Existenci šedého trhu umožňuje oficiální obchod, ve kterém lze kupovat lodě dostupné jen po omezený čas, či v omezeném počtu. A za exkluzivitu se platí už věky věků.
Oficiální obchod však umožňuje pouze nákup, a pro přeprodej tak musely vzniknout alternativní kanály. Zpočátku se tak nabídky objevovaly na serverech jako Reddit či eBay, postupně však začaly vznikat i speciální aukční stránky pouze pro Star Citizen.
Jednou zásadní výhodou lodí nakoupených v úvodních fázích komunitního financování byla jejich doživotní pojistka. Vesmírné koráby totiž ve hře lze zničit a pojistka zajišťuje, že o svůj milovaný letoun nepřijdete.
Doživotní záruku však u pozdějších nabídek nahradila záruka půlroční, a lodě s doživotním pojištěním tak jdou na dračku. Modely se pak prodávají se ziskem v rozpětí 30 až 400 procent. Hra přitom není hotová a výsledný produkt nemusí dostát stávajícím očekáváním.
S rostoucím trhem se však vždy pojí i rostoucí počet podvodníků. Řada lidí tak při pokusech o nákup vysněných lodí přišla o peníze a situaci vyčítá vývojářům. Ti v reakci na to upravili systém dárků, a loď proto může změnit majitelský účet pouze jednou.
Eliminovat to mělo prostředníky, kteří se na transakcích pouze přiživovali. Ve skutečnosti to však jen změnilo jejich roli v obchodu. Zatímco v minulosti prostředníci odkupovali lodě ve velkém, nyní svým jménem zajišťují bezpečné transakce. Pochopitelně za poplatek.
Díky reputaci, která zajišťuje bezpečné obchody, tak prostředníkovi obě strany obchodu svěřují klíčové informace. On v jednotlivých krocích ověřuje jejich identitu, vše dokumentuje pomocí obrázků a pomáhá transakci dovést do zdárného konce.
Jedním takovým příkladem je hráč vystupující pod přezdívkou Kane. Ten se v důsledku ekonomické krize ocitl bez práce a díky šedému trhu ve Star Citizen má nyní dostatek zdrojů na živobytí.
Na problematiku šedého trhu v obsáhlém článku upozornil britský server Eurogamer.
