Star X - střílečka s dalšími vetřelci

Mírová jednání s vetřelci selhala a právě vy jste poslední naděje lidstva v letu za svobodu. Alespoň tolik nám říká příběh nové akční ""letecké"" střílečky, ve které si to rozdáte na život a na smrt se stovkami hnusných emzáků. Herní engine je kompletně ve 3D, což je s ohledem na skutečnost, že se jedná o handheld GBA, zajímavé info...
Star X

Nikoho asi nepřekvapí skutečnost, že hrám na GBA (potažmo GBC) dominují všemožné arkády - od těch, kde se hodně skáče a hojně využívá interaktivní prostředí - třeba , až po ty přímo bojově zaměřené - netřeba připomínat, že právě do této kategorie na 100% patří třeba Denki Blocks), nicméně s příchodem GBA vývojáři ohlásili hned několik 3D akcí. Skalní fanoušci se tak konečně dočkali svého Wolfenstein. 3D zobrazení proniklo ale i do boxu () a potěšeni částečně mohli být i fandové do bojového umění, neboť až z PSX k nám zavítal Tekken Advance. Nicméně, pokud se na všechny tyhle zdánlivé 3D pecky podíváme trochu pozorněji, snadno zjistíme, že až na pár výjimek nedosahují v zábavnosti kvalit těch nejlepších 2D arkád. Možná nesouhlasíte, ale z ohlasů mi přijde, že naděje hráčů vkládané třeba do Dooma nebyly zcela zúročeny možným potenciálem hry. Více než lenost programátorů se na tom podílí naše přehnané očekávání, omezené možnosti GBA a zmlsanost z titulů pro nextgen konzole. Na druhou stranu, u her se hodnotí především zábavnost, což v případě games pro GBA platí dvojnásob. 3D zpracování se týká i právě recenzovaného titulu, protože všechno, co ve hře uvidíte, nebude obvykle placaté, ale hezky pěkně složené z plošek, tj. vektorové. A nechte si ty narážky! Dokud nevyjde něco na způsob GameBoy X s integrovaným 3D akcelerátorem (jakože v dohledné době nic takového na beton nevyjde), zůstává vektorové zpracování na vrcholu :-).

Star X

Star X nám předkládá něco, čehož si zkušený lamač ovladačů užil až až - to znamená střílení s jednou mega-hyper ozbrojenou "raketkou" proti stovkám jiných nepřál. Vtip tkví v tom, že nyní si zastřílíme na GBA a navíc ve 3D. Pohleďte na obrázky okolo recenze - vypadají krásně, že? Jo, ale jenom na obrázcích, když se totiž hýbou, přestává jakákoli legrace - a to tak, že doslova! Poštěstilo se mi vidět Martina, kterak Star X podrobuje důkladnému dvacet sekund trvajícímu testu, aby posléze vypnul přístroj a s kamenným obličej jej zařadil mezi "volné k recenzi". Odnesl jsem si tedy Star X domů a jal se testování, aby mi hra velmi rychle ukázala, že i první úroveň může hodně naštvat. Neoblomný ve své vůli nakonec srážím na kolena všechny soupeře v prvním levelu, abych vzlétl se svým ocelovým ptákem znovu vstříc dobrodružství. Díky svému umu a nekompromisní střelbě se asi již na pátý pokus dostávám k prvnímu - a na dlouhou dobu i poslednímu - strážci úrovně. Po několika taktických pokusech, včetně mé věhlasné Napoleon-Žižkovské finty, vypínám přístroj a odcházím načerpat nových sil. Tím vším narážím na jediné - celá hra mi přijde šíleně obtížná, což jasně podporuje i nemožnost kdykoli si uložit pozici. Star X funguje na bázi tajných kódů, které se postupně dozvídáte po pokořené úrovni. Nevím, jestli vysokou obtížností chtěli autoři navodit tvrdou vojenskou školu pilota či uměle natáhnout délku hry, ale nasadit bosse úrovně, kterého bych čekal tak někde v druhé polovině hry (a ne v druhém levelu), to mi přijde jako pěkná blbost (na easy).

Star X

Odbočme ke zpracování. Směrový kříž slouží k ovládání raketky do směrů, což asi nikoho nepřekvapí. Sice jsem si nemohl zvyknout na to, že stiskem tlačítka dolů letí raketa nahoru a obráceně, což bývá obvyklé, ale v téhle hře to vážně nešlo. Letmá návštěva menu naštěstí nepotvrdila moji temnou vizi, protože se na mě z obrazovky zračila volba k inverznímu ovládání. Hurá! Zbytek zaopatřuje klasika, tj. střílení, turbo, položení na bok pro lepší střílení po vodorovné ose a zadní náhled. Styl hry vypadá jednoduše, prostě se musíte pořád hýbat, aby vás nezasáhli a neustále atakovat ostatní. Zaměřování nepřátel probíhá přes červené čtverečky, které se hnou do stran už při velmi lehounkém stisknutí směrového kříže. V menu by mělo jít nastavit auto-centrování, ale výsledek mi přišel neznatelný. Zasaženého protivníka poznáte jednoduše tak, že celý zčervená, což je přijatelná indikace.

Grafické zpracování se zdá sympatické, dokud se hra poprvé nehne. Pozadí, třeba obloha, je statické, kupředu se žene pouze podklad pod vámi. Na něm se občas zjeví nějaká budova či skála, tady až nehezky vektorové, případně nepřátelé. Ti na vás útočí ze země i ze vzduchu. Když mají zemřít, bouchají jakoby monstrózním plamenem a do okolí vyletí trochu zbytků, ale upřímně, celkem nic moc. Výbuchy totiž mohly vypadat, díky povaze vektorového zpracování, tak stonásobně lépe. A jak se Star X hrají? Moc dobře ne, během střelby vzniká slušný chaos, většinou se vám nepovede Star X najednou si uvědomit kdo kam střílí a kam co dopadne. Navíc, při střílení musíte non stop mačkat tlačítko, což velmi rychle vysílí a při delší hře se nevyhnete bolesti palce. Vlastně hned po první úrovni asi zjistíte, že vás hra vůbec nebaví. Kvůli záležitostem recenze jsem silou vůle zničil bosse, abych se podíval dále a samozřejmě se mi jenom potvrdilo mé očekávání. Mimo změny prostředí se hra snaží udržet pozornost misemi, kdy neletíte z jednoho konce na druhý, ale třeba musíte v časovém limitu zničit určitý počet asteroidů v prostoru. Bohužel, obtížnost herních úrovní - jichž tu na vás čeká přes dvě desítky, vzrůstá snad exponenciálně, což mě spolu se slušnou nudou během hraní nutí, abych Star X zatratil. A nebo nejsem tvrďák, vyberte si.

Star X
Výrobce/Distributor Graphic State / BAM! Entertainment
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ne, passwordy
Multiplayer: ano, 2-4 hráči
Verdikt: Body za odvahu pro volbu 3D enginu sráží nicméně jeho odbyté zpracování, neúměrná obtížnost a z toho pramenící frustrace. Špatnou hratelnost zase naopak vylepšuje přítomnost multiplayeru, neboť ve více lidech se ta bída lépe vstřebá!
Hodnocení: 40%