Když došlo v roce 2007 k odhalení druhého dílu strategického Starcraftu, vypadal už velmi pokročile. Spekulovalo se, že by mohl vyjít ještě ten samý rok. Nestalo se. V roce 2008 jsme si ho dokonce na vlastní kůži vyzkoušeli na Games Convention. A vypadal hotově. Zase ale nevyšel.
Blizzard dostává své pověsti a Starcraft 2 rozhodně nemíní vydat ani o píď dříve, než bude zcela hotov a celý tým si bude jist jeho kvalitami. Letošní vydání by ale klapnout mohlo. Ostatně, tvrdí to i tvůrci a hra už vypadá skutečně tip ťop. Navíc se mluví o brzkém betatestu a vývojáři už pro jistotu přispěchali i s nepopulárním prohlášením, že hra neobsáhne podporu LAN, tedy místní sítě.
S tím se musíme smířit. Blizzard je firma jako každá jiná a pirátství se snaží zabránit všemi prostředky,
i když to občas postihne férové platící zákazníky. Ačkoliv jsou reakce rozhořčené, domníváme se, že na pokračování pravděpodobně nejlepší realtime strategie všech dob kvůli tomu nikdo nezanevře.
Už první Starcraft žil a tyl z naprosté odlišnosti mezi třemi rasami. Rozdíly Blizzard v pokračování ještě prohloubil. Například Terrani jsou tak nyní založeni ještě defenzivněji. Pakliže budete hrát za ně, připravte se na počátku partie na mohutné opevňování základny a výstavbu bunkrů.
Opravdu šikovné jsou pro tento účel takzvané „depoty“, které neslouží jen pro zvyšování jednotkového limitu, ale také jako svého druhu hráze, jež se mohou snížit až na úroveň země a nechat projít vlastní jednotky. Ty nepřítelovy pochopitelně nikoliv.
Do bunkrů se vejdou čtyři mariňáci, po upgradu dokonce šest. Ti pak z opevnění střílí jak po pozemních, tak leteckých jednotkách. Mohutní Marauder vojáci, kteří snadno likvidují vozidla pomocí granátů, se do bunkrů vejdou pouze dva, respektive tři.
Nesmí chybět tradiční obléhací tanky a raketové věže, které se dají také upgradovat. Zcela nové jsou senzorové věže, jež na mapě ukáží nepřítele v širokém okruhu, a to i v případě, že je ještě zakryt „válečnou mlhou“.
Bunkry, stejně jako nejrůznější věže, se dají nově prodat. Tím pádem dostanete vydané náklady zpět. Díky tomu se dá obranná linie zase rychle rozložit, což podtrhuje druhou silnou stránku Terranů. Jejich flexibilitu. Nejdůležitější budovy mohou vzlétnout a přemístit se.
Kasárna, fabriky i přístavy pro vesmírné lodě se navíc i nadále upravují přístavkami podle hráčovy strategie. Například reaktory jim dodají možnost produkovat na druhém výrobním pásu. V takovém případě se dají konstruovat dvě jednotky zároveň.
Alternativně se dá na konstrukční budovy přidělat laboratoř, která pro změnu zpřístupní pokročilejší jednotky a zajímavé upgrady pro ně. V zásadě je tak třeba se rozhodnout, zda vybudujete rychle levnou a nepříliš kvalitní armádu, nebo vsadíte na výzkum, počkáte si a spolehnete se na méně špičkových jednotek.
V terranské výbavě nesmí chybět ani obří bitevní křižníky. Také ty se dají upravit pro určitou strategii. Volba mezi třemi speciálními zbraněmi pro každý jeden kus je ale nezvratná. Na výběr je buď Yamato kanón, jehož koncentrovaný výstřel zlikviduje jednu jednotku, nebo raketomety mířící na více nepřátelských poletuch. Případně je tu ochranný energetický štít.
Posledním důležitým rozhodnutím, které si u Terranů ukážeme, je rozvoj hlavního stanu. Z něj se v průběhu hry může stát buď satelitní centrála, jež dokáže mimo jiné odstranit válečnou mlhu či odhalit neviditelné nepřátele, nebo planetární pevnost, mířící svými kanóny na pozemní cíle v blízkosti a umožňující vojákům, aby ji využili jako obří bunkr.
Pomalí, drazí a smrtící – to byli a jsou Protossové. Ještě předtím, než si postavíte smysluplnou armádu, je zapotřebí získat opravdu hodně surovin. Herně sází tato vyspělá rasa na kontrolu terénu. Sondy Disruptor například vytváří energetické bariéry, které jednotkám znemožňují průchod. Nepřátelé se tak dají bariérami obklíčit a jednoduše rozstřílet, třeba plasma paprsky kráčejících robotů Colossus, nebo psionickými bouřemi templářů.
Podobně strategicky využitelná je schopnost Vortex mateřské lodi. Ta sice nepřátelské jednotky přímo nepoškodí, ale vyvolá obří vír, jenž je na nějakou dobu vezme ze hry. To protivníka staví před nelehkou volbu: bude se snažit obstát s polovinou armády proti vašim jednotkám, nebo se raději stáhne a počká až vír skončí? Třetí variantou je poslat i zbylé jednotky do víru, počkat až opadne a bojovat s koncentrovanou armádou nanovo.
Také Zergové ze svých původních strategií nikterak neslevili. Sázejí na masu jednotek a značnou rychlost. Na začátku partie se dají nepřátelé opět snadno obtěžovat hordou Zerglingů. Pro tyto „rushe“ se hodí také nové jednotky, takzvaní Roaches, jejichž životy se velmi rychle regenerují. Dají se tak zlikvidovat jen koncentrovanou palbou několika jednotek.
To je, zejména v počátcích, hodně nepříjemné. Když už se Zergům nepodaří uštědřit opravdu těžké škody, většinou aspoň pobijí pracanty a oslabí tak hospodářství. Na druhou stranu, bez těchto brzkých útoků by Zergové v pozdějších fázích měli jen málo šancí. V počátcích pomáhá také nová jednotka Zergů – královna. Ta produkuje nové larvy a umožňuje tak ještě rychlejší rozvoj než dříve.
V dalším průběhu hry se Zergové orientují zejména na záškodnictví. Tak například nováček Brutlord střílí na pozemní jednotky nejen dosti silné výbušné projektily, ale také vajíčka, z nichž se líhnou malí Zergové, kteří vydrží sice jen pár vteřin, ale lákají na sebe nepřátelskou palbu.
Jednotka Corruptor pro změnu přeměňuje zlikvidované vzdušné jednotky v obranné věže. Plíživý Investor pro změnu dokáže vytvořit pět nakažených Terranů, případně libovolnou nepřátelskou jednotku „přemluvit“ k desetisekundové spolupráci. Tehdy se obrátí proti svým, kteří ji pravděpodobně rychle zlikvidují. Tím přijdou o svou jednotku a navíc to vyvolá chaos v jejich řadách.
Létající Overseer má možnost „porodit“ špeha. S ním se dají skvěle vypozorovat slabiny v nepřátelských liniích. Pakliže s ním totiž kliknete třeba na terranského mariňáka, protosského Berserkera či Zerglinga (v případě bojů stejných ras proti sobě), promění se fyzicky právě v tuto jednotku. Nemůže v této podobě sice bojovat, ale dokáže pro vás leccos zjistit.
Starcraft 2 ale přichází i se změnami, které se týkají všech tří ras. Například herní tempo: to se oproti předchůdci ještě zvýšilo. Tato skutečnost je dána schopností Zergů a Terranů rychleji vybudovat početné armády. Nové transportní prostředky navíc výrazně urychlují přesun jednotek po mapě. Protossové mají své warpové brány, Zergové zase síť nydusových tunelů, jež se dají různě spojovat a přemisťovat jimi bojovníky.
Značnou důležitost bude hrát také terén. Mnohé jednotky se nyní mohou překonávat i vyvýšeniny, a to tak, že je přeletí. Obranné věže postavené na pahorcích tak už nejsou natolik bezpečné.
Spousta taktických a strategických možností s sebou každopádně přináší ještě větší důraz na mikromanagement, tedy hráčovu schopnost to vše zvládat pokud možno simultánně. Je docela škoda, 
že ve fabrikách se dá do řady zadat pouze pět vyráběných jednotek. Budete na ně zkrátka muset klikat častěji. Zapotřebí je starat se i o levné jednotky, jako jsou zmiňovaní Roaches. Ti se mohou zahrabat, aby na ně už nikdo neútočil a mohli se uzdravit. Tento příkaz jim ale musíte zadat. A samozřejmě – pak je musíte ještě vykopat a poslat opět do útoku.
Blizzard nyní tvrdí, že multiplayer pro všechny tři rasy je hotov. Teď se čeká právě na širší betatest, kterého se budou moct zúčastnit i vybraní hráči, aby vyváženost jednotlivých jednotek ověřil. Co nebude tak docela fungovat, se upraví a možná, že i něco vypadne či naopak přibude.
Snad nikdo nepochybuje o tom, že Starcraft 2 bude velký strategický hit. Při překonávání svého předchůdce to ale stejně nebude mít jednoduché. Zda se mu první Starcraft povede plnohodnotně nahradit, je stále otázkou. I po vydání bude těžké soudit, jestli se bude hrát po deseti letech v takové míře jako jednička. Blizzard ale jistě udělá vše proto, aby se tak stalo.
