Zabijete zloděje nebo vojáka, co mu vyvraždil rodinu? Recenze Spec Ops: The Line

Život vojáka není žádný med. Nejenom, že má na rukou dennodenně krev, ale občas se musí ponořit i do pořádné morální špíny, ukazuje hra Spec Ops: The Line.

O vojenské střílečky není na trhu nouze a novinka Spec Ops: The Line vypadá na první pohled vcelku nenápadně. I když jsme její herní mechanismy viděli už v ostatních titulech stokrát jinak, obsahem a zpracováním jde o překvapivě originální a zajímavě pojatý titul. Inspiraci si totiž bere z válečných filmů, které polemizují nad morální korektností války, cenou civilních obětí a šílenstvím, které kvůli neustálým masakrům zastiňuje vojákům mysl. Největší inspirace je pak patrná z Copollovy Apokalypsy.

Příběh se odehrává v alternativní verzi Dubaje, kterou zničily neustálé písečné bouře. Kapitán Martin Walker je vyslán se svými dvěma kolegy z Delta Force zachránit civilisty, ale naráží na odpor zběhlé americké jednotky 33, která má v Dubaji své vlastní plány. Nic ale není tak, jak se zdá, a o příběhové zvraty, které podkopávají to, v co věříte, není po celou dobu hraní nouze.

Několikrát také budete postaveni před morální volbu, jak se zachovat. Zachráníte zloděje, nebo vojáka, který mu vyvraždil rodinu? A co osobnější dilema. Popravíte dav muslimů, který vám právě zabil parťáka, nebo je necháte jít? Všechna rozhodnutí ovlivňují vývoj hry a zhodnotí je jeden ze čtyř možných a nutno dodat, že oslňujících konců.

Příběh je totiž silným tahákem hry, který vás udrží v napětí až do samotného konce, který po 15 kapitolách přijde asi po sedmi, osmi hodinách. Oproti typickým hrdinským bojům, které vídáme ve videohrách dennodenně, je brodění se po kolena v mrtvolách civilistů, spálených bílým fosforem, velkou změnou.

Vojáci jsou zoufalí, šílení a chovají se iracionálně. Až budete utíkat před salvou z vrtulníku a v rádiu uslyšíte pilota prozpěvovat si "Nananáná nananáná," pochopíte, že příběh a pojetí hry jsou opravdu výjimečné.

Jediné, co moralizování nad masakry shazuje, je samotná herní náplň. Spec Ops: The Line jsou totiž v podstatě vojenským klonem Gears of War jedna ku jedné. Jde o střílečku s povedeným krycím systémem. Na nepřátele tedy budete nejčastěji pálit z krytu, který poskytuje částečnou ochranu před deštěm kulek. Součástí je běhání, ze kterého můžete do krytu sklouznout, jeho přeskakování, ani popravy raněných protivníků. Hra je krvavá jak válka sama.

Své dva kolegy můžete zaúkolovat útokem nebo ošetřením raněného, pokud se o to zrovna nemůžete postarat sami. Tyto úkoly jsou značně jednoduché, rozkazovat lze jedním tlačítkem.

V písečné bouři na síti

Spec Ops: The Line zatím podporuje pouze kompetitivní formu multiplayeru prostřednictvím Xbox Live nebo díky propojení několika konzolí až pro osm hrářů. Je zde sedm map, úprava zbrojní výbavy, zkušenosti za zastřelené protivníky i vyhrané bitvy, prostě klasika. A režimy? Zajetí vlajky, všichni proti všem, týmové boje nebo dobývání základen. Prostě stereotypní rutina. Multiplayer by zasloužil více inovace a méně známého a viděného. Spec Ops: The Line ale dostanou i kooperativní multiplayer, a to díky stahovatelnému obsahu. Než ale začnete nadávat na problematiku tahání peněz z hráčů prostřednictvím právě dodatečného obsahu, tak vězte, že tento bude zdarma.

Mimo klasickou krycí hratelnost, ve které si vyzkoušíte střelbu z pistolí, lehkých i těžkých kulometů, ostřelovaček, brokovnic nebo raketometů (za precizní zacházení se zbraněmi budete odměněni), se naskytne několikrát možnost prostřelit bariéru, která drží písečnou vlnu, jež může zavalit hned skupinu protivníků. Jde však o naskriptovné scény (předem připravené), stejně jako u písečných bouří. Mnohem taktičtější je využití písku při bitvách. Exploze rozmetá písek na metry daleko, což vojáky dočasně oslepí a vám poskytne taktickou výhodu.

Rozptýlení od hlavní herní náplně pak poskytnou mise za statickým kulometem ve vrtulníku, jízda na náklaďáku s granátometem a další zajímavé momenty. Statické kulomety jsou samozřejmě rozmístěny i po úrovních a i při střelbě z nich se můžete schovat, natolik je krycí systém propracovaný.

Perličky

Jméno hlavního protivníka, plukovníka Konrada, je odvozené od spisovatele Josepha Conrada, jehož románem Srdce temnoty je hra inspirovaná

Hlavní postava kapitána Martina Walkera je inspirovaná postavou Martina Sheena z Apokalypsy

O namluvení Walkera se postaral Nolan North, hráčům známý jako Nathan Drake ze série Uncharted

Spec Ops: The Line vyniká nápaditým prostředím. Vidět Dubaj a její luxusní budovy, do jejichž vrchních pater se dostanou jen milionáři, zničenou a zavátou pískem, je neuvěřitelné, pochmurné a musíme říci, že už jsme dlouho neviděli takto působivé herní lokace. Grafická stránka je navíc s menšími výhradami opravdu povedená.

Prostředí je někdy i dech beroucí a podíváte se do nejrůznějších lokací jako bazény, kluby, parkoviště, které všechny zničily bouře. Stylovému grafickému kabátu dopomáhají dobré světelné efekty.

Z vizuálního hlediska je grafika opravdu pěkná, z technického ale má své mušky. Například postavy jsou docela zubaté a k některým texturám je také lepší se nepřibližovat.

Celkově není Spec Ops: The Line z herního hlediska ničím výjimečným. Svým zpracováním, kulisami Dubaje, moralizováním nad masakry a příběhem se však řadí mezi tituly, které by si neměli fanoušci krvavé videoherní akce nechat ujít. Ostatně, o násilí ve videohrách uslyšíte i několikrát přímo ze hry.