Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Splinter Cell: Double Agent – levá na druhou

  12:00aktualizováno  2. listopadu 6:36
Sam Fisher se vrací jako dvojitý agent s dvojitou náplní misí, dvojitým obsahem akce, s dvojnásobně lepším grafickým kabátem. Přináší ale nový Splinter Cell i dvojitou porci zábavnosti?

BonusWeb HIT Splinter Cell: Double Agent Sam Fisher ztratil všechno, jeho milovaná dcera zemřela za nevyjasněných událostí při autonehodě. Přesto však pokračuje slavný špion ve svém poslání, aby zahnal chmury prací, ale neúspěšně. Následně přijde při nebezpečné misi o svého kolegu-nováčka a zdá se, že přijdou ještě horší časy.

Double Agent není příliš svázaný s nutností nebýt viděn.

Příběh nejnovějšího Fisherova dobrodružství se sáhodlouhým názvem Tom Clancy’s Splinter Cell: Double Agent (dále jen Splinter Cell: Double Agent Double Agent), je dokonalou parafrází na všechny moderní špionážní filmy. Hlavní předností však zůstává, že ve hře opravdu JE. Ne, že by ho předchozí tři řadové díly neměly, ale nejednalo se o nic zázračného a upřímně: kdo z nás si pamatuje o co ve Splinter Cell 1-3 vlastně šlo? Double Agent perfektně navazuje na to, co handheldový Splinter Cell: Essentials započal. Po příběhové stránce nejoduševnělejší dobrodružství vůbec. Větší rozmanitost příběhové linie se ale nese ruku v ruce i s daleko nápaditějšími lokacemi, které navštívíte. Podíváte se do chladného Ruska, zamrzlého Islandu, graficky úžasné Šanghaje v Číně, na zaoceánskou loď v mexických vodách, do kansaské věznice, či válkou zmítaného Konga, kde se odehraje velké finále. Sice jste v předchozích dílech také cestovali po celém světě, ale místa, která jste navštívili, byla obvykle na jedno brdo – tajná základna, továrna, tajná základna atd. Nic takového se právě v Double Agent neopakuje, lokace jsou rozmanitější, členitější, daleko více interaktivní a ne již tak temné. To však neznamená, že byste přišli o oblíbenou hru světla a stínů, která byla již Splinter Cell: Double Agent v prvním díle velmi povedená.

Graficky je totiž Double Agent pro X360 naprosto bombastický. Kvalitní textury, pixel shader efekty, měkké stíny, HDR, perfektní realistická animace a oslňující modely postav. Samotný Fisher se pyšní takovými detaily v obličeji, že i my smekáme. Reálná mimika obličeje, viditelné póry, podrážděná pokožka od holení či stékající kapky potu. Samozřejmě, že ostatní postavy ve hře (zejména bezejmenní vojáci) nejsou takto propracováni, ale i tak jde o silný nadprůměr. Díky pokročilé fyzice Havok navíc vypadají pády zneškodněných protivníků též nadmíru dobře. Celkově z vizuálního hlediska zamrzí jen vypnutá synchronizace obrazu, ale díky naprosto plynulému chodu hry jde o zcela pochopitelnou věc. Škoda jen nepříliš výrazné hudby se stále se opakujícími motivy. V tomto ohledu by bylo jistě co zlepšovat.

Splinter Cell: Double Agent První next-gen Splinter Cell jistě staví na herních základech vybudovaných svými předchůdci, ale díky novým prvkům je celá hratelnost mnohem živější. Fisher několikrát zavítá pod vodní hladinu, okenní římsy překonává s daleko větší ladností a celkově už není takové prkno, jakým býval. Například ono zmiňované plavání s sebou přináší i nové prvky v hratelnosti. Krom větší mobility je Sam schopný i v zimních lokacích prolomit led a stáhnout nepřítele pod vodu, aby mu vzápětí probodl srdce kudlou. Ano, tolik opěvovaná kudla, která se poprvé objevila v Chaos Theory, je zpět ve Fisherově inventáři a my jásáme.

Po neúspěšné misi na Islandu je Sam vyslán jako nastražený vězeň do věznice.

Splinter Cell: Double Agent Double Agent není příliš svázaný s nutností nebýt viděn. Můžete tedy nepřátele likvidovat pomocí střelných zbraní, stejně jako rychlým nožem. Ten se dá samozřejmě využít i při plíživém stylu hraní nebo jako donucovací prostředek při rychlém výslechu zajatých protivníků. Pokud se vám podaří navíc „odchytit“ někoho s vyšší hodností a přístupem k tajným informacím, tak z něj můžete vymámit i nějaké ty údaje typu kde je vámi hledaná lokace, osoba, či například kód k sejfu. Co poté s nešťastníkem provedete, je jen na vás. Nikdo vás (obvykle) k přímému zabíjení nenutí. Tady se dostáváme k onomu novému a Ubisoftem tolik vychvalovanému prvku důvěry.

Po neúspěšné misi na Islandu je Sam vyslán jako nastražený vězeň do věznice, aby se „spřátelil“ s členem John Brown’s Army (JBA) a následně infiltroval do celé této organizace. V podstatě celou hru tak budete hrát na obě strany a Splinter Cell: Double Agent plnit úkoly jak pro JBA, tak pro svojí mateřskou NSA. Velkou roli tak kromě hlavních úkolů sehrají právě i ony nepovinné vedlejší, které vám dopomohou k doplnění potřebné důvěry od jedné či druhé strany. K zjištění náklonnosti JBA i NSA vám bude dopomáhat šikovný ukazatel s vaší aktuální důvěrou. Velmi nápomocno je i vaše osobní PDA, na kterém se zobrazuje i případný úbytek důvěry při nesplnění té či oné mise. Některé úkoly zákonitě zvýší důvěřivost jedné strany, ale sníží u druhé, některé nikoliv. Jedná se právě o ony vedlejší úkoly, které není rozumné opomíjet. Například taková NSA nerada vidí pokud zabíjíte civilisty, či její zaměstnance a za každého odpraveného člobrdu vám hra ubere kousek důvěry. Jsou však i příběhové scény, kterým se nevyhnete a budete se muset rychle rozhodovat, ke které straně se přikloníte. Ukazatel důvěry pak létá nahoru a dolů. Tyto scény pak mají za následek odlišný vývoj příběhu. Opakované hraní tak přináší možnost vyzkoušet si odlišný postup a okusit mnoho nového.

Splinter Cell: Double Agent Aby se fanoušci původních dílů nebáli, že přijdou o své oblíbené mise, kde se spatření rovná nucenému restartu celého úkolu, tak vězte, že veškeré dění na základně JBA se nese přesně v tomto stylu. Jako dvojitý agent budete muset plnit většinou úkoly pro NSA, při kterých vás právě nesmí nikdo zahlédnout a to ještě v časovém limitu (obvykle 25 minut). Jelikož jste v JBA nováčkem, tak samozřejmě nemáte přístup do všech lokací a pokud do nich tedy zavítáte, tak vězte, že důvěra vám u teroristické skupiny klesne prudce dolů. A jakmile vás někdo spatří se zařízením NSA, tak je s vámi okamžitě amen.

Gadgety

Bez čeho by byl jakýkoliv Splinter Cell Splinter Cellem, to jsou Samovy hi-tech pomůcky. Bez nich by byl ničím. Proto ani v Double Agent přítomnost těchto „vychytávek“ nechybí. Šperhák na dveře sice ještě zrovna výkřikem techniky není, ale takový rengenový scanner na sejf či hackovací zařízení na elektronické zámky s číselnými řadami, to už jsou lepší věci. Všechny jsou samozřejmě zpět v Samově inventáři. Manipulace s nimi je navíc zábavnější než kdykoliv předtím, za což vděčíme především přístupnějšímu interfacu.

Klady a zápory

Plus Vylepšená a variabilní hratelnost
Plus Systém důvěry
Plus Vizuálně špičkové
Plus Špión vs. žoldák multiplayer
Plus Hodnota opakovaného hraní

Mínus Nevýrazný hudební doprovod

Multiplatformový Double Agent obsahuje pro každou konzoli speciality, především co se multiplayeru týče. Ten se nese v X360 verzi ve stylu špióni versus žoldáci. Role špióna připomíná nejvíce schopnosti samotného Fishera. Disponuje velkou mobilitou, hi-tech pomůckami apod. Kamera zůstává v pohledu třetí osoby, přičemž úkoly špiónů jsou různorodé. Hackovat technická zařízení, dostat se na určené místo atd. Hra za žoldáka je přitom zcela jiné kafe. Jde v podstatě o klasickou FPS, přičemž vaším hlavním úkolem je zastavit a zlikvidovat všechny špióny. Samozřejmě obsahuje Double Agent mnoho módů, ve kterých si můžete obě role vyzkoušet. Mulitplayer je tak jak po system linku, tak po Xbox Live naprosto skvostnou záležitostí.

Double Agent tedy rozhodně zabodoval. Naroubování nového herního konceptu na zaběhlé herní mechanismy proběhlo na jedničku. Hratelnost je absolutní, vizuální zpracování špičkové a multiplayer téměř nekonečný. Můžeme chtít vlastně od hry pro X360 více?

Splinter Cell: Double Agent
Výrobce/Vydavatel Ubisoft/Ubisoft
Platforma Xbox 360, PlayStation 2, Xbox, GameCube, PS3, Wii
Multiplayer: 2-6 hráčů
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 4 MB
Verdikt: Absolutní vrchol kariéry Sama Fishera znamená pro hráče doposud nejlepší hru ze série. Jsme nadšeni.
Hodnocení: 90% (info)




Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

KOMENTÁŘ: Historická tematika boduje, proč je jí ve hrách tak málo?

Kingdom Come: Deliverance

Na české hře Kingdom Come: Deliverance je dobře vidět, že historická témata a dobová autentičnost nejsou hráčům cizí. A...

Další z rubriky

Zabíjet nácky ve Wolfesteinovi je zábava i bez hrdiny Blazkowitze

Wolfenstein II: The Adventures of Gunslinger Joe

Přídavek pro letošního Wolfensteina určitě neoslní originalitou, ale o to tu přeci nejde. Další tři levely plné...

RECENZE: SpellForce III je parádní mix strategie a hry na hrdiny

SpellForce III

Kombinace strategie a hry na hrdiny ve stylu Baldur’s Gate bude atraktivní vždycky. SpellForce III je toho důkazem, i...

RECENZE: PlayerUnknown's Battlegrounds je nejdůležitější hra roku 2017

PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS

Stovka lidí seskočí nad opuštěným ostrovem, přežít může jen jeden. Takto jednoduchá premise stačila největšímu hernímu...

Najdete na iDNES.cz