Znáte to sami. Svět obklopený teroristy potřebuje hrstku statečných, kteří by proti nim bojovali a kteří by jim ukázali, že dělat zlo není správné. Sam Fisher je takový samaritán, který ve volných chvílích vyráží napříč světem a hledá zlořády, kterým by sebral život a popřípadě zhatil nějakou tu lumpárnu. A protože za to od fanoušků videoher dostává hodně peněz, rozhodli se ho jeho nadřízení poslat do třetí akce - do třetího dílu a to s podtitulem Chaos Theory. Možná by vás mohlo napadnout, že třetí díl v relativně tak krátké době po dílu druhém může zavánět prospěchářstvím a jeho pachuť může být ryze komerční, ovšem zatím to také vypadá, že nejnovější chystaný přírůstek do rodiny tajných agentů bude tím nejlepším, co kdy tento žánr zplodil. To nám ale napoví až samotná hra.
Klasické velkolepě řeči si neodpustily doprovázet ani třetí díl série, kdy pár měsíců před jeho vydáním mluví lidé, co na něm pracují, o nové éře her, novém rozmachu, kde vizuální stránka věci bude tak nádherná a realistická, že oči budou radostí tancovat a kde umělá inteligence bude na takové úrovni, že ani multiplayer zapínat nebudeme a další podobné vesměs reklamní slogany, mezi které určitě patří i podle nich dokonalá fyzika a mnohem lepší stealth metr společně s alternativními cestami, kudy se dát. Jak sami vidíte, je toho na jednu hru dost a když si člověk všechno tohle přečte, řekl by, že buď z toho dost věcí nebude splněno,
nebo vznikne perfektní hra. Kde je pravda?
Stačí, abyste se kradmě dostali nepříteli do zad a podřízli mu hrdlo, animace se přiblíží a situace se zdramatizuje.
Na čem v dnešní době závisí úspěch či neúspěch je zajisté příběh. Ten v Chaos Theory se může zdát kapku obnošený, neboť náš Sam Fisher dostane přetěžký úkol - zneškodnit teroristy, kteří hrozí světu zbraněmi hromadného ničení. A aby to mělo ještě víc šťávy, pokud vy selžete, svět upadne v nemilost teroristům. Aby to Sam neměl tak těžké, některé aspekty hry byly zjednodušeny a poupraveny. Jedním z nich je zajisté styl, kterým můžete proplouvat misemi. Máte vždy nějaký primární úkol, který se snažíte splnit. Může se stát, že se vám ho z jakýchkoliv důvodů nepovede zdárně dokončit. V prvních dvou dílech by to znamenalo konec a opakovačka, tady ne. Zjevuje se vám sekundární úkol, který teď čeká, až si s ním poradíte. Ale i tady se může stát, že selžete. Zoufat nemusíte, opět nekončíte, ale objeví se vám poslední, třetí cíl mise a ten už byste splnit měli, neboť když nesplníte ani jeden z úkolů, mise pro vás končí. To samozřejmě platí i pokud vás zabijí. Možná dobrý krok, který přiláká i další hráče, kterým přišly předchozí díly moc složité a náročné, ale možná také krok vedle pro opravdové fanoušky série, kterým se může nový styl jevit naopak moc snadný.
Zlehčení, které teoreticky nový systém přináší, naopak vyvažuje umělá inteligence, která se snaží být opravdu vyspělá a z prozatímních videí, informací a rozhovorů to také tak vypadá. Jak jsem uvedl výše, máte možnost hrát buď jako špión, tedy kradmě a takticky, nebo trošku akčněji, ovšem stejně vám nakonec nezbude nic jiného, než i v akčně pojatém hraní trošku taktizovat. Stráže si mnohem více všímají okolí a koordinují svou součinnost a proto se snadno stanete kořistí nebo důvodem pro aktivaci alarmu. Důvody samozřejmě dáváte jen vy sami, a tak když špatně ukryjete tělo zlikvidovaného protivníka, nečekejte, že ho stráže nenajdou. Najdou a spustí alarm. Po něm už situace zhoustne, stráže jsou opatrnější, všímavější, více spolupracují a vůbec dostanete pocit, že jste opravdu neudělali dobře a příště si dáte pozor. Nejen po vizuálním vjemu, tedy když například špatně schováte mrtvolu, můžete být dopadení, logicky podobně funguje i zvuková kulisa - někdo může slyšet, když zastřelíte nepřítele, nebo když se moc hlasitě pohybujete atp. Zvuk nemusí být vaším nepřítelem, naopak, využijte ho! V novém Splinter Cellu bude totiž signalizace viditelnosti a hloubka hluku oddělena a každá bude nezávisle signalizovat to, co má. U viditelnosti je to jasné, musíte se plížit kolem zdí, stín vám musí být tím nejlepším přítelem a lezení po okapech, na římsách či kradmé pohyby za zády nepřátel vám musí být vlastní. Se zvukem může být švanda. Je jasné, že pokud v nějaké tiché oblasti začnete bezhlavě pálit z kulometu, neunikne to pozornosti nepřátel. Ovšem mohlo by, stačí, abyste aktivoval nebo se pohyboval
blízko nějakého dalšího zdroje zvuku a hluku, například u vodopádu, a hned je situace jiná. Nepřítel už nemusí slyšet vaše kroky a vy se před ním můžete zjevit zcela nečekaně, nepřítel už nemusí slyšet ani vaši zbraň a poslední, co ucítí, je kulka v jeho těle. Proto si musíte všímat okolí a interaktivně ho využívat ve svůj prospěch, může vám to být ku prospěchu. K tomu slouží ony signalizace, podle kterých poznáte, jestli je ona mez ještě bezpečná, nebo jestli už jste v nebezpečí.
Grafická stránka bude naprosto úžasná, to už se dá tvrdit teď.
Jako v minulých dílech, hra je založená hlavně na svobodě hráče a na volbě každého z nás. Vždy se tedy můžete spolehnout, že k úspěšnému dokončení mise vede více než jedna cesta. Většinou jsou různé varianty a je jen na vás, zdali zvolíte riskantnější cestu skrze nepřátelským územím, nebo jestli se tiše proplazíte oklikou. Chaos Theory bude v tomto směru hodně volný a poskytne hráčům vícero možností hraní, většinou však se stejným koncem mise. K tichému plížení se dají využívat i nepřátelské hovory, kdy jednoduše vyslechnete určitou informaci, která vám může být ku prospěchu a kterou byste, kdybyste nepřítele zabili, zajisté neslyšeli.
K tiché eliminaci nepřátel se asi nejvíce hodí nůž a mód "Closer than Ever" (blíže než kdykoliv předtím), který tak trošku připomíná prvek ze dvojky, kdy se Sam připlížil k nepříteli a hbitě mu přiložil pistoli k hlavě. Je to jednoduché a efektivní, stačí, abyste se kradmě dostali nepříteli do zad a podřízli mu hrdlo, animace se přiblíží a situace se zdramatizuje. Nikdo nic neviděl, neslyšel, je to rychlé, tiché a hezky zanimované - nůž tak bude jistě jednou z nejpoužívanějších zbraní.
Nejen zbraně dělaly Sama tak mocným, jeho pohyby byly rychlé, pružné a smrtící. A další přibudou! Stejně jak efektivní je nůž, tak dobře použitelný bude určitě i pohyb, který je možné aplikovat, jakmile se Sam přiblíží ke dveřím - máte možnost do nich prudce ramenem naletět a tím případného nepřítele za nimi omráčit, ale počítejte s tím, že nepřítel může udělat totéž. Toto není jediný nový pohyb, ještě pár jich bude, viděno už bylo například na screenshotech i videích ručkování po římsách či různých plošinách a další staré či nové pohyby, samozřejmě ještě lépe graficky provedené.
Splinter Cell: Chaos Theory je jednou z nejočekávanějších her příštího roku a důvodů je hned několik.
Co už zajisté mnohé oko detailně zkoumalo, byly obrázky a videa ze hry. Jak nádherné! Grafická stránka bude naprosto úžasná, to už se dá tvrdit teď. Bude totiž využívat systém, který dokáže detailně vykreslit prostředí, který umí perfektně animovat postavy
a pro který není problém pohrát si s fyzikou a počasím. Jedním z nejkrásnějších příkladů je déšť. Když začne pršet a vy jste venku, zatím ještě suchý, můžete pozorovat, jak se vaše oblečení pomalu promáčí a v tu chvíli máte pocit nesmírné reálnosti, pocit, že se díváte na něco překrásného. Podobná chvála se dá pět i na animace – již minulé díly byly téměř bezchybné, trojka nebude jiná. A zvuky? Ty budou podobné jako u dvojky, tedy dostatečně kvalitní.
Co říci na konec? Splinter Cell: Chaos Theory je jednou z nejočekávanějších her příštího roku a důvodů je hned několik. Animace, grafika, fyzika, zvuky, systém hraní, umělá inteligence a určitě i hratelnost. Jen ať se dobře rozjetý závod dotáhne úspěšně do konce, čas na to je, hra má vyjít na většinu platforem až v březnu 2005 a to je dost času na doladění všech much, které třetí díl Sama Fishera skrývá, zatím jsou ale ukázány jen ty třešničky na dortu a je o co stát.
