Snake Pass trochu připomíná hry od Rare na Nintendo 64, z minulosti ovšem čerpá i vyšší obtížnost a systém záchytných bodů. Kvůli tomu budete mnohé pasáže opakovat do zblbnutí, než se vám je podaří zdolat. To ovšem nelze brát jako nutně špatnou věc.
Snake Pass
Hlavním hrdinou je had Noodle, který se s parťákem Doodlem, což je kolibřík, pokusí zachránit oblačné království Haven Tor. To se mu podaří v okamžiku, kdy ve všech patnácti úrovních posbírá tři barevné krystaly, které aktivují portály.
Když jsem hravě zdolal první svět ze čtyř, říkal jsem si, že je to nějaké podezřele snadné. Jenže pak konečně přišla výzva. Ovládání hada není komplikované, ale chce to trochu cviku, než se naučíte pohybovat v prostoru a nepadat.
Základem je pohyb kupředu, přičemž bočním vlněním had zrychlí. Dále tu máme tlačítka pro zvednutí hlavy, přilnutí a ponor ve vodě. Dále lze dát kolibříkovi příkaz, aby hadovi nadnesl ocas. Přepnout lze i na jednodušší variantu ovládání, v níž chybí přímé ovládání hlavy hada, ale na něj jsem si nezvykl.
Snake Pass
Bezpodmínečně nutné je zvládnout techniku pohybu. To znamená opatrně se obmotávat kolem bambusových kolíků či jiných záchytných věcí a pomalu se propracovávat ke svému cíli. Od něj vás často dělí zdánlivě málo, ve skutečnosti však mohou dostat vaše nervy pořádně zabrat.
I když si časem dovolíte frajeřinky, jako je rychlý přesun nad propastí po bambusové tyči, tempo je pomalé a zbrklost se nevyplácí. Pokud se vám přestane dařit, je lepší hru na chvíli odložit, než frustraci živit dalšími neúspěšnými pokusy.
Snake Pass
Postupem času samozřejmě přituhuje. Úrovně se zvětšují, objevují se v nich přepínače, voda, otočné mechanismy, budete přesouvat kouli do jamky a podobně.
Ohrožuje vás nejen pád do propasti, ale i bodáky či žhavé kameny. Později se přidává vítr, díky kterému se sice dostanete na nedostupná místa, ale častěji budete řešit, aby vás neshodil z plošiny.
Na frustraci se asi nejvíce podílí systém ukládání, řešený přes záchytné body. Kdykoliv se s hadem přes nějaký přeplazíte, hra se uloží. Někdy je lepší se trochu vrátit a po náročné části hru uložit. Jindy to nejde a musíte neustále opakovat tu samou pasáž, někdy krátkou, jindy dlouhou, než ji zdoláte.
Otravné je, že při smrti přijdete o všechny věci, které jste posbírali od posledního uložení. Autoři mohli být trochu přívětivější, na obtížnosti by to neubralo, ale na frustraci ano.
Snake Pass
Ačkoliv grafika hry je vyloženě roztomilá, zejména pak ztvárnění Noodleho, a k vašemu snažení hraje příjemná hudba, není to relaxační hra. Zkušení lamači joysticků ji mohou dohrát za necelé čtyři hodiny, troufám si však tvrdit, že většina k tomu bude potřebovat mnohem více času.
Kdo si chce hru ještě ztížit, může se pokusit posbírat v každé úrovni dvacet bublin a pět mincí. Právě mince bývají velmi dobře poschovávané a dostat se k nim patří k těm největším výzvám. Tady už se herní doba citelně prodlužuje.
Snake Pass klame tělem. Za dvacet eur, tedy zhruba 550 korun, získáte sympatickou, ale zároveň stresující logickou jednohubku. Není pro každého, ale mezi dnešní produkcí se určitě neztratí.
