Je již obecně známá věc, že malý dráček Spyro, kterému nemůžou přijít na jméno žádní hasiči, v počtech vydaných her pomalu překonal dalšího původně „playstationového“ maskota Crashe Bandicoota. Trojice vesměs hodně povedených dračích plošinovek z Psone patří jistě i dnes k atraktivním titulům nejen pro široký hráčský potěr. Jenže co je malé to roste jako z vody a tak našemu dračímu příteli začal být kabátek první Playstation krapet malý.
Proto si oblékl již méně slušivý ohoz v podobě dalšího dílu série, tentokráte ale na výkonnější PS2. Tento úlet ani zdaleka nedokázal zaujmout tolik, jako předchozí trojice dráčkových dobrodružství. Zřejmě byla „péesdvojka“ pro Spyra moc velký oříšek, proto je dále jeho série směřována výhradně na kapesní GBA. Ten jak se zdá vrtošivým náladám Spyra i jeho přátel po všech stránkách vyhovuje, protože se představuje již ve třetím dějství kapesní eskapády a tímto početně dotahuje starší konzoli Psone, na kterou vyšly, jak již bylo zmíněno, také tři díly.
Spyrova prvotina na GBA s podtitulem Season of Ice byla zanedlouho následována podstatně vylepšeným titulem Season of Flame a nyní Spyro opětovně zachraňuje svůj dračí svět v posledním dobrodružství Spyro Adventure, které je ale pro některé trhy přejmenováno na
Attack of the Rinocs. Jestli jste hráli alespoň jedno z předchozích dějství na GBA, jistě si pamatujete, že Spyro vždy musí s pomocí svého hmyzího druha Sparxe spasit svět před zlými úmysly vrchního „záporňáka“ Ripta a jeho ďábelských přisluhovačů. Proto vás jistě nepřekvapí, že i v novém díle zůstalo vše při starém a tak Spyro již tradičně musí pomoci poťouchlému profesorovi s Riptovou anihilací, který díky polovičatým vynálezům prófy nabývá svoji ztracenou moc a tím i vládu nad celým světem.
To by jistě žádná rozumná duše nepřipustila a tak se statečný dráček opět vrhá do sběru drahých kaménků, bratrské pomoci bližním a mnohých dalších dračích záležitostí dostatečně známých z minulých dílů řady. Celá hra totiž jako kdyby z oka vypadla právě předešlému dílu. Herní úrovně jsou sice malinko rozsáhlejší, nicméně zcela v mantinelech předchůdce a na první i druhý pohled nepřinášejí nic nového pod sluncem a koneckonců i pod měsícem (vyzkoušeno na vlastní oči). Stále hlavní náplň tvoří putování po světech propojených portály, kde Spyro sbírá obligátní diamanty, okořeněné sem tam nějakým tím zvláštním předmětem, který je důležitý pro plnění postranních úkolů od obyvatel dračího světa. Tedy na chlup z draka to samé, co tu již dvakrát bylo.
Náhled na dění je vesměs skrze izometrickou kameru shůry, pouze když vedete jiné postavy než Spyra, tak je pohled přísně
dvojrozměrný. No vidíte, málem bychom vám zapomněli představit ostatní hratelné postavičky, to jsme to ale nezdvořáci. Starou známou opičku jménem Agent 9 doplňuje údajně jediný létající! tučňák na planetě, který umí bombardovat Riptovy slouhy pěkně z relativního bezpečí výšky. Tím je dané, že Spyrovy úrovně jsou spíše klidného vzezření určené pro trpělivé tuláky a sběratele minerálů, zatímco mise jeho kamarádíčků jsou daleko více akční.
Jedinou novinkou je tedy pouze několik nových pohybů Spyra. Ještě bych vyzdvihnul rozsáhlý žurnál, což je taková pěkná knížka, která je vaším průvodcem při putování. Ukazuje velmi přehledně všechny questy a předměty potřebné pro jejich splnění, sesbírané diamanty, procentuální zobrazení průchodu hrou, ale také zpřístupněné speciální dovednosti (ledový dech, apod.). Tvůrci se chlubí jistým RPG prvkem, kdy postupně za splněné úkoly od obyvatel světa obdržíte nějakou další abilitku, kterou použijete v dalších úrovních.
Jinak je ale tento čerstvý díl víceméně stejný jako předchozí, vývojáři zřejmě pouze změnili příběh, rozšířili questy a poupravili prostředí. Tudíž Spyro umí přesně stejné základní pohyby z minula (ohňoflus, trkání, plachtění a kraťounké vznášení, plus zmiňované zvláštní schopnosti). Krajina jakoby z oka vypadla dřívějším světům, přehledná mapka také nechybí a ani staří známí Spyrovi přátelé ještě nepošli. Sparxova generace je jistě už z dobré dvacáté kukly, bláznivý profesor je pravda starý již od
pohledu a škrkoun medvěd Moneybags je čím dál více tlustý. Nu a když se vám poštěstí složit dohromady dvě konzole, kabel a pár her, můžete se směle pustit do multiplayeru (hle, další novinka!), který nabízí souboj proti spoluhráči, nebo naopak kooperativní režim, ale mimo hlavní kampaň.
U této novinky tedy zažijete spíše nudu ze stále stejného pobíhání a sběru kamenů, které již tady několikrát bylo, pouze v trošku jiném kabátku. Sice je pravda, že grafické provedení je krásně barevné a detailní, ozvučení kvalitní a hra vlastně nemá žádnou technickou chybku, nicméně nabízí „pouze“ ten nepříjemný pocit, že se Spyro opakuje a že po předchozích dílech nenabízí vůbec nic nového, nýbrž pouze kopíruje herní styl svých předchůdců.
| Spyro Adventure | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
