V roce 2003 ukázal Volker Wertich hernímu světu, že patří do první vývojářské ligy, když po legendárních Settlers (neplatí pro pátý díl Heritage of Konga od masově zaměřeného UbiSoftu) dokázal vytvořit další špičkový titul – Spellforce, mohutně kombinující do té doby nepříliš výrazně slučované žánry RTS a RPG. Zábavu hra poskytovala královskou, navíc nepříliš vídaně na hodně dlouhou dobu, kterou ještě prodloužily dva povedené datadisky – The Breath of Winter a Shadow of Phoenix. Spellforce sice tak docela neprolomilo prokletí německých her, jež povětšinou nejsou příliš úspěšné za hranicemi své domoviny, avšak o prodejním debaklu se nedalo mluvit ani v nejmenším. To by ostatně nevznikalo pokračování, které se má herně i graficky postavit takovým strategickým velikánům jako bude Age of Empires 3 či Company of Heroes, a navíc přidat ještě silnou RPG složku. Co autoři z Phenomicu předváděli na letošní E3 nás donutilo padnout na zadek a pokud si přečtete naše preview, možná se na té zemi všichni sejdeme.
Neskutečně krásná grafika, jejíž dokonalost vykreslují přiložené obrázky jen částečně, vypadá jako předrenderovaná.
Tupé zvuky za horizontem a chvějící se země ohlašovaly cosi velkého. A to také o několik okamžiků později přišlo – těžce našlapující titán si za praskotu lámajících se stromů klestil cestu nádherným prostředím. Divoce rozmachoval pažemi a drtil jednoho protivníka za druhým, ostatně těm nezbývalo nic jiného, než se na neplacenou leteckou vyhlídku vydat, jelikož monstrum je velikostí převyšovalo dobře desetkrát. Čtyři tisíce polygonů, z nichž se tento pohůnek skládal, byste mu na první pohled dost možná netipnuli, avšak kdo si troufne zazoomovat na detaily a komu extrémně detailní titán zabere celou obrazovku, ten se rychle přesvědčí o tom, že ne vždy nám vývojáři vykládají prachsprosté pohádky, jejichž pravdivost je sotva poloviční. Když tuto scénu uvidíte poprvé, asi se na nějaký boj vykašlete a budete spíše pozorovat, jak si obr pohrává s desítkami vašich jezdců jako by to byly panenky od šikmookých prodejců a jak hravě odráží útoky griffonů, kteří snad vypadli ze světa World of Warcraft.
Neskutečně krásná grafika, jejíž dokonalost vykreslují přiložené obrázky
jen částečně, vypadá jako předrenderovaná. Ale tak tomu rozhodně není – všechno co vidíte, je tvořené mocným enginem hry a přesně tak budou vypadat i události, na které narazíte. Na rtech majitelů slabých a průměrných strojů vidím nabízející se otázku: „jak jen tohle rozjedu?“. Odpověď je překvapivě pozitivní. Na slabých mašinách, za něž považujeme kompy s procesorem okolo mezi 1,5-2 GHz a grafikou GeForce 4 Titanium sice budete muset radikálněji snížit detaily, ale už střední sféra počínaje taktem 2,5 GHz a kartou srovnatelnou s Radonem 9800 (je mi jasné, že takovouto sestavu pořád spousta lidí nemá, ale nalijme si čistého vína – v době, kdy vládnou 64bitové procesory a i pěkné akcelerátory se prodávají za relativní pakatel, jsou podobné mašiny už prostě potřeba) si hru vychutná relativně naplno. „Ačkoliv pracujeme pořád s řádově stejným počtem polygonů jako v předchůdci, vypadá pokračování o několik tříd lépe“, říká vedoucí vývoje Martin Löhlein a vysvětluje nám, jak tohoto zázraku dosáhli. Skrz nejlepší možnou volbu textur se klukům šikovným podařilo docílit mnohem plastičtějšího dojmu a zároveň se trochu ubralo na 
detailech pohybů postav – například hodně zbytečné pohyby prstů spotřebovávaly mnoho výkonu, který se nyní dá využít o dost lepším způsobem, třeba k lepším animacím obličejů. „Ústa se nám tentokrát dokonce podařilo sesynchronizovat s mluveným slovem“, pokračuje Löhlein. To by se mělo nejvýrazněji projevit hlavně při rozhovorech a in-game animacích.
NeskutečněHerně se toho změní rovněž spousta, i když základní koncept zůstane zachován.
Přestože jsme v předchozím odstavci zdůrazňovali upuštění od přehnaných detailech při pohybech postav, neznamená to, že by se na ně autoři vykašlali. Všechny implementované pohyby totiž mají vypadat nesrovnatelně lépe než v trochu toporné jedničce. Nesouvislé zlomky při vykonávání různých akcí tak mají být minulostí. Efektně vypadalo kupříkladu pozorování rytíře (jedna z nových jednotek), jak nechává vyklusávat svého koně, který následně přechází do chůze a ještě později tryskem prosviští přes obrazovku. Rovněž povedené animace v potyčkách, stejně jako přechod mezi bojem a pokračováním v chůzí dodávají celé hře mnohem realističtější „look“. Vývojářům se nedávno podařilo dokončit
animaci vody, takže jsme se na ní mohli podívat v celé její parádě. A že bylo na co koukat! Zrcadlí se v ní každá jedna jednotka, vlny čeří hladinu. Vypadá jednoduše fantasticky, takže slova Phenomicu o dalším zlepšení zní jako ze sna. Ale když si představíme slibované vlnobití, chce se nám naslintat další rybník, na němž bychom tu nádheru mohli pozorovat.
Ačkoliv jde autorům vývoj od ruky, neznamená to, že by technická stránka představovala jedinou platformu, na které probíhají vylepšení, ba právě naopak. Herně se toho změní rovněž spousta, i když základní koncept zůstane zachován. I druhý díl Spellforce představuje mix z výstavbové části, realtimových bitev a plnění questů s vaším hrdinou, zde nazývaným Svatat, jenž samozřejmě bude opět stoupat po úrovních a vylepšovat si své statistiky. Herní koncept se však zcela evidentně ubírá cestou k většímu napětí a celkovému zrychlení místy trochu zadrhávající hře. Nevěšte ale hned čerta na zeď, jediné, co pro nás tvůrci chtějí, je co možná největší zábavnost. Začalo se u stavby základny, která, jakkoliv je
propracovaná, přeci jen časem začne otravovat, takže se nyní můžeme těšit na rychlejší průběh, což nutně neznamená okleštění. Sám Volker Wertich k tomu přidává: „byl to jeden z nejkritizovanějších bodů předchůdce. Hlavně v multiplayerových soubojích budování a vůbec celý hospodářský part zabralo příliš času.“ Proto už nenarazíme na žádné specializované pracanty, každý dělník může nyní těžit jakoukoliv surovinu. Těžba navíc probíhá mnohem rychleji a už se nebudeme topit v desítkách produkujících budov. Velký zásah do hratelnosti, doufejme, že k lepšímu, představuje i odpoutání Svatata od run, takže tento může zcela nově i zemřít. „Chtěli jsme takto zvýšit dramatičnost misí“, míní Wertich. Zato se ale náš hrdina smí na požádání teleportovat takřka do všech částí prozkoumané mapy.
V kampani pro jednoho hráče dostanete na povel výhradně národy stojící na straně dobra, což znamená lidi, elfy a trpaslíky. Pokud chcete začít stavět základnu, je třeba v hlavním stanu nejdříve zvolit, jaké rase tato bašta bude patřit. Podle toho se
samozřejmě bude lišit hratelnost. Jako hlavní surovina zde slouží Lenya (není to žádná fešná holka, nýbrž něco jako magické zelí). Z lidí vznikají převážně paladinové, pro jejichž výrobu je třeba hodně železa. Trpaslíci jsou sekerníci určení na nejtvrdší souboje a jejich surovinou je Mithril (100% kompatibilní s Tolkienem). Po čem bude sháňka u elfů zatím není známé, ale co už víme je, že rozhodně nezůstane pouze u těchto tří ras. K nepoznání vylepšený multiplayer nabídne ještě partaj zloduchů skládající se z orků, trollů a barbarů. A to ještě pořád není všechno! Autoři totiž vyšvihli další tři rasy: temné elfy, gargoyly a stínové bytosti), za ty však bude v kampani hrát pouze počítač. Nemusíte ale být ani kdovíjací Einsteinové, abyste si spočítali, že už vytvořený materiál se v datadiscích dá zúročit několikanásobně, každopádně mnohem více.
Boje v prvním Spellforce nebylo zrovna vždy jednoduché dotáhnout k vítěznému konci, někdo by se nebál říct, že byly těžké jak prase a frustrovaly více než nefungující automat na kondomy. Obtížnost nebyla často vyšponovaná na
maximum umem protivníkových jednotek, spíše neschopností těch vašich. Když více bojovníků útočilo na nepřítele, potřebovali pokaždé nějaký čas, aby vůbec rozpoznali, zda je jejich zbraněmi dosažitelný či ne. „To bude nyní jinak. Jednotky poznají už z velké vzdálenosti, zda je cesta k protivníkovi volná. Dokonce přemýšlejí, zda se vyplatí vyplýtvat na takřka poraženého kontrahenta mocné kouzlo. Stejně tak přemýšlejí léčitelé, kteří už se všichni najednou nebudou zbytečně věnovat jednomu zraněnému, ale práci si rozdělí“, básní Wertich. Možná to vypadá, že nebudete mít nic na práci, ale tak jednoduché to určitě nebude a za podobnou pomoc v lítých bitvách s početným zastoupením na obou stranách ještě autorům poděkujete. V bojích bude na první pohled evidentní, jakými slabinami a přednostmi ta která jednotka disponuje. „Předchůdce byl v tomto směru příliš komplikovaný. Bojovníci měli příliš mnoho měřítek, v nichž se nikdo nemohl orientovat. Druhý díl přinese redukci zhruba na tři hodnoty a jednu speciální vlastnost u každé jednotky“, vypráví šéf Phenomicu. Jelikož je hra z velké části i RPGčkem, můžete se těšit i na tuny předmětů, jimiž svého reka upravíte a vyzdobíte k obrazu
svému. Vše se, stejně jako v ostatních případech, ponese v duchu přehlednosti. I protivníkova AI dozná zlepšení: zatímco minule si vypomáhal chatováním a vyráběl si jednotky na požádání, bude tentokrát muset hospodařit stejně jako hráč. To už je pane velká důvěra.
V bojích bude na první pohled evidentní, jakými slabinami a přednostmi ta která jednotka disponuje.
Spellforce 2 se na první pohled nezdá být nastavovanou kaší, ale zcela novým herním zážitkem čerpajícím to nejlepší ze svého předchůdce, který měl opravdu hodně co nabídnout. Hratelnost se zrychlí, zesílí důraz na příběh a grafika nás oslní. Jinak budeme dělat v podstatě to samé jako minule: stavět základny, bojovat, starat se o svého hrdinu a plnit questy v krásném a na poměry fantasy uvěřitelném světě. Takže jen to nejlepší! Ještě před několika týdny se zdálo, že Phenomic vývoj dokončí v rekordním termínu a tak vyjde do konce letošního roku, avšak při dokončování tohoto preview vyšlo najevo, že si Spellforce 2 přeci jen ještě nějaký ten čas navíc vyhradí. Datum vydání tak bylo nově stanoveno na začátek roku příštího.Index očekávání: 90%
