Letos nás čeká podzimní souboj očekávaných válečných akcí Call of Duty: Black Ops a Medal of Honor. Původně se do něj měla zapojit ještě Spec Ops: The Line. Ta však nakonec vyjde až v roce 2011. Ostatně, jako přímého konkurenta zmíněných stříleček ji nelze brát, jelikož prezentuje válku odlišnou, fiktivnější formou.
Spec Ops: The Line se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti, a to překvapivě v Dubaji; moderním symbolu dekadence a ztráty soudnosti. Tenhle obrázek ale nebude trvat dlouho, přinejmenším ve virtuálních událostech.
Dubaj totiž smete obří písečná bouře, svého druhu obdoba biblické povodně. Kdysi honosné město je naprosto rozložené, zříceniny mrakodrapů se povalují pod masivními nánosy písku, většina lidí je mrtvá. A ti, co mrtví nejsou, se snaží přežít rabováním.
A pak je tu ještě plukovník Conrad. Muž, který využil příležitosti a na troskách Dubaje zřídil cosi jako diktátorskou vládu. Přitom původně byl Conrad a jeho lidi vysláni k záchraně přeživších po písečné bouři. Jenže pak se něco stalo. Něco, co situaci ještě více zamotalo z Conrada udělalo krutovládce.
Do zničené Dubaje tak musí být vyslán další tým, tentokrát menší. Čítá seržanta Walkera a jeho tři parťáky. Ti mají za úkol odstavit Conrada od neprávem získané moci a napravit, co ještě napravit lze.
Možná jste to postřehli sami: plukovník Conrad byl pojmenován podle spisovatele Josepha Conrada, který napsal novelu Srdce temnoty. Ta se následně stala předlohou známého snímku z vietnamské války Apokalypsa. Vývojářské studio Yager se při tvorbě Spec Ops: The Line dramaturgicky orientuje právě na tyto předlohy: film i knihu, i když je hra zasazena do odlišného prostředí.
Z prezentace hry na veletrhu gamescom vyplynulo, že Spec Ops: The Line pracuje s povedeným střídáním klidných a adrenalinových pasáží. Přitom slovo klidné je třeba uvést do herního kontextu.
V klidných chvílích skutečně nestřílíte, ale procházíte se po zdevastované Dubaji. Uvidíte jak zborcené budovy, tak i následky hrozivých činů, které se staly při plánované evakuaci obyvatelstva. Conrad a jeho muži po sobě zanechali stopy v podobě vyvěšených mrtvol apod.
V klidných pasážích si zkrátka užijete velmi hutnou atmosféru. Už jen samotný průzkum zničeného města stojí za to. Je z něj patrná zašlá sláva a zároveň z něj vyzařuje naprostá nicota. Právě tohle prostředí, zcela pokryté pískem, je jedním z největších taháků celé hry. V takových kulisách se žádný jiný titul dosud neodehrával.
Jednotka si při svém postupu potichu šeptá, což v naprosto klidném prostředí také působí na psychiku. Čas od času se v radiové komunikaci ozve bláznivým hlasem samotný plukovník Conrad a ponouká vás k tomu, abyste hon na něj vzdali.
Nutno dodat, že tato slova dokáže podtrhnout hrůznými činy. O mrtvolách všude možně už jsme se zmínili. Často ale budete svědky dosti drsných situací. Například mučení ženy, kterým chtějí Conradovi muži přimět k hovoru jakéhosi vojáka.
Scénu sledujete zdálky a rozhodujete se, zda máte zasáhnout, nevinné lidi zachránit, ale přitom se prozradit a nevyužít momentu překvapení. Nebo je raději necháte umučit a na nepřátele se vrhnete nečekaně s nějakou tou taktickou finesou? Je to nelehké rozhodování.
Přestřelky lákají víceméně na standard dnešního akčního žánru. Nechybí propracovaný a do značné míry zautomatizovaný krycí systém, automatické léčení po čase v klidu a dokonce ani pár základních rozkazů, které můžete vydat směrem ke trojici parťáků.
Přesto hra nabízí něco, co v jiných střílečkách těžko zažijete. A sice interaktivní prostředí, které v tomto případě počítá s využitím masivních dun písku. Když se vám například podaří odstřelit zeď, za kterou je navátá halda písku, můžete se tak snadno zbavit skupinky nepřátel, jež se v písku prostě utopí.
Spec Ops: The Line vypadá jako akce, která se nesoustředí prvoplánově na přestřelky, nýbrž na úzkostný zážitek. Autoři se zjevně nechtějí pouštět do amerického "hurá patriotismu", ale chtějí nám drastickým způsobem ukázat, že lidé mají v extrémních situacích sklony ke ztrátě lidskosti. Her s takto filozofickým přesahem by mělo vznikat více.
