Spider-Man: Web of Shadows - návrat pavoučího muže v plné síle

Pavoučí muž nemá na herním poli zrovna nejlepší pověst. Z dlouhé řady pokusů jsme si jeho speciální schopnosti a charisma užili tak maximálně jedenkrát.

Spider-Man: Web of Shadows

Poměrně opěvovaným prvkem u nedávno recenzovaného LEGO Batman byl fakt, že navzdory vycházejícímu filmovému Batmanovi, hra přišla se svou vlastní příběhovou linií stavějící pouze na několika klíčových informacích.

Tohoto nápadu se chytili také tvůrci Spider-Man: Web of Shadows. Ostatně konkurence v oblasti Spiderman her je poměrně veliká, i když nám stále žádná nenabídla to, co bychom od projektu s touto tématikou čekali - maximální volnost.

Spiderman 2 se této vizi trochu přiblížil, ovšem pouze v konzolové verzi. Web of Shadows pak také slibuje volný pohyb po městě a potírání zločinu. Aby ale tvůrci dosáhli oné vysněné hranice hratelnosti, to by se nesměli dopustit několika školáckých chyb.

V otázce příběhu se autoři pokusili ukročit bokem, nevyužívat již sepsané zdroje, ale raději dát tužku a papír do rukou někoho přímo z jejich vývojářského týmu.

Jeho úkolem pak bylo čerpat z předlohy a nastíněnou příběhovou linii přiblížit dnešní mladé generaci. To je patrné na některých rozhovorech, kde se témata přímo dotýkají současné problematiky (kupříkladu kultura nazývaná jako „emo“).

Nad mnohými dialogy se sice zasmějete, ve většině případů se je ale vyplatí přeskakovat stejně jako videosekvence. Jejich kvalita je dosti pochybná a v případě Web of Shadows bychom možná daleko lépe přivítali naprostou kopii filmového příběhu než to, co se nám snaží tvůrci předkládat.

Jednak je to v mnoha případech kolidující s hlavní myšlenkou Spidermana, fanoušci si tudíž začnou zuřivostí trhat vlasy na hlavě. No a za druhé je příběh o zlotřilém symbiontu tak trochu klišovitý, špatně vysvětlený a od samotného začátku až do konce se v něm budete ztrácet a topit.

Spider-Man: Web of Shadows se odehrává v metropoli New York. Volba to byla nepochybně dobrá, takto město skýtá dostatečné množství prostoru pro všechny možné vzdušné eskapády.

Každý kdo pavoučího muže alias Petera Parkera zná, jistě již slyšel o jeho přiléhavém pavoučím obleku, v němž se schovává zásobníček na pavučinu.

V případě této počítačové hry navíc zcela bezedný. Kusy pavučiny může tento zachránce vystřelovat, zachytávat se tak na lampách, domech, stožárech a prostě se volně poletovat vzduchem.

Tato část hratelnosti byla mimochodem opravdu skvěle vymyšlena. Pavučina si sama nalézá místa, kde se může zachytit a vy se tak bez přestávky jen vznášíte vzduchem a to v různě velkých obloucích. Pokud se zachytíte vysoko, můžete mít celé město jako na dlani. Eskapády prováděné těsně nad zemí mají rovněž své kouzlo. Kupříkladu pokud se pavoučí muž dostane až k zemi, udělá pár miniaturních krůčků, kdy po krátkou chvíli cupitá po zemi a zase se vznese vzhůru.

A i díky takovýmto drobnostem budete pohyb ve vzduchu jednoduše milovat a užívat si ho i mimo povinné mise.

Používání nalepovací pavučiny není jediná speciální schopnost. Ve spojení s tímto můžete použít také jakýsi pavoučí smysl. To v praxi znamená extra silný nos na padouchy. Ať už stojíte kdekoliv, stisknutím akční klávesy náš superhrdina zaostří na první nejbližší oběť, načež se stačí pěkně vzduchem k cíli přemístit, během čehož byste neměli ztratit kontakt s vytypovaným terčem.

Ono slovíčko neměli tam není jen tak zbytečně – v některých situacích se totiž stává, že tato jednoduchá formulka jednoduše nefunguje a ukazatel na nejbližšího padoucha při pohybu zmizí. No a v té chvíli vlastně použití pavoučího smyslu ztrácí na účelu, což trochu zamrzí. Potopit dobrý nápad je hold velmi snadné...

Pavoučí smysl se totiž velmi dobře používá i při útocích. Jejich specialitka souvisí v jejich řetězení a tak je možné za sebou zabít klidně i několik padouchů a vůbec se při tom nedotknout země. Pavoučím smyslem zaostříte protivníka, vystřelíte pavučinu, přitáhnete se k němu a v pravou chvíli udeříte mohutným kopem.

Ten vás následně opět vymrští odstředivou silou do vzduchu, kde si najdete terč další a vše opakujete do kolečka. V praxi to mimochodem vypadá opravdu fajnově.

Soubojový systém je jednou z těch slabších částí projektu. Využívat ho budete téměř v každém z hlavních i vedlejších questů, jejich náplň se totiž skládá vesměs pouze ze zabíjení zlých chlapíků. V případě hlavních misí většinou půjde o nějaký ten vznešený úkol jako je záchrana nebohého civilisty, přičemž celý tento kolotoč bývá zakončený soubojem s některým z bossů vybraných z komiksového světa Spidermana.

No a boční mise se s vámi táhnou tak dlouho, jak chcete a jejich náplní bude kupříkladu zabít 25 příslušníků pouličních gangů, které páchají na území New Yorku nemalé škody. Boční questy jsou zcela dobrovolné, pokud se jim ale rozhodnete věnovat svůj volný čas, pravidla vás za to hra ocení nějakými těmi zkušenostními body navíc.

No a za ty již lze nakupovat různá vylepšení, k nimž patří zejména nové chvaty a komba pro pozemní, ale i vzdušné souboje a to vše pro oba obleky, které pavoučí muž vlastní.

Vídat ho tedy budeme ve více profláknutém modro-červeném, občas se ale na náš pokyn převleče i do černého, který zase nabízí trochu odlišné schopnosti. Většinou jde o nějaká ta efektní komba zvyšující vizuální atraktivitu soubojů, pro vás z toho ale žádné větší výhody neplynou.

Aktivace těchto komb je stejně většinou prováděna pomocí jedné až dvou akčních kláves, které mačkáte při soubojích tak jako tak, bez ohledu na aktivovaná komba. Jejich provedení pak znamená kupříkladu šestinásobné stisknutí akční klávesy, kdy se na závěr provede ono slibované kombo, většinou ale stejně protivníka umlátíte v průběhu, tudíž vaše snažení tak nějak přijde vniveč.

V praxi tedy budete od začátku hry až do konce útočit frenetickým mačkáním dvou tlačítek a jediné, co se pro vás mění, je občas lehce pozměněný grafický efekt. No a to pro naši spokojenost v oblasti hratelnosti rozhodně nestačí.

Spider-Man: Web of Shadows se doslova vyžívá v superhrdinských parádičkách od pohybu vzduchem za pomocí pavučiny, lezení přisátý na stěně, až po efektní odkopy a údery jednotlivých komb.

Tato vizuální lákadla se ale brzy okoukají, čemuž nepomáhá ani level design. Abyste se pořádně naučili to či jiné kombo dá vám hra misi, kde ho musíte použít desetkrát, dvacetkrát, někdy i vícekrát.

Po prvních pěti pokusech se zcela nasytíte grafických lahůdek a pak již budete jen znuděně mačkat jedny a ty samé klávesy. A to se bohužel nezlepší po celou dobu hraní.

Dovedu si velmi dobře představit, jak je čerstvý majitel krabice se Spider-Man: Web of Shadows nadšen. Hra v prvních několika minutách vypadá naprosto skvěle a to od vizuálních efektů, které si tvůrci opravdu vymazlili, až po rozsáhlý New York, v němž se můžete pohybovat zcela volně.

Poté vám ale projekt rázem otevře oči a místo pompézního New Yorku vidíte jeho nerealistickou kopii s podobně vypadajícími domy, repetitivními texturami a navíc s nikterak velkou rozlohou. Pár plusových míst se zde jistě najít dá, jako je třeba některý z parčíků, jinak se ale s městem nijak neblížíte.

Co říct o hře závěrem? Na první pohled jasná pecka s toliko chtěným volným pohybem po virtuálním velkoměstě. Atmosféře ještě pomáhají drobnosti jako je tleskot civilistů ve chvíli, kdy se přiblížíte k zemi. Houfně se zastaví, zbožně na vás pokukují, tleskají a provolávají vaše jméno. 

Dobrý pocit z těchto okamžiků ale velmi rychle uplyne poté, co se budete snažit pochopit onu motanici kolem příběhu, kde je vám půlka důležitých věcí utajena a díky tomu zůstává ta druhá polovina pro změnu zase ze strany hráče nepochopena. Přidejte si k tomu neuvěřitelný stereotyp, který přijde velmi brzy a opakovat se bude u každé mise, každého zkoušení nového triku, zkrátka stále a stále dokola. Bohužel.