Ačkoliv byl Stalker vyvíjen neuvěřitelně dlouhou dobu, na rozdíl od Duke Nukem Forever to dotáhl až do finále. A dá se říct, že uspěl, i když chyb v něm bylo jak máku. Celosvětově se hry prodaly téměř dva miliony kusů, což je na ryze počítačový počin slušný úspěch.
Okolí v roce 1986 vybuchnuvšího atomového reaktoru v Černobylu zkrátka lákalo. Obzvlášť když vytvořilo zvláštní Zónu, ve které se děly hodně divné věci, ale také se tu vyskytovaly artefakty, po nichž bažili takzvaní Stalkeři.
Hra se dočkala pokračování Clear Sky, jež bylo vlastně prequelem a zasazovalo události prvního dílu s podtitulem Shadows of Chernobyl do širšího kontextu. V GSC GameWorld nyní už ale připravují třetí díl, i když opět bez číslovky. Call of Pripyat vypadá každopádně velmi slibně.
Na rozdíl od Clear Sky jde už o typické pokračování, jež naváže na konec prvního dílu. Jenže na jaký, když jich bylo sedm? Autoři zvolili ten nejlepší. Strelok, postava, jež se line celou sérií, deaktivuje jakýsi tavič mozků, jenž zlomil odpor každého člověka v centru Zóny.
A jak to jde dál, to už bude vyprávět Call of Pripyat. Armáda vidí šanci, konečně proniknout k jádru Zóny a vysílá pětici vrtulníků jako předvoj. Jenže – žádný z nich se nevrátí. Tajná služba se proto rozhodne vyslat agenta, který má zjistit, co se stalo a zjednat nápravu. Tím agentem je Alexander Degtyarev a ve hře bude působit v maskování za Stalkera.
Dobrodružství hráče provede třemi velkými oblastmi. Hra začíná severně od atomového reaktoru v místě, kterým protéká řeka Pripyat. Její koryto je v mnoha úsecích vyschlé, 
takže jsou tu zaražené lodi na suchu. Některé z nich slouží jako útočiště pro stalkery nebo mutanty.
Druhá oblast se nachází na jihozápadě kolem továrního komplexu jménem Jupiter. Ten existoval i ve skutečnosti. Za sovětských dob se tam oficiálně produkovaly televize, ale mnohem více byl využíván armádou. Byl tu sestaven takzvaný „Produkt 62“, o němž ani zaměstnanci – tak zní legenda – nevěděli, co to je.
Průmyslový komplex je sice velký, ale tvoří jen část regionu. V něm se nachází i polorozbořené město Buriakovka. Kromě toho narazíte i na řadu dalších zajímavých míst, které budou lákat k prozkoumání: komplex povrchového dolování, raketové silo, vojenská základna, vědecká stanice, rozrostlá síť železnice včetně nádraží, v němž sídlí frakce stalkerů Duty a Freedom.
Třetí část hry potom tvoří samotné město Pripjať, respektive jeho východní část. Známý bulvár včetně ikonického obřího kola bude sice vidět, ale tentokrát se až k němu nepodíváte. Autoři totiž chtěli dát hráčům čerstvý pohled na toto zdevastované město, kterému se občas přezdívá město duchů.
Na východě města se dá najít kulturní dům jménem Energetik, nemocnice, říční přístav, kino nebo velká škoda. Okolí se tentokrát mělo ještě více orientovat na realitu a nabídne větší prostory k prozkoumávání. Stále však navštívíte jen vybrané budovy, nikoliv všechny. Hra se bude i nadále odehrávat převážně venku.
Co do herní mechaniky se v Call of Pripyat příliš nezmění. Opět tu narazíte na ty samé frakce. Jedná se o vojsko, nezávislé, bandity, žoldáky a tři klany (Duty, Freedom, Monolith). Z pětatřiceti dostupných zbraní je pouze jedna nové – automatická brokovnice.
Také repertoár mutantů se příliš nezměnil. Nováčci jsou pouze dva. Psionicky nadaný Burer a neviditelná Chimera, která má nejradši noční útoky. Autorům nelze příliš vyčítat, že se v tomto směru nepustili do větších změn a přídavků. Již první Stalker ostatně nabídnul propracovaný a komplexní svět, který se dá pohodlně využít i v dalších dílech. A logice věci jen nahrává, když tu nenarazíte na násilně implementované novinky.
Hlavní změny se udály někde jinde, a sice v příběhovém podání. Vedlejší úkoly už nejsou náhodně generovány, což připravilo celou řadu problémů, ale autoři jich vytvořili zhruba sedmdesát hezky ručně. Rovněž anomálie jsou zajímavější a některé potkáte třeba jen jednou za celou hru.
Call of Pripyat se herně orientuje na první díl a dává zapomenout na možná až příliš intenzivní akci v Clear Sky. Méně války, více průzkumu. Méně nebezpečí v podobě nepřátel, více prostřednictvím prostředí. Více anomálií, méně unikátních artefaktů. Více tajemství a více míst k objevování.
Tvůrci se dušují, že nás už nečekají technické problémy, které se nevyhnuly prvnímu ani druhému dílu. Snad se jim dá věřit. Faktem je, že na technologii se pro tentokrát nezměnilo vůbec nic a autoři ji tak mohou konečně pořádně zoptimalizovat. Grafika zůstane v podstatě stejná a umělá inteligence dostane do vínku jen větší flexibilitu, v první řadě má být ale plně funkční.
GSC GameWorld se rozhodl zapracovat také na interface, jenž má být o poznání přístupnější. To ale rozhodně neznamená, že by se upouštělo od realistického herního zážitku.
Naopak, v lecčems se ještě přitvrdí. Například lékárničky nepřidají instantní počet zdraví, ale jen zrychlí regeneraci.
Sluší se dodat, že Call of Pripyat bude v konečném důsledku jen jedním z dílků skládačky jménem Stalker. Není to žádný velký krok kupředu jako spíše výplň prostoru a obstarávání prostředků pro vývoj regulérního Stalkera 2. Ten už podle neoficiálních informací běží a má fungovat na CryEngine 2.
To ale neznamená, že by měl být Stalker: Call of Pripyat špatným počinem nebo jen kouskem do počtu. Tvůrci se hodně snaží, aby předvedli skvělou atmosféru hry v celé její kráse a bez zbytečných chyb. Zda se jim to podaří, uvidíme koncem tohoto roku.
