStation blogu přiblížil kreativní ředitel vývoje Jonathan Morin.
"Ve hře můžete hrát sólo i s jinými lidmi. Vždy se to děje v rámci vaší herní seance. Pokud tedy hrajete sami, hrajete sami. Pak jsou tu miliony lidí ve svých vlastních seancích. A my jednoduše přidali možnost tyto seance propojovat naším tempem," říká Morin.
"Můžete volně korzovat a přirozeně se dostat do situace, která vás propojí s jiným hráčem. Vzájemně se ovlivňujete, pak je to u konce a propojení mizí. Je to jakoby ve hře celou dobu byl někdo, kdo si s vámi může zahrávat. A je to rozhodně první krok v řešení určitých tabu," vysvětluje Morin.
Hráči se podle jeho názoru často strachují, že někdo jiný naruší jejich zážitek. "To je zastaralé tvrzení. Musíme to napravit a je to otázka herního návrhu," tvrdí kreativní ředitel.
"Můžu prozradit, že sledujeme hráče, kteří ve Watch Dogs hrají spolu a většinou si ani neuvědomí, že to byl jiný člověk. Nic to nenaznačuje," říká Morin.
Hráči se tak navzájem stávají součástí příběhu, ale nemusí to být okamžitě zjevné. "Je to nový typ emoce a perfektně se to do světa Watch Dogs hodí. Každý zde sleduje všechny ostatní."
Loni odhalená hra Watch Dogs se okamžitě stala ostře sledovaným titulem. Svou náplní připomíná sérii Grand Theft Auto, důležitým prvkem je zde však hackování (více o hře). Titul vyjde letos a to nejprve pro PlayStation 4, kde má podle autorů využít sociálního pojetí konzole.
