Dlouhé fronty se na premiéru stály, jakoby ani Lucas své nejznámější a vlastně i jediné sáze první a druhou epizodou, které čím dál tím oblíbenější prequelovou formou předcházely monumentální a v 70. letech širokou veřejnost ohromující trilogii, nepošramotil pověst. Prvotní díly Hvězdných válek trilogickou éru započaly, jejich mladší sourozenci tento trend současné doby do jisté míry uzavírají. Zatímco však Matrix či Blade svými úvodními díly ohromily, přičemž potenciál značky promrhaly až sequely a Pán Prstenů držel konzistentní výkonnost od začátku do konce, nechal Lucas fanoušky Star Wars trpět až do poslední chvíle. Skrytá hrozba ani Klony útočí nebyly špatnými počiny, jen plnými doušky lily vodu na mlýn kritikům nepovažujícím kult Star Wars za nic jiného než sci-fi pohádku v pejorativním slova smyslu. Ale závěr jednoho z milníků kinematografie přeci nemůže skončit v bahně průměrnosti a čisté trikovosti. Na to je George až moc velkej frajer a bouřlivý potlesk po premiéře Pomsty Sithů v Cannes svědčí jedině o tom, že při natáčení chytil hodně silný vítr do plachet. Anebo už ho tam měl dlouho, jen si ho šikovně připravoval pro spurt na cílové rovince. Dámy a pánové, Star Wars: Epizoda III přichází!
Na plátně se hemží (a aktivně bojuje!) nevídaná koncentrace ocelových monster, jejichž délce obraz mnohdy ani nestačí.
Nebyly by to Hvězdné Války, pokud bychom se po usednutí do křesel nedočkali tradičního nástinu aktuální situace formou utíkajícího textu. I díky tomu se ihned můžeme, vida, že je třeba zachránit senátora Palpatina ze spárů zlotřilého hraběte Dooku, střemhlav vrhnout do, v neuvěřitelném tempu probíhající vesmírné bitvy, která je nejdelší a bez většího rozmýšlení i nejspektakulárnější v celé hexalogii. Dosud se ve scénách tohoto ražení objevovaly výhradně mrštné stíhačky a obří křižníky stály jaksi mimo hru. To se nyní diametrálně mění – na plátně se hemží (a aktivně bojuje!) nevídaná koncentrace ocelových monster, jejichž délce obraz mnohdy ani nestačí. Platilo-li do nynějška v souvislosti se Star Wars, že na prvním místě stojí příběh s celkovým vyzněním a až na dalších ona omáčka okolo, platí to pořád, ale u této přehlídky speciálních efektů se musím přiznat k mírnému vypuštění Obi-Wana a Anakina v jejich snaze o záchranu kancléře. Patnáct minut akčních a rychlých závěrů prostě strhne vaši pozornost trochu jiným směrem, i proto se vyplatí na film zajít ještě jednou, případně ho později podrobně prostudovat na DVD. Detaily jsou totiž to poslední, co Pomstě Sithů chybí.
|
Teprve ve chvíli, kdy se našim Jediům povede jen tak tak přistát na palubě jedné z lodí separatistů, začnete hrdiny pořádně vnímat. Pár soubojů s tupými droidy, něco nezáviděníhodných situací a už vás zase melou mohutná kolesa výpravného příběhu, čas od času okořeněného specialitkou z repertoáru trikového studia ILM a několika skutečně zásadními zvraty. Galaxie se ocitá na rozcestí, Klonové války pokračují, přičemž se zdá, že separatisté mají převahu, především v okrajových soustavách ovládaných generálem Griveousem. Kým, že, ptáte se? Inu Dooku v podání charizmatického Christophera Lee se loučí brzy, byť efektně. Postava jeho nástupce, plně robotického Griveouse se prostě povedla, i když je vlastně nadbytečná. Tento kyborg působí na jednu stranu hrozivě, na tu druhou ovšem působí mírně komicky. Navíc: viděli už jste někoho bojovat se čtyřmi světelnými meči najednou? Pokud jste chobotnice a podobné duely na svém dvorku rádi praktikujete, pak možná ano. Pro většinu, stejně jako pro mě ale půjde o nový zážitek. Kupodivu ale ani takovýto mix nevnáší do filmu rušivý element a jsem si takřka jist, že na generála nebudete plít špínu jako na Jar-Jar Binkse, jenž se mimochodem objevuje asi ve dvou záběrech a navíc nemluví, takže sláva!
Lucas se při natáčení Pomsty Sithů musel vypořádat s ne zrovna obvyklým paradoxem, jehož nesprávným uchopením mohl film dokonale pohřbít, v opačném případě z něj udělat výhodu. Mluvím zde o nutnosti vypořádat se s katarzí zápletky, jelikož konec je všem dostatečně dobře znám. Ale, co naopak nikdo neví a každý vědět chce, je vývoj postav, poněvadž právě ony jsou svým jednáním zodpovědné za vzniklou situaci. Troufám si tvrdit, že se Lucas nelehkého úkolu zhostil se ctí a ačkoliv několik menších zaškobrtnutí možná zaregistrujete, je výsledek v tomto směru nad očekávání povedený. Lehkým obloučkem se od Klonových válek dostanete k mnohem většímu a bezprostřednějšímu nebezpečí v podobě hledaného Sitha ve vlastních řadách, proti němuž se nebezpečí stran separatistů zdá být banálním. I když k tomuto pocitu napomáhá také osobní základ vyvstalé hrozby. Náhle do sebe začne všechno dokonale zapadat a vy si jen budete říkat, že ten Lucas je stejně génius, jak si, proklínán hardcore fandy původní trilogie, dokázal prvními dvěma epizodami připravit píseček, na kterém teď může sázet jednu parádní bábovičku za druhou. První dvě části prostě v kompletu s třetí dostávají nový rozměr.
První chvilky Darth Vadera jsou rozhodně jiné, než jaké byste čekali. Jak vůbec toto monstrum vzniklo? Co ho motivovalo stát se největším parchantem v galaxii.
První chvilky Darth Vadera jsou rozhodně jiné, než jaké byste čekali. Jak vůbec toto monstrum vzniklo? Co ho motivovalo stát se největším parchantem v galaxii. Anakin Skywalker nikdy nebyl obyčejný Jedi. Neuměl to, nedokázal to! Navzdory svým výjimečným schopnostem ho svazují, a v Pomstě Sithů je to krásně vidět, pocity obyčejných lidí – láska, soucit, ale i zášť a pomsta. Když se ke všemu navíc přidají zlé sny, ohrožení milované osoby, začne semínko zla zdánlivě nenápadně klíčit. Film nám ukazuje, jaké detaily dokáží způsobit katastrofu. Kdyby Rada Jediů bral Anakina vážněji, kdyby Mace Windu Palpatina porazil a že k tomu neměl vůbec daleko, nestahovaly by se nad galaxií neprostupná mračna, jež Epizoda III tak výjimečně dokáže vyvolávat. Máme co do činění s opravdu temným filmem, neutěšeným oslím můstkem k předtočeným pokračováním, přesto však se silnou nadějí do budoucna. Závěr je melancholický, podtrhující neuspořádané myšlenky, vyvolávající úctu, je prostě krásný.
Pomsta Sithů graduje hned několikrát – k vrcholům bezesporu patří souboj mistra a žáka. Neoblomného dobráka Obi-Wana Kenobiho a čím dál tím hlouběji do temných tenat propadajícího se Anakina, vlastně už Darth Vadera, jelikož, ač se to zdá ve známém kontextu neuvěřitelné, přijal mladý Skywalker sithské jméno ještě před nasazením masky, která ho proslavila. Souboje se světelnými meči se celkově povedly, tento ovšem patří k vrcholům celé série, už pro lávové pozadí planety Mustafar, na němž probíhá. Výpady střídají akrobatické prvky se zapojením okolního prostředí a vy si jen říkáte, jak k takovému konfliktu mezi bývalými přáteli na život a na smrt končícím Vaderovým zvoláním: „nenávidím tě“, může dojít. Poté už jste jen svědky komplikovaného utváření naleštěného kostýmu Darth Vadera a ještě komplikovanějšího porodu Padmé Amidaly. Tyto dvě linie značící rub a líc jedné mince nechává Lucas efektně prolínat a grandiózně tak završuje své dílo.
Několik slov si zaslouží i herci, kteří tentokrát podali zřejmě své nejlepší výkony. Možná s výjimkou Natalie Portman, jíž se z Padmé pořád nedaří udělat uvěřitelnou senátorku. Je sice ušlápnutá, avšak zároveň příliš mladá a afektovaná. Ostatně rozhovory mezi ní a Anakinem pořád šustí papírem a na rozdíl od ostatních součástí filmu nemají ten atmosférický nádech. Ale Skywalker sám o sobě je Haydenem Christensenem zahrán na jedničku. Kdo by to byl, po rozpačitých výkonech z předchozího dílu, řekl. Proměnu v Darth Vadera zvládl mladý Kanaďan výborně a i své pohnutky předal publiku zcela uvěřitelně. Není pochyb, že Pomsta Sithů pro něj připravila nejtěžší roli, on ji však s přehledem starého matadora zvládl. O nic hůře nedopadl ani Obi-Wan, kterého se už potřetí zhostila zřejmě největší hvězda hereckého ansámblu – Ewan McGregor. Ten své postavě dokázal vnuknout moudrost, s jakou ji v původní trilogii představil Alec Guiness. Pochvalu musíme věnovat také Ianu McDiarmidovi aka kancléři Palpatinovi, chcete-li Imperátorovi. I on zvládl svůj přechod a dokonale šibalský politický postoj.
Pomsta Sithů graduje hned několikrát – k vrcholům bezesporu patří souboj mistra a žáka. Neoblomného dobráka Obi-Wana Kenobiho a čím dál tím hlouběji do temných tenat propadajícího se Anakina.
Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů je podle mého názoru tím nejlepším možným završením úchvatné série, která do značné míry znovu zpopularizovala sci-fi. V George Lucase už mnozí ztráceli důvěru, ale on všem škarohlídům ukázal, že i když si s technologií už dlouhá léta tyká a dveře jí nezavírá, dokáže pořád vyprávět skvělý příběh v osobní rovině přerůstající v galaktický konflikt. Děkujeme!Již brzy vám přineseme přehled zajímavých her čerpajících z bohaté mytologie Star Wars, takže nad koncem ságy ještě truchlit nemusíte!
Hodnocení: 95%
Důležité odkazy:
