Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Splinter Cell: Chaos Theory

  12:01aktualizováno  4. srpna 3:38
Sam Fisher je elitní voják, kterému nedělá nejmenší potíže proplížit se za nepřátelské linie, i kdyby byla ostraha sebeneprostupnější. Nelze se tady divit, že se v naprosté pohodičce vplížil i na handheld od Nintenda.

Splinter Cell: Chaos Theory Špionážní akce mají již dlouhá léta jediného krále a tím nemůže být nikdo jiný než slovutný Metal Gear Solid. Vážnějšího konkurenta má prakticky jen jediného a tím zase nemůže být nikdo jiný než Sam Fisher, hrdina bez bázně a hany a zároveň ústřední postava řady Splinter Cell. Tato série si dokázala vybudovat již velmi slušnou základnu příznivců, zejména z řad majitelů domácích konzolí. V Ubisoftu ale nezapomínají ani na vlastníky menších krabiček a nutno podotknout, že zjevení Sama Fishera na GameBoyi nebo i na N-Gage patřila k těm dosti povedeným. Není tedy zdánlivě nejmenší důvod k obavám, že by tomu na Nintendu DS mělo být jinak. Zvláště když za vývojem stojí zkušení harcovníci z Gameloftu, firmy, která se na vývoj her pro přenosná zařízení specializuje.

Všimnete si rovněž zajímavé vlastnosti, která by se dala nazvat překombinovaností ovládání.

Splinter Cell: Chaos Theory Jak se ale říkává, šedivá je teorie, zelená se strom života. Řekněme si tedy na rovinu, že v případě nejnovější inkarnace kapesního Splinter Cellu to nedopadlo tak dobře jako v minulosti, ba co více, dá se dokonce říci, že to dopadlo docela špatně. Tvůrci se sice snažili seč mohli, do hry implementovali všechny vlastnosti a možnosti, které známe z verzí pro domácí konzole, ale to je paradoxně s největší pravděpodobností onen klíčový element, jenž tentokráte Samovi zakroutil krkem. Hra je totiž poměrně neintuitivní a těžkopádná, že člověku docela dlouho trvá, než se se vším seznámí, všechno se naučí a začne to používat automaticky. A hra sama mu to nijak zvlášť neulehčí.

Příkladem budiž opět poněkud paradoxně třeba hned úvodní trénink, který vás má naučit se hrou zacházet. Pomineme-li skutečnost, že vysvětlující text ubíhá poměrně dosti rychle, nejde již pominout, že informace v něm obsažené jsou v daných situacích poměrně zásadní a rozhodně stojí za přečtení. Dozvíte se tak kupříkladu, jak udělat v úzkém koridoru roznožku pod Splinter Cell: Chaos Theory stropem nad hlavami nepřátel a podobně. Pokud ale tuto roznožku chcete vyzkoušet, zjistíte, že vám nějak nejde. Přečtete si tedy ještě jednou instrukce a zase vám nejde. Zkoušíte to tedy několikrát, až se vám povede. Neznamená to ale že ji už umíte, protože při dalším pokusu vás čeká další martyrium několika skoků a následného náhodného úspěchu. Netřeba asi nijak zvlášť zdůrazňovat, že z tohoto důvodu je mimo jiné tato roznožka v hlavní hře naprosto nepoužitelná, jelikož s než byste se takto ukryli, tak vám stráže rozstřílejí zadek na cucky a ještě si při tom stihnout jednou rukou ubalit cigáro. Všimnete si rovněž zajímavé vlastnosti, která by se dala nazvat překombinovaností ovládání. Ručkujete například po nějaké trubce poté, co jste na ni vyskočili prostřednictvím tlačítka X. Pokud dolezete k užšímu prostoru, stačí stisknout X podruhé a Sam k trubce přitáhne i nohy. Pokud ale chcete seskočit, je potřeba stisknout tlačítko B. Jistě, není to nepřekonatelná vada a časem si na to zvyknete, ale tyto dvě zmíněné vlastnosti jsou typickými příklady toho, co instantní hratelnost, kterou bychom u mobilního hraní čekali, netvoří.

Splinter Cell: Chaos Theory

Poněkud diskutabilní je i využití dotykového displeje, kde jsou umístěny ikony pro výběr alternativního vidění, volbu zbraně či pro rotaci kamery.

Na druhou stranu je potřeba říci, že celkově se Chaos Theory rozhodně nedá označit za nehratelnou záležitost. Hraje se docela neutrálně, což znamená, že najdete plno zábavnějších titulů, ale když nebudete zrovna mít nic jiného po ruce, nějakou tu chvilku si s tím dokážete vyhrát. Pravděpodobně vás to ale nebude nijak ukrutně moc bavit, protože hra vypadá už na první pohled docela fádně. Tvůrci se snažili o co nejlepší ztvárnění 3D prostoru, ovšem asi moc dobře neodhadli reálné možnosti
Klady a zápory

Plus Stealth akce na NDS

Mínus Místy nepřesné, často nepřehledné
Mínus zbytečně překombinované

Nintenda DS. Grafika je tak ne zrovna vzhledná a vzhledem ke zdaleka ne ideální práci kamery dosti nepřehledná. Poněkud diskutabilní je i využití dotykového displeje, kde jsou umístěny ikony pro výběr alternativního vidění, volbu zbraně či pro rotaci kamery, nicméně jelikož se hra standardně ovládá jak směrovým křížem, tak i standardními tlačítky, budete nuceni buď přehmatávat, nebo si displej upatlat palci. Tato hra je zkrátka evidentně portem „natvrdo“ z domácích konzolí a bohužel nebere moc do úvahy specifika a preference nové platformy.

Jak skončí stealth akce na handheldech?

Kdysi dávno stačil osmibitový hardware prakticky na jakoukoliv hru včetně stealth akcí. Důkazem budiž kupříkladu prapůvodní Metal Gear, či jeho nástupce Metal Gear: Solid Snake. I ve 2D grafice se dal uskutečnit koncept plíživé akce, což ostatně potvrzuje kupříkladu i zjevení Solida Snaka na . S nástupem prvního MGS by již ale nikoho nenapadlo, že podobná hra může nadále existovat bez 3D zobrazení. Výjimkou byly ještě donedávna handheldy, kde existoval koneckonců i Splinter Cell v líbivé, ale stále pouze dvourozměrné grafice. S nástupem nových přenosných konzolí to ale vypadá, že se autoři již i zde soustředili plně na 3D grafiku i přesto, že to vzhledem k povaze hry neodpovídá úplně požadavkům, jaké jsou na mobilní hry kladeny. Jisté východisko naznačuje Konami, jejichž Metal Gear Acid je sice trojrozměrný, ale od přímé akce bylo ustoupeno spíš až k tahové strategii. Vyhynou tedy v budoucnu stealth akce na handheldech v podobě, v jaké je známe dnes?

Splinter Cell: Chaos Theory
Výrobce/Distributor Gameloft / Ubisoft
Platforma Nintendo DS
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ano, 4 hráči
Verdikt: Pro mobilní hraní poněkud neodladěná záležitost, které se nepodařilo navázat na kvality jejích starších přenosných bratříčků.
Hodnocení: 55% (info)

Autor:


Témata: Ubisoft

Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

Dosáhl maximální úrovně ve střílečce Call of Duty jen pomocí nožů

Call of Duty

Lidé se u počítačových her baví různými způsoby. Hráče s přezdívkou TheseKnivesOnly baví hrát střílečky bez toho, aby...

Ubisoft cenzuruje nahé sochy ve výukovém módu Assassin’s Creed: Origins

Cenzura v Assassin’s Creed: Origins

Až příliš puritánsky se zachovali autoři hry Assassin’s Creed: Origins. V jinak historicky přesné hře totiž...

Další z rubriky

Hearthstone: Kobolds and Catacombs překvapil režimem pro jednoho hráče

Hearthstone Kobolds & Catacombs

Nejnovější expanze Kobolds and Catacombs karetní hry Hearthstone zaujala novým režimem pro jednoho hráče, jinak ovšem...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

RECENZE: PlayerUnknown's Battlegrounds je nejdůležitější hra roku 2017

PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS

Stovka lidí seskočí nad opuštěným ostrovem, přežít může jen jeden. Takto jednoduchá premise stačila největšímu hernímu...

Najdete na iDNES.cz