Jistě mezi vámi není nikdo, kdo by neznal fenomén jménem Star Trek. Tato dvě magická slova se vyskytují v názvech mnoha filmů, seriálů, knih a samozřejmě i počítačových her. V minulosti již vyšlo skutečně slušné množství adventur, simulátorů a strategií těžících z tohoto přitažlivého tématu. Nyní však přichází hra Star Trek Away Team (dále jen STAT), která se od předchozích titulů poměrně dost odlišuje. Jedná se totiž o taktickou hru, a i když se samozřejmě odehrává ve světě Star Treku, má poměrně dost společného s legendární hrou Commandos. Pojďme se tedy na tuto hru podívat trochu zblízka. Po spuštění hry a shlédnutí intra průměrné kvality na vás vykoukne úvodní obrazovka. V options si můžete navolit ovládací klávesy, nastavit zvuk, obtížnost a tak dále. Pro hru samotnou můžete zvolit multiplayer (po lokální síti) nebo singleplayer. Nic překvapivého. Po těchto nezbytných formalitách jste uvedeni do děje a čeká vás první briefing. Po několika důležitých informacích jste již vrženi přímo do hry.
Hlavní náplní hry STAT je ovládání výsadkového týmu při plnění různých důležitých úkolů. Hra obsahuje osmnáct misí a prostředí, ve kterých se odehrávají, jsou poměrně
rozmanitá. Zavítáte nejen na paluby některých vesmírných lodí a stanic, ale podíváte se i do různých komplexů, základen či laboratoří, které se nacházejí na planetách Alfa a Beta kvadrantu. Podíváte se však i na matičku Zemi či do Borgské krychle. Celou hrou se vine promyšlený nosný příběh plný nečekaných zvratů, což je konec konců u her s tématikou Star Treku poměrně běžné. Nudit se tedy pravděpodobně nebudete, a to nejen díky různorodosti prostředí, ale i díky zajímavým úkolům, které je třeba v misích plnit. Na rozdíl od většiny podobných her se obvykle nebude jednat o likvidaci co největšího počtu nepřátel, ale spíše o záchranu důležitých osob, vyzvednutí speciálního předmětu či získání potřebných informací. Bez boje se to ovšem většinou neobejde, i když v některých misích je přímo žádoucí vyhnout se krveprolití. Kromě základních cílů, jejichž splnění je nutné k dohrání mise, vám totiž obvykle váš nadřízený zadá i nepovinné sekundární úkoly. Ty mohou spočívat například v získání některých dodatečných údajů, v maximálním utajení celé akce nebo v co nejmenším počtu obětí na straně nepřítele. Z toho celkem jasně plyne, že dost často musíte zvolit plížící taktiku a snažit se splnit své úkoly pokud možno nepozorovaně. Všímavost a reakce nepřátel je vyřešena výborným způsobem. Samozřejmě mohou vaše postavy
zahlédnout (abyste se toho vyvarovali, můžete si podobně jako v Commandos zapnout ukazatel jejich pohledu) a pak spustí poplach, na vaši přítomnost je mohou upozornit i mrtvá těla, ale také (na rozdíl od Fallout Tactics) vládnou poměrně dobrým sluchem. Vzhledem k tomu, že členové vašeho týmu jsou rozdílně hlasití (ukazatel vaší hlasitosti si také můžete zapnout) při běhu, chůzi či plížení v pokleku, lze s faktorem hluku počítat a přizpůsobit tak svou taktiku daným okolnostem. Ve hře pak může nastat například taková situace, kdy se váš lékař nepozorovaně připlíží zezadu ke strážnému a potichu ho paralyzuje speciálním přípravkem, zároveň váš ostřelovač z dálky odstřelí druhého strážného, poté přiběhne vědec či inženýr a odblokuje dveře do místnosti, do které neohroženě vstoupí váš bijec a fazerovou puškou či granátem zlikviduje překvapené nepřátele. Jak už jste nejen z tohoto příkladu pravděpodobně pochopili, pro úspěšné splnění všech úkolů je mimořádně důležité vybrat co nejlépe členy vaší výsadkové skupiny. Kromě několika misí, kdy je sestava vašeho týmu pevně dána, si můžete před každou akcí sestavit svou tří až šestičlennou partičku dle vlastní úvahy. K dispozici máte sedmnáct důstojníků – lékařů, velitelů, vědců, inženýrů a „bezpečáků“. Jednotliví členové posádky mají samozřejmě svá jména a hodnosti, navíc se
rekrutují z pestré škály startrekovských ras – kromě lidí tu tedy najdeme například vulkány, betazoidy, boliany, andoriany a další. Jednotliví aktéři se od sebe navzájem liší v základních vlastnostech (rychlost, plížení, vytrvalost) a také ve speciálních dovednostech, se kterými souvisí i jejich vybavení. Je tedy vcelku pochopitelné, že lékař má u sebe léky a diagnostický přístroj (pro zasvěcené lékařský trikodér), vědec se umí hackovat do počítačů, deaktivovat bezpečnostní zařízení a používat různé hi-tech cerepetičky, bezpečnostní specialista má zase ve svém arzenálu ostřelovací pušku, granáty či miny. Navíc některé schopnosti jsou dány rasovým původem daného člena týmu, takže vulkáni vládnou paralyzujícím úderem, případně i zajímavými psychickými silami. Tady ovšem musím do autorů trochu rýpnout. Koncept postav totiž přímo vybízí k tomu, aby jednotliví členové týmu získávali zkušenosti a zlepšovali se tak v jednotlivých vlastnostech, případně si osvojovali nové dovednosti. Lidé z Reflexive Entertainment však příliš nereflektovali na trend zapojování RPG prvků do strategických či taktických her a žádného vývoje postav se tedy, bohužel, ve hře nedočkáte.
Podívejme se také na výzbroj a výstroj vašich svěřenců. Všichni členové týmu mají základní vybavení, které se skládá z trikodéru (pomocí kterého získáte základní informace úplně o
všem, tedy o každé osobě, budově či zařízení) a základní zbraně – ručního fazeru. Další vybavení závisí, jak jsem již naznačil, na specializaci konkrétní postavy. V průběhu mise můžete sbírat i další předměty, ale jen v případě, že s nimi daná postava umí pracovat. Pokud tedy najdete ostřelovací pušku, jen těžko si ji bude moci vzít vaše lékařka. Vybavení je poměrně pestré a kromě několika typů zbraní ve hře najdete i spoustu startrekovských legrácek vysoké technické úrovně. K těm zajímavějším patří například přístroj na teleportaci mrtvých těl nepřátel mimo lokaci (čímž zabráníte nechtěnému odhalení vaší přítomnosti), extraktor na výrobu bylinných lektvarů či zařízení pro osobní maskování. Rozmanitost předmětů jistě slouží autorům ke cti, na druhou stranu je však škoda, že nalezené předměty nemůžete vyměňovat mezi jednotlivými členy týmu, ani si je vzít do dalších misí. Každý nový úkol tak začínáte plnit jen s daným vybavením jednotlivých postav. Pozitivum však lze spatřovat v tom, že vědci na vaší základně (tedy na vaší vesmírné lodi) nezahálejí a tu a tam utrousí nějaký nový vynález, založený třeba na prototypu či informacích, které během misí získáte. Drobný nedostatek spatřuji v tom, že na vzhledu postavy se nijak neprojeví, pokud zamění například fazerovou pistoli za ostřelovací pušku. Naštěstí však všechny postavy
nevypadají stejně, ale odlišují se alespoň dle svého „povolání“.
Za zmínku stojí i to, jakým způsobem je vyřešeno ovládání. Hra obsahuje celou řadu klávesových zkratek, které si můžete nadefinovat podle svého gusta. Nechybí zde ani pauzování (standardně nastavené na Enter), které vám v případě nouze umožní v klidu si rozmyslet své další akce, zadat potřebné příkazy svým svěřencům a poté hru opět rozběhnout. Většinu ovládání je možno provádět myšmo (hezký výraz, že?), levé tlačítko slouží k označování vašich postav a pohybu, pravé k používání vašeho vybavení, tedy ke střelbě, léčení, hackování do počítačů a tak dále. Třetí tlačítko případně využijete k rolování vaším inventářem. I tato tlačítka si ovšem můžete přehodit podle svého vkusu. Tomu říkám opravdu user-friendly přístup.
Tím jsme snad hru probrali ze všech stran, zbývá již jen zmínit se o zpracování. Animace všech postav je na dobré úrovni, hra je navíc plynulá a její hraní by nemělo činit potíže ani hráčům s pomalejšími počítači. Grafika je na první pohled pěkná, pohled je řešen zhruba jako
v již několikrát zmíněných Commandos, ovšem trochu mne zarazilo, že STAT běží jen a pouze v rozlišení 640x480 (více screenshotů ze hry naleznete zde). To je dnes trochu málo a hráči s většími monitory si asi moc krásy neužijí. Autoři do hry zakomponovali možnost zoomování, ale raději ji nepoužívejte, grafika se zoomováním dost zhorší. Díky nízkému rozlišení jsem tedy u grafiky trochu na rozpacích, u ozvučení však již žádné pochybnosti nemám. Hudbu jsem sice moc nevnímal, ale zvukové efekty (zejména namluvení jednotlivých postav) jsou nadprůměrné.
Recenze se chýlí ke konci a je tedy čas na celkové shrnutí. Zpracování sice není nikterak převratné, ale ovládání a systém hry je vyřešen velmi dobře. Někomu se sice může zdát osmnáct misí trochu málo, ale díky relativní krátkosti alespoň nehrozí, že by vás hraní omrzelo. Přesto, že se jedná o hru z prostředí Star Treku, není ani náhodou určena jen pro příznivce tohoto fenoménu. Myslím si, že každý, kdo má alespoň trochu v oblibě hry s taktickým nádechem, se bude u této hry dobře bavit.
| Star Trek Away Team | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
