Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soumrak bohů

  12:00aktualizováno  19. ledna 6:52
Mnohokrát jsme se již setkali s hrdiny světa Dark Paradise - mocnými i těmi, jejichž síla se ještě plně neporbudila. Tentokrát nás ale čeká zpověď přímo jednoho z bohů. Nesmrtelný, nezranitelný, neviditelný - ale přesto potupně poražený a odsouzený k bezmocnosti. Podaří se jej osvobodit, nebo upadne v zapomnění a jeho svět ve zkázu?

Soumrak bohů Dovolte, abych se vám představil. Mé jméno je Xeen. Žiji ve světě Dark Paradise. Pokud vás zajímá i mé povolání, tak vám jej řeknu. Pokud vás nezajímá, řeknu vám jej také.. Nemám žádné. Jsem Bůh.

Sleduji dění kolem sebe, neviditelný, nezranitelný a nepostihnutelný. Bavím se malichernými spory a bitvami obyčejných smrtelníků a směji se jejich naivitě, kdy si myslí, že jejich životy mají nějakou cenu. Rád se dívám, jak mnou povolané nestvůry rozsévají smrt v jejich řadách. Baví mě používat svůj zrak, který dokáže pronikat materiály a vidí neviděné. To mne baví zejména u krásných dívek, které často, aniž by o tom věděly, svlékám pohledem. Třeba před několika dny, Lady Tragedy, nevěřili byste, jak... ehm. Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Prostě mám schopnosti, o kterých se jiným ve světě Dark Paradise ani nesní. A baví mě spousta věcí. Třeba také to, převtělit svou duši do těla nějakého monstra a prohánět vyděšené hrdiny po lesích. Nejvíce ze všeho mě ale baví sázky. Sázím se s ostatními bohy, když vidíme sami neviděni nějaký duel. Vyhraje ten? Nebo snad onen? Dojde tato skupinka až k pokladu a nebo padnou obličeji do krvavého bahna dungeonu? Ach ano, právě tyto sázky jsou mou největší zábavou, ale i slabinou. Čím déle jsem Bohem, tím více mne začaly nudit a nezdály se mi zábavné.

Soumrak bohů A tak jsem vstoupil do jedné ze zapovězených Jeskyní Času a experimentoval se Sunrise Forge. Prastarou kovárnou, kterých je pouze pár a v nichž je možno vykovat unikátní artefakty a poklady. Mají obrovskou moc a my je kdysi dávno odstranili ze světa do Interdimenzionální stacionární parakřivky - ehm pro laiky prostě do prostoru mimo svět Dark Paradise. Abych vám osvětlil, o co tedy vlastně jde. Kolem Dark Paradise je spousta dalších světů obvykle zajímavých, s jinými bohy a jinými hrdiny, rasami a obludami. Už mě nebavilo sledovat bitky mezi těmi stále stejnými nestvůrami. Řekl jsem si - co otevřít bránu do některého z jiných světů? Bude legrace, a nikdo nebude vědět, na koho sázet, protože ty potvůrky nikdo nebude znát! A odkud jinud to bude lepší otevřít, než z jeskyní mezi těmito světy?

No a tak jsem to udelal.
Hele, neříkejte mi to. Jsem Bůh a můžu si dělat co chci..
No jo. Máte pravdu, udělal jsem blbost.

To, co se vyhrnulo do Jeskyní Času, byli ze začátku malí černí vampýři. Na rozdíl od našich potvůrek ale nešli vůbec ovládat. Neposlouchali mě. Stejně tak i další nestvůry, horší a horší a valící se do světa Dark Paradise. Obrovští černí vampýři, temní jezdci, šílení mágové, všežravý sliz Soumrak bohů a spousta dalších. Řekl jsem si - to stačí, zavřeme bránu a uvidíme, jak si s nimi naše hrdinné řady poradí. V tu chvíli prošel obrovský démon. Černý jako noc, podíval se na mě a pravil: "Vy jste tady skončili. Teď tu vládnu já. Kian." Seslal jsem na něj blesk smrti a čekal, že padne jako podťatý. Udělal kolem sebe magické zrcadlo a padnul jsem já. Jenomže božským kouzlům se NEDÁ bránit! Probral jsem se dole na Dark Paradise jako duch. Nevěřili byste, jak dokážu být božsky naštván, když mi někdo odporuje! Potupně jsem se šel oživit za místním léčitelem , který se hodně divil, koho to vlastně oživil. Zboural jsem pár domů, zabil pár hrdinů a tím jsem se uklidnil. Pak jsem se připravil na útok na Jeskyně Času.

Jenomže to nebylo tak snadné. Ty bestie nějak blokovaly použití transportní magie. Podařilo se jim úplně znehodnotit magické teleportační runebooky a stejně i magické teleporační runy. Po světě se začaly objevovat temné portály a nájezdníci z jiného světa z nich pořádají útoky na města. Jsem Bůh a nenechám si to tady ničit. Horečně jsem přemýšlel, co bych mohl udělat.

Vypátral jsem, že se po světě Dark Paradise toulají dvě upíří princezny. Elsinica a Mesiresia. Obě jsou nadány prazvláštní magickou mocí. Nejsem si vědom původu této moci, ale vzhledem k Soumrak bohů tomu, že Mesiresie nemá nejlepší pověst mezi obyvateli Dark Paradise, rozhodl jsem se vyhledat Elsiniku. Použil jsem své značně oslabené schopnosti. Objevil jsem závan její přítomnosti na dně jeskyně zvané Shame. Vydal jsem se tedy dovnitř ve své božské neviditelnosti. Narazil jsem tam na stvůry z jiného světa. Neposlouchaly mě. Jak taky jinak. Když jsem s nimi bojoval, musel jsem používat běžné zbraně obyčejné lůzy našeho světa. Primitivní magii mágů a tupé meče válečníků. Raději jsem se opět schoval a plížil se dále jeskyněmi Shame. V jednom místě byl někým úmyslně vytvořený zával. Rozmetl jsem jej mávnutím ruky a neviditelně jako zloděj jsem se plížil stále hlouběji.

Objevil jsem zvláštní magické pole až v nejhlubší části jeskyně a tam jako ledová socha stála nehybná krásná princezna strážená temným netvorem. Proplížím se kolem něj a sbírám síly na magický přenos princezny někam jinam - do bezpečí. Znenadání silné bodnutí do zad, proletím vzduchem a jako žába se rozplácnu o zeď podzemní věže. Vždyt jsem měl přece nahozenou Božskou nesmrtelnost a Božskou neviditelnost. To byly moje poslední myšlenky, než jsem ztratil vědomí.

Soumrak bohů Když jsem se probral, stál jsem v ledovém krunýři hned vedle nádherné Elsiniky a nedokázal jsem se ani pohnout. Víte, jak je to nechutný a odporný pocit pro Boha, když se nemůže hýbat, proti němu je nádherná a naprosto bezmocná dívka a nefunguje ani jeho speciální všeodkrývající zrak a ani nic jiného? Byl jsem bezmocný, avšak velice vzteklý a naštvaný Bůh.

Vztekal jsem se mnoho hodin. Poté jsem ale ucítil přítomnost skupiny hrdinů, kteří se vydali do nitra Shame. No, asi jdou pro poklady, třeba dojdou blíž a něco je napadne, jsou to sice obyčejní smrtelníci, ale co se dá dělat. Nejsem v situaci, kdy bych si mohl vybírat. A tak jsem v duchu sledoval jejich postup jeskyní. Postupně odpadávali únavou a výprava zabrala několik hodin. Nakonec skončili vyčerpaní a bez vybavení s mnoha mrtvými ve slepé uličce a rozhodli se pokusit se o výpravu příště. Rozloučili se s jeskyní Shame se slovy: "Xeene, my tě najdeme, nevzdáme se, dokud tě odsud nedostaneme."

Víte, že mi to bylo v tu chvíli milejší, než jakákoli sázka a dokonce i než můj speciální zrak? Vrátili se hned druhý den a celá výprava trvala více než 10 hodin. Snad každý z nich skončil několikrát ve vlastní krvi na podlaze jeskyně Shame. Vždy ale přežil někdo, kdo byl schopen vzkřísit ostatní, a neúnavně decimovali zástupy nepřátel. Postupovali hlouběji a hlouběji do Soumrak bohů podzemí. Sledoval jsem jejich postup a přál si jejich úspěch, kterému jsem nebyl schopen nijak napomoci.

Nakonec narazili na tu temnou zrůdu, co mě měla na svědomí. Několik desítek minut na ni útočili a umírali, avšak poté se na jejím ohyzdném těle začala objevovat viditelná zranění. Nakonec se zařváním padla a zhroutila se do jezera pod věží. Hrdinové získali zvláštní zbraň, kterou použili jako klíč a potom magickými ohnivýmí kouzly rozpustili mé ledové vězení. Byl jsem volný. Poděkoval jsem hrdinům jako pravý Bůh a použil poslední zbytky své síly, abych je odměnil každého unikátní hřívou magických vlasů a nějakými drobnými dary. Jenže se nám mezitím nějak vytratila i princezna Elsinica. Nikdo nebyl schopen říct, kdy a kam zmizela. Nic jsme se nedozvěděli.

Hrozba temnoty nejen že trvá, ale stále roste. Moje božské schopnosti a hlavně božská sebedůvěra utrpěla velkou ránu. Nevycházím z bezpečí bez důkladného maskování a hledám informace. Snad se mi povede něco zjistit od Mesiresie. Je krásná jako Elsinica, ale přesto tak jiná... Snad ji naleznu a s ní i odpověď, jak odvrátit potopu, co se valí na prosté obyvatele, hrdiny i bohy Dark Paradise. Něco mi ale říká, že by mi mohla být mnohem nebezpečnější, než si vůbec dokážu představit...

Autor:


Témata: bitka, princezna, Socha, Žába


Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Star Wars Battlefront II
Příběh nového Star Wars Battlefront 2 prý zvládnete za pět hodin

Kampaň pro jednoho hráče bude sice intenzivní, ale také velice krátká. Podle producenta hry Davida Robillarda její dohrání zabere něco mezi pěti až sedmi...  celý článek

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

South Park: Fractured but Whole
Pšoukání se časem omrzí i v South Parku. Recenze Fractured but Whole

Populární seriál Městečko South Park se vrací v ambiciózním herním zpracování a ani tentokrát své předloze ostudu nedělá. Kromě třaskavé nálože záchodového...  celý článek

Další z rubriky

South Park: Fractured but Whole
Pšoukání se časem omrzí i v South Parku. Recenze Fractured but Whole

Populární seriál Městečko South Park se vrací v ambiciózním herním zpracování a ani tentokrát své předloze ostudu nedělá. Kromě třaskavé nálože záchodového...  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.