Jak vydělat velké peníze s minimální námahou? Nejprve vydejte slušnou hru, kterou si koupí několik set tisíc lidí. A už v den, kdy hru pustíte na trh, nabídněte ke stažení nějaký ten přídavek. Třeba jen za 50 nebo 100 korun, ale klidně také za pětinásobek. Náklady budou zanedbatelné, ale zisk může stoupnout o desítky procent.
Stahovatelné přídavky pro tradiční hry tvoří až 40 procent obratu herního průmyslu mimo kamenné prodejny.
Místo poděkování zlatý důl
Fenomén stahovatelných přídavků ke hrám, označovaných jako DLC (downloadable content; stahovatelný obsah), se rozmohl díky službě Xbox Live. Ta umožnila bezpečnou (a mimo jiné zpoplatněnou) distribuci přídavků ke hrám pro konzole bez drahého lisování disků a jejich rozvážení kamiony a letadly po celém světě. Ve svých počátcích, v době původního Xboxu, byly DLC balíčky v drtivé většině případů nabízené zdarma jako poděkování hráčům nebo pro vzbuzení nového zájmu o hru.
S nástupem nové generace konzolí dostaly DLC balíčky nový rozměr. Díky vysokorychlostnímu připojení k internetu mohly DLC nahradit klasické datadisky, což se stalo v několika málo výjimečných případech. Místo toho se ale rychle rozmohl systém dojení peněz z hráčů.
Nejslavnějším "neslavným" případem stahovatelného přídavku se stalo brnění pro koně ve hře Oblivion. Virtuální předmět do hry na hrdiny bylo možné koupit za v přepočtu 50 korun. A hráči platili a platí dodnes, Horse Armor patří k nejčastěji kupovaným přídavkům pro Oblivion. I tak vyvolalo dva a půl dolaru za kus virtuálního brnění kontroverzi.
Přídavků, které za pár desítek korun nabízejí drobnosti, jako jsou nové kostýmy pro herní postavy nebo nové postavy, za které lze hrát, jsou desítky, možná stovky. Například pro EyePet na PlayStation 3 nabízí Sony snad každý týden novou sadu oblečků a doplňků pro roztomilou opičku. Cena se pohybuje v desítkách korun.
Ještě o úroveň níže jsou potom balíčky, které nabízí rychlé odemknutí všech bonusů hry, jako to udělalo Sony u Sports Champions.
Nebo falešná exkluzivita, kterou předvedl SoulCalibur IV, když dal do hry postavy Hvězdných válek Yodu a Darth Vadera, ale tak, že v základní verzi byl na PlayStation 3 a Xboxu 360 vždy jen jeden, druhého hrdinu si museli hráči dokoupit.
Málo muziky i kvalita zdarma
Kontroverze se šíří i kolem Mafie II. Hned po svém dokončení nabídla dva přídavky, které jen nasvědčovaly tomu, že hru autoři vykostili a důležité kousky pak vydavatel zpřístupnil až za extra poplatek.
Producent hry v rozhovoru pro Bonusweb vyvracel tuto konspirační teorii, ale reakce hráčů ukazuje, že nabízet placený extra obsah hned po vydání hry není ideální postup.
Podobné obvinění čekalo i Electronic Arts kvůli přídavkům ke hře Dragon Age. Přídavek Stone Prisoner totiž nezprostředkoval moc zábavy, zato v něm bylo možné získat nového člena družiny, golema Shalea.
Vydavatel nabízel tento přídavek majitelům originální hry po zadání kódu zdarma. Hráči, kteří koupili Dragon Age v bazaru, museli za přídavek platit 15 dolarů. Čtvrtinu ceny nové hry. A podle způsobu, jakým byl golem začleněný do původního příběhu, bylo zřejmé, že šlo o uměle vyrvaný kus původní hry.
O kvalitě dalších přídavků k Dragon Age raději nemluvit. Za požadovaný peníz nabízely opravdu málo zábavy, zvláště ve srovnání s původní fenomenální hrou. Je to paradoxní, protože za Dragon Age stojí stejný vydavatel a stejné vývojové studio jako za Mass Effect 2. A u Mass Effect 2 sklízel stahovatelný obsah ovace.
Povedená rozšíření a balíčky se dají najít i u jiných her. Etalonem kvality je Fallout 3 nebo Gran Theft Auto IV s DLC The Lost and The Damned nebo The Ballad of Gay Tony. Tyto přídavky se dokonce dočkaly vydání na optických discích. Hodně radosti za slušné peníze nabízí také Borderlands. Několikrát se drobného potěšení zdarma dočkali i majitelé Uncharted 2 nebo Burnout Paradise.
Budoucnost her i jejich zkáza
Stahovatelné balíčky obsahu získaly nový účel v nesmyslném boji vydavatelů her s bazarovým prodejem titulů. Jedním z prvních příkladů toho, jak mají DLC odradit hráče od nákupu levnějších bazarových her, přinesl již zmíněný Dragon Age s golemem Shalem. Jednorázový kód zpřístupňující extra obsah nabízejí všechny nové hry od EA, stejnou linii zastává třeba vydavatel THQ. Ten přišel dokonce s další inovací. Hráčům předkládá možnost jednorázově si předplatit vybrané budoucí přídavky.
Ke hře WWE Smackdown vs. Raw 2011, z prostředí divadla zvaného profesionální wrestling, nabízí THQ za přibližně 200 Kč přístup k nespecifikovanému množství přídavků. Aby to pro hráče bylo zajímavé, THQ už nyní slíbilo vydání prvního balíčku zařazeného do tohoto předplatného na letošní Vánoce, druhý má vyjít na jaře. Navíc se hráčům s tímto předplatným odemkne přístup k 60 virtuálním předmětům ve hře. THQ ale neuvádí, co v balíčcích bude. Dosavadní přídavky pro wrestlingové hry v nejlepším případě přidaly nové zápasníky.
Zajímavé na celém systému stahovatelných přídavků je, jak v něm většina vydavatelů vidí světlou budoucnost a rychlé peníze. Dokud se hráči neozvou a nezačnou rozlišovat kvalitu od rychlokvašek a laciných lákadel, bude to fungovat.
Jednu oblast videoher už ale DLC balíčky skoro zničily. Hudební hry se už téměř neprodávají. Nejnovější Guitar Hero neprodal ani desetinu kopií co předchozí ročníky . Hlavním důvodem není to, že by lidé nehráli rytmické hry, ale to, že nemají důvod kupovat nové verze, když jim jedna hra nabízí dostatek písniček a navíc mohou získat desítky, stovky a tisíce dalších rychlým stažením.
