Starwars Episode 1: The Phantom Menace

Starwars Episode 1: The Phantom Menace
Starwars Epizode 1: The Phantom Menace

Fenomén zvaný Star Wars se opět vrací, ale je ještě pořád v plné síle, toť otázka. Nejde náhodou čistě o hype způsobený davovou hysterií? Tak pojďte se mnou a podíváme se novým SW na zoubek jestli tam někde není náhodou nějaký kaz.

Jistě všichni víte co to je hype. Okamžitě ho vidíte, když otevřete jakýkoli zahraniční časopis nebo poslední dobou i naše domácí. Je to ono obrovské dělaní keců kolem něčeho co se tváří úplně nějak jinak, než jaké to ve skutečnosti je.
Jen tak pro příklad uvedu už velmi hodně starou hru Rise of the Robots. Pamatujete si ještě kdysi dávno, když začala vysílat televize Nova, tak na ní šel pořad, tuším že se to jmenovalo Špatný vliv, o hrách. Byly to sice samé sračky, konzole a tak, ale jednou mě tam zaujala prezentace právě této bojovky (ROTR). Bylo to samé vychvalování, jak je nejlepší, jakou má skvělou grafiku, videosekvence a celkovou multimediální stránku, ale o hratelnosti a atmosféře se nikdo nezmínil. Hra vyšla někdy kolem vánoc roku 1994, ale již někdy v záři toho roku jste si mohli v renomovaných zahraničních, hlavně britských, časopisech přečíst naprosto dechberoucí recenze, psalo se o tom, Starwars Epizode 1: The Phantom Menace že ROTR je nejlepší hrou roku, že je nejlepší bojovkou, která kdy vznikla, a také se psalo o te fantastické grafice a videosekvencích, ale o tom že je ve hře jen 5 robotů a že svého soupeře nemůžete ani přeskočit (!), což je ten nejzákladnější úkon v bojových hrách, o tom se nepsalo nikde. Pak ještě, když jste přijeli do Londýna, tak vás mohly zaujmout velké, opravdu velké, reklamy na ROTR, rozkládaly se přes celou zeď domu, a zase se na nich psalo jak je hra úžasná a fantastická. Ale za tři měsíce hra skutečně vyšla, Mirage, firma která hru udělala, asi už neměla dostatek peněz, aby podplatila "i ty malé" časopisy, nebo to možná pokládala za zbytečné. Tam se začaly objevovat recenze s podnadpisy: "Velké zklamáni z dílny Mirage," nebo "Naprosté fiasko s nejočekávanější hrou podzimu," a nebo dokonce "ROTR je nejhorší hra jakou jsem kdy viděl, je to prostě SHIT!"
Ano, tato hra byla nejlepší demonstrací hype a s novými hvězdnými válkami je to obdobné. Ne, že by se dělaly takovéto reklamní a časopisové tahanice, spíše naopak, většina časopisu hru odsunula do vod lehkého nadprůměru. A ja vám řeknu proč to tak je. Tenhle příběh má potenciál, vždyť to všichni víme s předešlých her, ale tady jde čistě o jedno. Neskutečně tupí Američané půjdou do kina na nové Star Wars, budou tam na ně tupě zírat, žvýkat popcorn a pak vylezou ven a uvidí nové dvě hry s tématem filmu, který právě viděli. Starwars Epizode 1: The Phantom Menace Co udělají je jasné. Jelikož jsou strašně vygumovaní, tak si obě hry jasně koupí a budou šťastní až do smrti, no to možná ne, až uvidí kvalitu her. U nás je to ale zcela opačně, nejdříve si par "volů" koupí SW, o něco víc lidí si koupí SW soundtrack (za opravdu sympatických 539 Kč) a pak většina z nás půjde do kina. To je špatné, předem vás varuji, pokud si nechcete zkazit zážitek z filmu, tak hru nehrajte. Zahrajte si ji jedině pokud jste měli to štěstí a SW už viděli (ale vidět film z nekvalitního videoCD v angličtině, bez titulku alespoň anglických a nebo ve velkém sále s, doufám, českými titulky, to je dost dramatický rozdíl). To jsem se, ale zase zakecal, tak zpátky k tématu.
Ono v LucasArts bylo naprosto jedno jestli hra bude shit nebo bude naprosto skvělá, ono se totiž ví, že ať dopadne hra s tématikou SW jakkoli, ať je sebevětší shit, tak se bude prodávat, bude se prodávat lépe než jakákoli jiná sebelepší hra. Bohužel i LucasArts dokázali, že pokud se na hra dělá v přílišné časové tísni, tak to vždy nedopadá, jak byste chtěli. No a pokud jde ještě o rychlovku podle filmu, tak se většině pařanů zakalí zrak zlobou. Ale i když jsem toto všechno věděl dávno předtím, než jsem hru vůbec poprvé spustil, nějak jsem věřil, že ve firmě George Lucase si nedovolí udělat takovou komerční frašku jakou SW Episode 1 je. Starwars Epizode 1: The Phantom Menace Vždyť koho by to napadlo, že firma která stojí za takovými tituly jako je například The Dig, série Monkey Islandů nebo Dark Forces, to znamená firma, která kam si stoupla, tam se ještě sto let tráva zelená, udělá takovouto botu. Ne, nechci říct shit, protože SW není shit, jen nenaplnil ani zdaleka má tajná očekávání, natož očekávání Big Petera, který se těšil, jak si zaadventuří v prostředí Hvězdných válek.
Tato hra celkově není ani ryba ani rak, je to něco mezi tím, tedy mix adventury a akce, nutno řict, že mix velmi nezdárný. Protože asi první polovina hry je naprosto čistá akce, což naprosto odradí adventuristy a druhá polovina hry je už zase moc adventurní, a to už nebude bavit zase hráče nadržené na akci. Takže pokud můžu radit, tak první část hry si zahrajte sami, pokud máte rádi akci, a druhou část dejte svému nepříteli, tedy chtěl jsem říct kamarádovi, pokud ale máte takové jako já, viď Big Peter. Na hru jsem v jeden moment úplně zanevřel, bylo to v posledním kole a potřeboval jsem tam nějakou identifikační kartu. Vydal jsem se ji tedy hledat. Asi po dvou hodinách a desetkrát projitém levelu jsem to vzdal a podíval jsem se na jednu chytrou stránku, kde mě jeden sympatický Švéd poradil, jak dál. Problém byl naprosto jasný, dokonce jsem kolem onoho místa chodil, ale žádnou kartu jsem neviděl, problém byl v tom, že se kamera v momentě, kdy jsem se ke kartě přibližoval, otočila, takže na ni vůbec nebylo vidět. Arggghhhhh, vraždit!
Starwars Epizode 1: The Phantom Menace Dalším problémem je nevelká rozsáhlost hry. Těch 11 úrovní, která nám programátoři naservírovali bezproblému proběhnete za kratší odpoledne, až na poslední misi, pokud nevíte o dementních kamerách, dokonce si troufám říct, že někdo, kdo už hru zná, by ji byl schopný zvládnout takou 1 a 3/4. Místní zákysy jsou naprosto k smíchu, nemůže za ně vaše inteligence, ale spíše celková dementnost hry, špatná funkce kamery a naprosto nefungující fyzikální model. Naprostým peklem je hned, tuším že, ve druhé úrovní vyskočit na provaz, který je natažen nad vámi, přitom jde nádherně vidět, vaše postavička se odmítá chytit, musíte si najít nějaké vhodné místečko odkud vyskočíte. Nebo o zasekávání se postav, o předměty po úrovních volně rozházených, se nemá cenu vůbec zmiňovat. Další zajímavou věcí, která souvisí s Jedi podstatou, je skoro naprosto neschopnost vaši postavičky odrážet nepřátelské střely. Řekl bych, že postavička odrazí v průměru, tak jednu z šesti střel. Druhým problémem s Jedi, bohužel ještě ne posledním, je samotný závěrečný souboj s Darth Maulem. Každý správný Jedi považuje za nejsilnější zbraň svoji laserovou šavli, ale ne tak v SW Episode 1, zde je daleko lepší vytáhnout raketomet a nepřítele rozstřílet jako ve Quakeovi. A posledním Jedi problémem je naprosté nicotné využití potenciálu "síly" a přitom nám LucasArts předvedl, že to jde už v Jedi Knight a v naprosto geniálním datadisku-pokračování Mysteries of Sith. Zde se využití síly zredukovalo na nejzákladnější force push, které ve hře nikde nemusíte vůbec použít ani jedinkrát.
Starwars Episode 1:
The Phantom Menace
Výrobce: LucasArts
Distributor: Activision
Minimální konfigurace: P200, 32 MB RAM, 3D karta
Doporučená konfigurace: P2, 64 MB RAM
3D karty: Ano
Multiplayer: Ne
Verdikt: Velké zklamání z dílny LucasArts. Tak takhle by to teda nešlo!
Hodnocení 5/10
Co se mi ještě nelíbilo na hře? Hrozná dementnost některých úrovní, pro úplnost uvedu mise v podvodním městě Otoh Gunga. Třeba také její technické zpracování, které je tak rok a půl pozpátku. Nebo design úrovní, které vypadají, jako by byly dělány podle jedné šablony. Vše je hranaté, potažené velmi průměrně vyhlížejícími texturami, pořad se při hraní potýkáme s problémem nedoléháním textur. A poslední průšvih, co mě strašně štve, je nekonečné používání funkcí save a load v některých úrovních. A protože jsou souboje většinou poměrně těžké, díky velké nepřátelské přesile, tak budete muset ukládat pozici velmi často, a také loadovat a toto všechno znamená cenné a hlavně dlouhé sekundy proseděné před monitor. Tento čas se vám naštěstí snaží zpestřit obrázky přímo s filmu, ale stejně se u monitoru začnete nudit, když obrázek vidíte už po třetí. Ale také musím v zájmu objektivity napsat co se mi líbilo. Hlavně to byla geniální Williamsova muzika, která dokonale uklidní vaše podrážděné nervy. A druhá hezká věc na hře jsou veškeré animace, jsou prostě geniální, nikdy jsem snad neviděl kvalitnější filmečky, není kvalitní jen intro a outro, jak bývá u mnoha her zvykem, ale i meziúrovňové animace. To by tak mohlo stačit o nejhorší SW hře všech dob. Co říct nezávěr? Snad jen popřát trochu více úspěchu s pokračováním Dark Forces: Obi-Wan a těšit se na nějaké povedenější hry.

Témata: Demonstrace, Robot