Pamětníci si možná vzpomínají na dobu na přelomu tisíciletí, kdy si svých pár let slávy užily střílečky z prostředí speciálních jednotek, v nichž nešlo pouze o posekání co největšího počtu nepřátel, ale bylo taky nutné postupovat do jisté míry takticky. Vedle Spec Ops tehdy o přízeň hráčů bojovaly i značky SWAT, Delta Force či Rainbow Six.
Sérii Spec Ops se na konci června pokusí oživit vydavatel 2K Games, ale jsme si téměř jisti, že nový díl s podtitulem The Line asi novou vlnu zájmu o tento žánr nenastartuje. Hra se totiž snaží zalíbit co nejširšímu spektru hráčů, a tak jde spíše o střílečku než o cokoli jiného. Nutno však dodat, že bez zajímavosti ale rozhodně není, přestože na její hraní je potřeba si chvilku zvykat.
Děj se odvíjí v alternativní časové éře, a tak se na začátku hry ocitáte v Dubaji, která zde má ovšem dost daleko k tepající metropoli Blízkého východu, jak ji známe dnes. Vaše tříčlenná jednotka se na začátku ocitá v poušti a jedním z jejích prvních úkolů bude pomoci kolegům, kteří čelí obléhání nepřátel a dochází jim munice.
Cesta k nim je ideální příležitost, jak hráči odprezentovat možnosti hry. Vedle střelby se váš hrdina může mimo jiné krýt za překážkami, přeskakovat je nebo svým parťákům zadávat jednoduché příkazy. Můžete je například vyslat do útoku nebo označit cíl a pak na něj nechat pálit vaše kámoše. To se ale v prvních fázích hry ukazuje jako možnost spíše do počtu.
Kolegové buďto spoustu nepřátel postřílí za vás, nebo si v jiných situacích zvládnete v pohodě poradit sami. Vhod nám tak tyto příkazy přišly spíše jen ve speciálních případech na konkrétních místech. Věříme ale, že dále ve hře budou mít větší význam.
K těžkopádnějšímu rozjezdu přispívá i poněkud nešťastné ovládání, kdy i se sníženou citlivostí je občas problém něco pořádně zaměřit, a to i při použití přiblíženého míření prostřednictvím levého zadního tlačítka. Chce to trochu ladění v nastaveních a chvilku přivykání. Nedá se říci, že by to byla chyba, protože je zjevné, že přesně toto byl záměr autorů, ale rádi bychom znali důvod jejich rozhodnutí.
V praxi tak naše míření vypadalo zpočátku tak, že jsme se v krytu natočili zhruba tak, aby se následně zaměřovací kříž objevil pokud možno přímo na protivníkovi, a pak jsme případně jeho polohu lehce doladili. Z krátkého hraní na Xboxu 360 nám tak SpecOps: The Line vychází jako po delší době zase jedna hra, kde by ovládání klávesnicí a myší přišlo dost vhod.
Jakýsi "lehčí" tón ladění je patrný i ve využití prostředí, konkrétně tedy v případě tak říkajíc "speciálních akcí". Hned na začátku se stanete obětí přepadení a situace se zdá hodně vážná. Kdesi nahoře na okolních troskách ale trůní zdemolovaný autobus a z nějakého důvodu je plný písku. A to je náhodička, že nepřátelé stojí přímo pod ním. Stačí tedy prostřelit okno autobusu a protivníci jsou rázem zavaleni pískem.
Spíše než vojenskou akci to tedy připomíná podivuhodné metody Old Shatterhanda, ale na druhou stranu proč ne. Nikde není psáno, že The Line musí být ultrarealistickým titulem, což ostatně již od počátku není.
Pokud autoři udrží nastavenou laťku v celé hře, pak se můžeme těšit na zajímavá prostředí. Ani úvodní pouštní šroťák nevypadá špatně, ale po chvíli se dostanete do útrob ztroskotaného letadla. To je zajímavé mimo jiné i tím, že nikdy nevíte, odkud na vás někdo vyskočí. V této lokaci jsme si ovšem jen závistivě povzdechli, protože tolik místa mezi jednotlivými řadami sedadel jsme neviděli ani ve snu, natož pak v reálu.
Ne úplně jednoznačně je na tom i technické zpracování. Postavy jsou vyvedeny dostatečně pečlivě i detailně, ale například jejich pohyb by mohl být plynulejší a lépe animovaný. Vcelku dobře bez ohledu na technickou stránku vypadají i prostředí. Jejich vizuální dojem je ovšem bez připomínek jen do chvíle, kdy vás do očí praští nějaký až příliš zubatý objekt nebo stín.
Zvuky jsou pak naprosto v pořádku. Ostatně ani nelze jinak, než aby byly postaveny na pořvávání v průběhu bojů a chlapských hláškách mezi členy týmu ve chvílích klidu.
Celkově se tak Spec Ops: The Line jeví jako vcelku slušná vojenská akce. Akorát bude potřeba si zažít ovládání a neočekávat od této hry kdovíjaké taktické orgie. Po tak dlouhé odmlce prakticky celého původního "podžánru" by to ale dnes čekal stejně asi jen málokdo.
Hra v Evropě vychází 29. června ve verzích pro PlayStation 3, Xbox 360 a PC.
