Akční RPG Dungeon Siege 2 asi nemá cenu nějak podrobně představovat. Vývojářské studio Gas Powered Games nám v něm dokázalo, že kvalitní Diablovinu s poutavým příběhem, hezkým designem a hlavně velkou znovuhratelností udělat prostě umí. Po ne zrovna kvalitním datadisku se zakladatel Chris Taylor rozhodl, že to zkusí jinou cestou a oznámil projekt Space Siege.
Základní kameny slíbil zachovat stejné – hutné akční RPG s předem nadesignovaným světem, pouze se změní prostředí z fantasy do sci-fi a ovládat nebudeme skupinu dobrodruhů, ale jen jednoho hlavního hrdinu. Inu, proč ne, na co Bill sáhl, to prakticky proměnil v hit (vzpomeňme na starou, ale i tak parádní realtime strategii Total Annihilation), takže ani tentokrát snad nešlápne do ee. Splnil ale všechno, co nasliboval? Čtěte dále.
"Používání nějakých strategií na různé druhy nepřátel se nekoná, vše je pouze o tom, držet tlačítko myši, dokud nerozstřílíte vše živé v dohledu."
Po skvělém a poutavém intru už jsme vyplivnuti do hlavního menu a po nastavení grafiky, detailů a dalších nutností klikáme na Novou hru. Bohužel jak jsme předpokládali, žádné vytváření postavy se nekoná a jsme hned vrženi do víru hry v kůži Setha Walkera.
Kosmickou loď, na které se zrovna on plachtí vesmírem, napadla agresivní mimozemská rasa Keraků a je samozřejmě jen na něm, aby našel těch pár přeživších a emzáky nakopal do tykadel. Z příběhu si tedy určitě na zadek nekecneme, o to více to zamrzí, protože nám byl celou dobu předkládán jako hlavní deviza celého Space Siege. No nevadí, hratelnosti to snad nijak zvlášť neuškodí, jedeme dál.
Gameplay video
Používání nějakých strategií na různé druhy nepřátel se nekoná, vše je pouze o tom, držet tlačítko myši, dokud nerozstřílíte vše živé v dohledu. Aby to ale nebyl moc těžké, má Seth v rukávu ještě několik překvapení.
Za prvé jsou to speciální schopnosti, které může jednou za čas používat (každá má různou dobu dobíjení a musíte mít také dostatek energie, plnící zde funkci many), od speciální střely, přes chvilkovou nesmrtelnost až po omráčení všeho v dosahu několika metrů. Za druhé jsou to zbraně, kterých je hned několik. Od duálních samopalů, přes útočnou pušku nebo rotační kulomet až po různé cizácké energetické hračky. Ty se ale neválejí na každém rohu a je nutné je najít. Ani po tom ale nemáte vyhráno, protože musíte ve většině případů splňovat speciální cyber-požadavky. Tím se dostáváme k další novince – implantátům.
Během hry lze na předem daných místech v rámci příběhu najít speciální kybernetické části lidského těla a v nedalekém stroji je na sebe nechat přidělat a udělat ze sebe ještě většího bijce. Nové oči vám třeba dají větší šanci na kritický zásah, ruka zvýší sílu apod. Problém je, že jakmile jsou tyto už nainstalované, nejde se jich žádným způsobem zbavit a vaše úroveň lidství se sníží. Jestliže ze sebe uděláte úplného kyborga, budete v očích ostatních lidí jen nechutným strojem a dočkáte se také jiného konce hry, než kdybyste se těmto hi-tech věcičkám vyhýbali obloukem.
Bohužel jakmile najdete řekněme třeba kybernetickou ruku, tím to hasne a více z ní prostě nevyrazíte. Nelze ji už jakkoliv vylepšit, změnit či jinak využít. Kdybychom je mohli zaměňovat jako třeba v Restricted Area nebo do nich alespoň nacházeli nějaká vylepšení, byla by to zábava, ale takhle je to dost nezáživné. Tím jsem nakousl asi jeden z největších záporů hry – předměty.
Předměty se totiž NEKONAJÍ!!! Kouzlo všech akčních RPG, neustálé nacházení nových předmětů a honba za stále lepší výbavou, je zde trapně sníženo na pouhé sbírání součástek. Ty plní funkci peněz a v každé ordinaci (místo, kde se dá vyléčit a uložit hra) se dají vyměnit za zlepšení Sethových statistik, vyrobení lékárniček a granátů či vylepšení všech zbraní.
Nekoná se tím tedy ani inventář či obchodníci, jak jsme zvyklí ze všech ostatních podobných her. Tímto se Space Siege shodilo pouze do škatulky obyčejných akčních stříleček s několika RPG prvky, navíc s nulovou znovuhratelností. Nechápu, čí to byl nápad, ale za tohle by onen chytrolín zasloužil panenku, dudlíka a vrácení do školky, ještě nedozrál jeho čas.
"Předměty se totiž NEKONAJÍ!!! Kouzlo všech akčních RPG, neustálé nacházení nových předmětů a honba za stále lepší výbavou, je zde trapně sníženo na pouhé sbírání součástek."
Stejná blbost je absence zkušeností a zvyšování levelu. Zde pouze na předem daných místech po splnění příběhových úkolů dostanete nějaké ty dovednostní body, jež je možné přidělit do speciálního stromu schopností a třeba si zvýšit zdraví nebo účinnost některých útoků.
Co se týká prostředí, je s ohledem na místo, kde se hra odehrává, nadesignováno vcelku povedeně. Úzké chodby můžou sice po čase omrzet, ale co byste chtěli na kosmické lodi, že? Prostředí se i tak vcelku mění a sektor pro podporu života vypadá jinak, než kajuty posádky. Mrtvá těla po podlaze a spousta zničitelných objektů to ještě vylepšují.
Bohužel jsem měl neustále pocit, že se nacházím někde na ropné plošině, protože prakticky na každém rohu jsou postavené výbušné barely nebo kyslíkové bomby. Chápu, že tvůrci chtěli udělat prostředí co možná neinteraktivnější a pocit, kdy skupinu zmetků zabijete vhodně odpáleným barelem, je prostě cool, ale cpát to prakticky všude je až trapné. Takhle to vypadá, že každý člen posádky nebyl in, pokud neměl dveře zatarasené výbušninami.
Rovněž fyzika se tváří vcelku promakaně, ale při bližším zkoumání odhalíte nejednu chybu. Seth při procházením překážkami (stoly, plynové bomby apod.) vše bez sebemenšího zaškobrtnutí odhazuje pryč, jako by to bylo z vaty, předměty občas padají do zdi atp.
Abych na Space Siege ale jen neházel špínu, obsahuje i několik vychytávek. Tou největší je HR-V neboli Harvey. Je to něco mezi DOGem z Half-Life 2 a dalším společníkem v partě a získáte ho zhruba ve čtvrtině hry. Harvey je robot, na kterého navěsíte nějakou tu zbraň a dál se o něj už nemusíte starat. Jako pomocník a návnada na nepřátelský útok funguje znamenitě a pokud vám ho zabijí, není problém si ho v jedné z mnoha „výroben“ stvořit znovu.
Harveyho můžete vylepšovat stejně jako sebe za nalezené součástky, takže je na vás, zda budete cpát všechna vylepšení na něj a uděláte z něj vražednou mašinu nebo si to sobecky nasyslíte pro sebe.
Graficky je hra povedená, efekty rovněž ujdou, stejně jako hudba i zvuky. Není to zkrátka nic, nad čím bych se tady mohl rozplývat, ale ani nic, na co bych tu musel nadával. Výtku bych měl snad jen k tomu ultrahnusnému kurzoru, který by se hodil do nějaké dětské hry na motivy kačera Donalda, ale ne do sci-fi hry.
Finální verdikt rozhodně není tak dobrý, jak jsem původně myslel, že bude. Přestože se to hraje vcelku dobře, veškeré kvality Siege série jsou pryč a ze hry se stává nudná střílečka s několika RPG prvky.
Příběh plný klišé, absence jakýchkoliv předmětů, žádné získávání zkušeností, všude mraky barelů, aby „to prostě bouchalo a vypadalo vykůlovaně,“ to vše působí jako pěst na oko. Několik procent přidávám za povedenou českou lokalizaci v podobě titulků, ale jinak nic moc. Sliby chyby, pánové vývojáři, mohlo to dopadnout značně lépe.
