Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soldiers of Anarchy – jak se zachraňuje svět

  12:00aktualizováno  15. února 2003 11:48
Svět je v troskách, ničivá epidemie záhadného viru zahubila milióny lidí na Zemi. Zbytky se snaží přežít v otřesných podmínkách, planeta je bez států i organizace, gangy vraždí a loupí. To je velmi zkrácený příběh velmi atmosférické a nápadité RTS Soldiers of Anarchy, která se v lecčem podobá... čtěte!

Soldiers of Anarchy Oblíbenost strategických her, v nichž válčí malé skupinky vojáků, získávají lepší vybavení a bojem se zlepšují, je docela velká. Přesto takových titulů v posledních letech mnoho nevyšlo a pokračování těch dvou nejlepších – Jagged Alliance 2 a Fallout Tactics – je v nedohlednu. Či spíše nevyjdou vůbec. Příští rok se ukáže hra Silent Storm, nicméně již dnes je zde titul podobného ražení, hra Soldiers of Anarchy odehrávající se v reálném čase a mající s těmito hrami mnoho společného.

Děj začíná v nedaleké budoucnosti, v roce 2004, kdy se po Zemi začal šířit neznámý virus, později označený jako SGDS. Nikdo neví, kdo a proč způsobil takový teror, který zahubil milióny lidí. Nákaza se brzy dostala do každičkého místa na planetě, nepomohly ani atomové bomby svržené do vlastních řad, jež měli zabránit jejímu dalšímu postupu. Hrstka vojáků a vědců se těsně po vypuknutí pekla na zemi schovala do bunkru a unikla tak zkáze. Milióny lidí takové štěstí neměly. Po deseti letech, když ztratili poslední spojení s okolním světem, se vydávají na povrch zjistit, jestli někdo přežil a jestli se dá tam venku vůbec žít.

Soldiers of Anarchy Příběh v leckom možná evokuje myšlenku, že něco podobného už někdy v nějaké hře viděl. Takovýchto katastrofických scénářů by se našla spousta (viz. Fallout). V Soldiers of Anarchy se příběh pěkně rozjíždí a postupem času z nejrůznějších útržků a situací vyplyne, co způsobilo katastrofu. A svět se radikálně změnil. Život na Zemi přes velké potíže přežil, rozpadly se ale státy a jakákoliv organizace. Planetě nyní vládnou vojenské skupiny a gangy, které drancují, vraždí a obchodují s posledními zbytky lidstva. Je jasné, že se tomu musí zabránit za každou cenu.

Kampaň obsahuje zhruba deset misí, což není ani hodně, ani málo - hra se v určitých momentech větví a je nachystáno několik konců. Kromě multiplayeru chybí nějaká další zábava na způsob sólo map, v nichž by se válčilo. Jedna mise ale trvá kolem tří až čtyř hodin, což dohromady vytváří slušnou hrací dobu nabytou skvělým příběhem.

Leckoho asi překvapí místy přepísknutá obtížnost dosahující situací známých z Commandos, tedy neustálého nahrávání uložených pozic po zabití některých členů týmů. Svět je v troskách, noví lidé se rekrutují jen z řad civilistů a původních několika málo obyvatel Soldiers of Anarchy bunkru. Každá ztráta proto pořádně bolí. Nepřítel – obvykle divoké gangy – je v obrovské přesile a má daleko více techniky. Ta hraje s přibývajícím časem stále podstatnější roli. Později se krom tanků a obrněných transportérů objeví i vzdušné síly a dělostřelectvo. Pěchota má pořád svůj význam, ačkoliv setkání obyčejného, špatně vyzbrojeného pěšáka s tankem T-55 pro něj končí rychlou smrtí.

V průběhu misí mohou vojáci libovolně naskakovat do vozidel, ovšem je tu omezení deseti vojáků do jedné akce, přičemž k plné funkčnosti takového tanku je třeba tří lidí. Proto se nekonají masové boje desítek vojáků, spíše jde o malé potyčky uvnitř zbořených měst, které jsou častým pozadím akce. Cíle misí jsou všelijaké, vesměs stačí splnit několik daných úkolů (vyvraždění všech nepřátel není podmínkou) a vzít nohy na ramena – frontální útok nebývá tou nejlepší cestou, kterak zvítězit. Během drtivých bojů se sem tam najde přátelský, nebo alespoň neagresivní človíček, který si rád promluví s členy týmu a odkryje část příběhu či navede na další úkol.

Vlastní vojáci mohou být vybaveni slušným bojovým arzenálem, počáteční pistole a lehké samopaly vystřídají lahůdky jako Soldiers of Anarchy dragunov, RPK nebo M-60. Další výbavičku tvoří granáty, vesty, brýle pro noční vidění, lékárničky, miny, prostě vše potřebné k přežití v boji. Vojáci se postupem času zlepšují, byť nejsou rozepsány jednotlivé vlastnosti, jsou ve hře hodnosti reprezentující zkušenost. Voják při postupu na určité hodnosti dostane jednu z několika specializací (lehké zbraně, ostřelovač, průzkumník, doktor atd.), díky nimž se v boji (ale i mimo něj) více uplatní.

Každé misi předchází příprava na základně. V garáži se opravuje poškozená technika a vybavuje se nejrůznějšími zbraněmi (na stejný kus lze navěsit různé zbraně a různé typy munice), v nemocnici se mimo léčení vojákům podávají i hormony pro zvýšení kondice, brífinková místnost obsahuje popis další mise a některých faktů z okolního světa. Nejzajímavější je ovšem směna výbavy. Peníze zanikly společně s původním světem, vystřídala je směna, díky níž se dá dostat k zajímavé výbavě. Jenže obchodník chce vydělat co nejvíc a rozhodně nejde o směnu kus za kus, sběr výbavy po mrtvých nepřátelích se tudíž rozhodně vyplatí.

Grafika sice nedosahuje dnešní špičky, pro účely hry ovšem plně dostačuje. U vojáků je po přiblížení přesně vidět, jakou zbraň drží; některé mise se odehrávají v noci nebo za padajícího sněhu - prostředí je detailní a dokonce plně zničitelné. Díky 3D zpracování jde kamera natáčet naprosto libovolně. Jenže - a to je problém celé hry - je ovládání naprosto nezvládnuté. Drobnosti Soldiers of Anarchy jako to, že se kamera nastavuje špatně a že při kliku na vzdálenou jednotku se sama přepne do původní nastavení, se dají s klikem překousnout. Nicméně díky leckterým výpadkům je ztracena celá mise – kurzor při útočení je tak malý, že zaměřit rychle se pohybující techniku pořádně procvičí postřeh. A mezi tím, než se člověk trefí, rozpoutá kolem sebe onen vrtulník hotové peklo. Ovládání je celkově podivně zpožděné, při úprku z boje se po kliku na cílové místo jednotka zastaví a rozhýbe se až za několik vteřin stačících k tomu, aby ji nepřátelé rozstříleli na kusy.

Podobné následky – nutnost načíst hru – má i otřesný pathfinding. Leckdy se prostě jednotka z místa nehne, i když má cestu úplně volnou, nebo se na místo určení vydá, ale směrem přes minové pole či shluk nepřátelský sil. Zcela nepochopitelně po výstupu vojáků z vozidla se samo od sebe rozjede náhodným směrem, což má těsně před nepřátelskými liniemi katastrofální následky. Vojáci umí přelézat plot, krčit se nebo plazit, leč k čemu to všechno, když rozkazy vykonávají s několikasekundovým zpožděním? Sem tam si dělají co chtějí a občas prostě nejsou schopni dojít na místo určení.

Soldiers of Anarchy Umělá inteligence je poměrně dobrá, nepřítel má díky přesile navrch. Někdy možná až přehnaně moc, každopádně není k neporažení. Zajímavé jsou jakési módy chování. V klidu nepřátelské jednotky stojí nebo hlídají oblast, jakmile něco spatří, hromadně se vydají prozkoumat, co to bylo. A když nic nezjistí, vrátí se zpět ke své práci. V omezené míře se projevuje něco jako strach. Dva tři tanky udělají s osamoceným nepřátelským vojákem divy, neboť při spatření takové síly se o nic nesnaží a vystrašeně uteče.

Soldiers of Anarchy je zajímavá a díky příběhu dost chytlavá hra, jenže díky špatnému ovládání se připravila o patnáct procent. Tato chyba možná nezní moc hrozivě, nicméně při hraní dost otravuje a ničí dobře rozjeté akce. Autoři už slíbili patch opravující celou řadu chyb, ale proč někdo díky odfklánutému ovládání zbytečně kazí dojem z potenciálně tak dobrého produktu, těžko říct. Pro fanoušky Jagged Alliance a podobných her, pokud překousnou tento nedostatek, je ale Soldiers of Anarchy rozhodně dobrou volbou.

Soldiers of Anarchy
Výrobce: Silver Style Entertainment
Vydavatel: Simon&Schuster
Distribuce v ČR: TOP Distributor
Stáhněte si: demo, screenshoty, trailer
Oficiální homepage: www.soldiers-of-anarchy.com
Minimální konfigurace: procesor 600 MHz, 128MB RAM, 660 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 256 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Perfektní strategie podobná hrám jako Jagged Alliance a Fallout Tactics. Špatné ovládání stahuje Soldiers of Anarchy o patnáct procent dolů.
Hodnocení 70%

Autor:




Nejčtenější

The Evil Within 2
Hororová událost roku. Recenze The Evil Within 2

Tvůrce série Resident Evil nám servíruje další výpravný a skvěle hratelný horor, který nadchne i příznivce her Silent Hill nebo Dead Space. Pro fanoušky žánru...  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Porsche v Gran Turismo Sport
Unikátní edice Gran Turisma s opravdovým autem se už prodala

Jediný kus sběratelské edice závodního Gran Turisma, která mimo jiné obsahovala i skutečné závodní auto, se prodal vskutku rychle. A to navzdory ceně...  celý článek

Middle-earth: Shadow of War
RECENZE:Tolkienův svět utopený v krvi. Shadow of War hraje na jistotu

Pokračování výborné řežby na motivy Tolkienova Pána prstenů se drží při zdi a příliš změn nepřineslo. To však neznamená, že by nebylo zábavnou hrou.  celý článek

Další z rubriky

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.