Přestože poslední nebo vlastně spíše první dvě epizody fenomenální ságy Star Wars rozhodně nebyly takovými hity, jaké si jejich fanoušci asi přáli, dosahuje nyní, pár měsíců před premiérou Epizody III, její křivka popularity opět svého vrcholu a ani počítačové hry nechtějí zůstat zahanbeny. LucasArts už zase delší dobu sázejí převážně na tituly opatřené svými populárními trademarky a jelikož Indiana Jones teď zrovna není v kurzu, je jasné, že vlajkovou lodí firmy se staly právě Hvězdné války. Již nějakou dobu ohlášené Republic Commando rozhodně patří k těm očekávanějším, a proto jsme neváhali s otestováním hratelné verze, která zčásti prozrazuje, nakolik byla optimistická prohlášení oprávněná a zda se ty dva měsíce do definitivního vydání vůbec vyplatí čekat.
Klony přichází jen velmi zřídka osamoceny, což platí o vojácích naklonované republikánské armády dvojnásob. Tato dvojčata se ani omylem nemusí cítit osamoceně, jelikož jsou si se svými parťáky podobní jako vejce vejci. A někteří jsou si ještě 
podobnější než ostatní. Právě hrstce těchto nejlepších a v řadových bojích zasloužilých vojáků, byl dán do vínku speciální výcvik, který využijí v nebezpečných a také důležitých misích, jež se odehrávají na pozadí obřích bitev ve válce klonů, ovšem jejich důležitost rozhodně není o to menší. Zatímco Yoda na konci druhé epizody vysílá jednu vlnu klonovaných válečníků za druhou, operujete vy v roli velitele čtyřčlenného týmu za nepřátelskými liniemi.
Zatímco ve Star Wars: Battlefront stály v popředí masové bitvy, má Republic Commando čerpat především z napínavých operací malé skupinky, která stane proti výrazné přesile, což jí nedá jinou možnost než se uchýlit k taktizování. Prvotní záměr byl vytvořit něco jako Rainbow Six ve Star Wars univerzu, což se ovšem podle nás příliš nepovedlo. Zřejmě i díky tomu, že je hra paralelně a hlavně především připravována pro X-BOX došlo k nutné degradaci 
taktické složky, aby se hra dala bezproblémově řídit i na gamepadu. Majitelé herních skříněk budou dost možná nadšení z alespoň částečné implementace kooperativního interface, avšak na poměry PC jde o jasný ústup z již jednou dobytých pozic.
Jak už zde padlo, vžijeme se do role velitele jedné z tajných, čtyřčlenných jednotek, přičemž našim parťákům můžeme rozdávat rozkazy jen na předdefinovaných místech.
Již při zkontrolování ovládacích tlačítek vám bude jasné, že se zde nejdříve střílí a až poté vyhodnocuje situace. Není to sice tak markantní jako například v DOOMovi 3, ale na druhou stranu zase není úplně jasné, čeho tvůrci tímto dílem zamýšleli dosáhnout. Nejlepší asi bude, když si vše pořádně popíšeme tak, jak na to ve hře narazíte. Jak už zde padlo, vžijeme se do role velitele jedné z tajných, čtyřčlenných jednotek, přičemž našim parťákům můžeme rozdávat rozkazy jen na předdefinovaných místech. V případě, že uvidíte jasně viditelnou značku, stačí na ní najet myší a již vidíte hologram, co bude počítačem vybraný voják vykonávat za činnost, pokud akci potvrdíte. Jde například o odstřelování,
krytí či pokládání bomb. Jestliže se vám vojáka zachce použít jinde, jednoduše ho stejným způsobem odvoláte. Nepřímo se tak dá určovat preference útočné či obranné taktiky, ale jak již bylo řečeno, jde o velice omezený, byť lehce ovladatelný, systém.
Zřídkakdy se nabízí několik voleb, které vás dostanou ke stejnému cíli. Jde kupříkladu o zamčené bezpečnostní dveře. Ty se dají buď nahackovat a tiše otevřít nebo naopak jejich násilným otevřením zaúkolovat spolubojovníky, kteří do nich v předem nacvičené formaci využívající i granátů vpadnou a poměrně rychle zřídí dočasný pořádek než dorazí posily. Budete komandovat odstřelovače, hackera a experta přes výbušniny. Podle toho, jaký typ akce zvolíte, vybere počítač adekvátního svěřence, takže pokud budete chtít něco vyhodit do povětří, je volba celkem jasná. Ovšem poněvadž patříte ke klonům, umí vaše postava v podstatě všechno, co její parťáci. Pokud tedy nechcete přihlížet, jak se váš hacker dostává do počítačů, přiložíte ruku k dílu sami, ale musíte počítat s tím, že na speciální akce spotřebujete o něco více času než patřičný specialista.
Na výběr jsou tři stupně obtížnosti a je třeba říct, že již ten prostřední vám dá zabrat, tedy alespoň my jsme v pokročilejších misích neumírali zrovna zřídka. Stav definitivní smrti a její klinické varianty je ve hře řešen podobně jako v Medal of Honor: Pacific Assault. Po vyčerpání životní energie upadnete do jakéhosi deliria, odkud vás však jakýkoliv parťák může vysvobodit, je-li tedy vůbec ještě nějaký schopný provozu a také není-li zrovna zaneprázdněn přestřelkou, což se stává dost často a vás to odsoudí k potupné smrti, jelikož na pomoc nemůžete čekat věčně, jen několik sekund. Je jasné, že podobně paralyzovaným spolubojovníkům musíte pomáhat i vy, poněvadž jejich podpora je v misích nepostradatelná.
Každý člen komanda disponuje speciální multifunkční zbraní, která se dá z klasického kulometu předělat na sniperku či granátomet. Samozřejmostí je také sbírání zbraní po překonaných nepřátelích, kteří kolikrát oplývají 
hodně vypečenými kousky. Hodně zvláštní jsou například zbraně hmyzoidních vetřelců z Geonosis, kteří mají zbraně na symbiotické bázi, což znamená, že tyto vyžadují spojení s tělem uživatele. Jelikož jsou celkem silné, asi jich párkrát využijete, ale počítejte s tím, že se vám čas od času zavrtají pěkně pod kůži a nasají čerstvou krev. Jistě se naučíte házet hned několik druhů granátů, z nichž asi nejzajímavější jsou ty EMP, vyřazující elektronická zařízení, tedy i protivné roboty, z provozu. Příjemným zpestřením jsou potom miny či termální detonátory.
Ač je Republic Commando vyvíjeno přímo interním studiem LucasArts, což se nestává zase až tak často, není využití nabízené licence úplně maximální, ovšem to ani v nejmenším nemyslíme jako výtku. Oproti klasickým Star Wars, kde je vše tak přehnaně čisté a světlé, se hra odehrává výhradně v temných prostředích, přičemž vám často nějaká kapalina jako olej či rovnou krev postříká hledí. Ano, čtete správně – RS využívá netradiční pohledu z vlastních očí přes helmu. Je třeba si na to chvíli zvykat, jelikož výhled je tak trochu omezen, ale jinak jde o příjemné 
zpestření utužující atmosféru. Patřičně cool je stěrač, který na helmě odstraňuje nečistoty nebo rovnou opravuje poškození. Nenajdeme zde ani rytíře Jedi, kteří by na sebe strhli až nepatřičnou pozornost. Hra vyplňuje mezeru mezi druhou a třetí epizodou, jež by jinak divákům zůstala utajena. Projdeme si celkem patnáct misí, v nichž nás se svými požadavky provede hlas jakéhosi velitele a které se odehrávají jak na známých, tak i premiéru ve hrách slavících planetách. Konec by měl korespondovat se začátkem třetí epizody, ovšem fíce informací o příběhu pochopitelně nemáme.
Oproti klasickým Star Wars, kde je vše tak přehnaně čisté a světlé, se hra odehrává výhradně v temných prostředích, přičemž vám často nějaká kapalina jako olej či rovnou krev postříká hledí.
Republic Commando běží na nejnovější revizi Unreal enginu, která má už taky něco za sebou a s takovými spektákly jako je DOOM 3 nebo Half-Life 2 se prostě měřit nemůže. Prostředí sice nesrší detailem, ovšem je nadesignováno celkem atmosféricky, což technickou stránku společně s vynikajícím a prostorovým zvukem zachraňuje. Fanoušky dozajista potěší, že klony mluví originálním hlasem Jango Fetta,
podle něhož byly také vytvořeny. Umělá inteligence spolubojovníků je slušná a důležité je především to, že dokáží v bojích výrazně vypomoct.
Jak tedy naše dojmy sesumírovat? Přestože se článkem prolínal silný pejorativní tón, pocházel tento především ze slibů autorů, že chtějí vytvořit taktickou akci, o níž se však Republic Commando může pouze zdát. Fanoušci Rainbow Six či SWAT tak budou určitě zklamáni, protože hra možnosti rozhodování jednoduše až příliš omezuje. Plánování na základě akčních bodů tak ustrnulo někde na bodu mrazu. Na druhou stranu se Republic Commando jeví jako svižná, atmosférická akce, která se nebojí představit Star Wars v poněkud temnějších konturách. Je zde trochu vidět vliv paralelního vývoje s X-BOX verzí, kde bude hra zřejmě o něco lépe přijata, avšak jsem si jist, že si ji nenechají ujít ani fandové Hvězdných válek na PC. Příležitost ozkoušet si roli klonového válečníka je totiž až příliš lákavá. Jak to nakonec dopadne se dozvíme již brzy – datum vydání bylo totiž stanoveno na březen tohoto roku.
Index očekávání: 80%
