Špionážní akce jako multiplayerová sekanice: Metal Gear Online

Solid Snake je vlk samotář. V jeho světě se ale odehrávají i početněji obsazené dýchánky.

Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots

Vývojáři z Konami vstupují do online vod v souvislosti se svojí nejznámější sérií již podruhé. Poprvé jsme si online užívali v případě stealth akce pro PlayStation 2 Metal Gear Solid 3: Subsistence, kde jsme běhali se Snakem v tradičním pohledu třetí osoby a bleskově přepínali do pohledu vlastníma očima a odstřelovali oponenty. Pro každého fanouška série to byly fantastické chvíle a nijak nás nenadchlo, když byly letos na jaře servery odpojeny a nemůžeme si už znovu zahrát.

Absolutně nejzábavnější věcí z celé hry jsou Sneaking Missions.

Tuto hru nezmiňujeme jen z čiré nostalgie, ačkoliv ta tam hraje také svou roli. Kdo totiž hrál online v Subsistanci, má vynikající trénink do Metal Gear Online. Kojima Productions se sice opravdu snažili, ale multiplayerová část Metal Gear Solid 4: Guns of The Patriots má svá specifika snad ještě výraznější, než samotný finální příběh Solida Snaka.

S trochou zlomyslnosti by se dalo říci, že na této hře spolupracoval snad sám Dracula. Než se totiž poprvé připojíte do arény, vypije vám tolik krve, že hrozí chudokrevnost. Když jsme testovali betaverzi, byli jsme si jisti, že kalvárie, kterou jsme protrpěli při instalaci, je ukázka toho, že se na hře teprve pracuje.

Je proto dost rozčilující, když při spouštění finální verze Metal Gear Online zjistíte, že tu všechno to nesnesitelné zůstalo, jak bylo. Takže ano, při prvním spuštění opět budete hodně dlouho čekat, než se vám stáhne potřebný update. Zapněte tedy stahování a jděte na vycházku. Klidně celodenní.

Samozřejmě dalším evergreenem je souboj s Game ID a Konami ID. Takže abyste si popsali bloček jmény, pod kterými se přihlašujete a hesly, protože je zaručeně zapomenete a fakt, že program vyžaduje neustále nové a různé kombinace písmen a čísel, když jste zvyklí na své univezální, vás rozzuří doběla.

Výrazně chybí, jsou reálie z MGS4.

Dobrá, prošli jste úvodními nástrahami a chcete se pustit do hry. V bláhové naivitě si myslíte, že tentokráte si vytvoříte postavu dle libosti a budete se pouštět do boje jednou se specializací tou, podruhé onou. Leda houby s octem. Tedy pokud nechcete další ID kupovat od Konami.

Takže máte jednu postavu a teď nezbývá než si zvolit komplexně její vzhled a vybavení. Tvorba vzhledu se stává pomalu standardem, jenže vědomi si skutečnosti, že tvoříte jedinou postavu, strávíte u editoru zbytečně dlouhou dobu. Jste hotovi, vybrali jste si specializace a jdete do boje.

Čekal jsem široký výběr možností. Chtěl jsem boje v džungli, v ulicích Prahy, trochu naivně jsem doufal i v arktickou základnu. Samozřejmě zcela bláznivě. K dispozici je jen několik scenérií, ale de facto mají jediný cíl: poskytnout dostatek schovávaček pro velice specifický styl hraní MGO. Rozmanitost se zkrátka nekoná. Pokud jste prošli MGS4, dobře víte, že ačkoliv jako celek je hra absolutní jednička, občas by Snake mohl umět něco víc, než jen podivný přemetoskok dopředu a pád z výšky. No dobrá, umí se ještě plazit, ok.

Zatímco v MGS4 oceníte když přepnete do FPS módu, že Snake opravdu jde pomalu a opatrně, tak jako by šel každý, kdo má zbraň u obličeje, v multiplayeru na to rovnou můžete zapomenout. Zapomenout a nebo být hned mrtví. Jako FPS jednoduše tuhle hru hrát nemůžete. Opět dost chyba oproti MGS4, který jde dohrát skutečně na jakýkoliv způsob.

Jestliže jste se často probíjeli nepřáteli pomocí automatického zaměřování, na živé hráče nemá tato taktika nejmenší šanci. Tedy pokud jdete hrát proti těm, kdo jednak trénovali v betaverzi a jednak již nějakou dobu MGO hrají a předtím třeba ještě hráli Subsistanci Online. Ti totiž suše zdálky zamíří a prásk, objeví se jen ikonka headshotu a je po vás.

Velké taktizování si rovněž nemůžete dovolit, nikdy netušíte, kde se schovává sniper. A ještě finální lamentování - v online prostě to, co v MGS4 akceptujete jako běh, během není. Když se někde potřebujete rychle přesunout, klejete jako pohani, protože to jsou nejdelší chvilky vašeho multiplayerového života. Tedy pokud vás někdo bleskově neodpráskne. Tak, a můžeme začít chválit.

Absolutně nejzábavnější věcí z celé hry jsou Sneaking Missions, tedy volba, kdy nejlepší z hráčů dostane šanci zahrát si za Solida Snakea. Věřte, že když se vám to podaří, nebudete se od hry ochotni odtrhnout. Ovládáte Solidovu postavu se všemi možnostmi, které měl, tedy speciálně s jeho kamufláží. Pro ostatní jste neviditelní a věřte, že když pak rozházíte nějaké ty magazíny pro pány a bavíte se tím, jak se u nich hráči zastaví, abyste je pěkně uspali a okradli o jejich psí známku, padáte smíchy.

Program je totiž nastaven tak, že jakmile nešťastník doběhne do místa, kde jste magazín s děvami lepých tvarů pohodili, okamžitě zastaví a zírá na něj, ačkoliv ten, kdo tuto postavu ovládá, se může vzteknout, protože ovládání ho neposlouchá. Když hrajete za Snakea, druhý hráč ovládá robotka MK II., který zvládá zneviditelnění rovněž. Pokud se najdete, stanete se z vás vše ničící dvojka.

Zábavné jsou samozřejmě i tradiční módy, tedy Deathmatch, Team Deathmatch, Base Capture a Rescue Mission (varianta Capture the Flag). Pokud jste ale zvyklí z multiplayerových bitek na alespoň trochu delší životnost své postavy, v MGO, kde může být na jedné mapě až 16 hráčů, jste mrtví, sotva mrknete okem. V úzkých uličkách je setkání okamžitá smrt, nehledě na to, že jsou budovy obsazené snipery.

Obří potenciál Metal Gear Online

Každý, kdo na PS3 propadl absolutně návykové hře Warhawk, dobře ví, co se podařilo jeho vývojářům za zázraky. Z původně jednoduché sestavy map se dnes stala superhra se sněžnými pláněmi, nočními lokacemi, přibyly bojové stroje, změnila se taktika. Ten, kdo by viděl první Warhawk, pak odcestoval na pustý ostrov a vrátil se k poslední verzi, jen těžko by uvěřil, že je to jedna a ta samá hra.

To samé lze udělat s MGO. Proč si nezabojovat o tanker proti komandu plukovníka Gurlukoviče, jak tomu bylo v Metal Gear Solid 2? Co takhle přestřelky v chodbách Arzenal Gearu? Bitky mezi krokodýly v džungli Metal Gear Solid 3? Nebyl by velký problém vytvořit nesčetně stahovatelných scénářů z celé Metal Gear Solid série.

Kupodivu, jak jsou jinak v Kojima Productions plní fantazie, MGO představuje zatím jen holou kostru. Doufáme, že ji Kojimovi hoši začnou potahovat svaly a kůží, a to co nejdříve. MGO si nezaslouží být odbytý a nevyužít takový potenciál, jaký má tato hra, by byla neskutečná pitomost. Mimochodem představte si třeba hru za roboty gekkos, nebo boj proti Metal Gear Rexíkovi.

Přesto často přijde ke slovu nůž. Metal Gear Online je jednoduše celý o filosofii „Buď rychle zabij, nebo zemřeš“. Na strategický útěk se tady prostě nehraje, kdo lépe míří, vyhrává. Největší problém je, že z MGS4 máte zažité mechanismy hraní hry, přičemž v online ani jeden z nich neplatí. Tedy spoléhat se na nějaké schovávání či krytí je poměrně marné.

Co je účinné proti umělé inteligenci, nestačí na živé oponenty, kteří obsazují klíčová místa a nenechají se tahat za nos. Určitě tedy doporučujeme tutorial systém pro nováčky. Tentokráte opravdu nejde o otravnou zbytečnost, ale o jakýsi kurs odnaučit se návyky z MGS4 a pochopit psychologii MGO.

Výborný nápad jsou nákupy zbraní za Drebin body, takže úspěšnost v bitevní vřavě znamená šanci jít dál výrazně lépe vyzbrojení a věřte, že ve hře, kde po sobě střílíte poměrně na jistotu, je kvalitní zbraň výrazně znát. Ve chvíli, kdy máte zapnuto automatické míření a vyjdete zpoza rohu s kvalitní zbraní proti hůře vyzbrojenému nepříteli ve stejné situaci, rozdíl poznáte.

Co však výrazně chybí, jsou reálie z MGS4. Nikde nenarazíte na roboty gekkos, na žádnou supertechnologii, maximálně tak na tradiční krabice. Jejich využití se vyplatí, protože v některých scénářích je krabic tolik, že jste skutečně schopni nepřítele dobře oblafnout. Rozstřelí pět prázdných a otráveně projde okolo šesté, té vaší, a zezadu dostane kulku do hlavy.

V MGO tak je zábavy dost. Ovšem výrazně specifické. Není to tradiční multiplayer, jak ho známe jako přidanou hodnotu k akčním single player titulům. Jakmile si na něj ale zvyknete, máte postaráno (zvláště ve Sneaking Missions) o neuvěřitelnou porci zábavy. Zkrátka nesmíte to vzdát hned na začátku, až dostanete desátý headshot na tom samém místě pět metrů od bodu, kde jste startovali.