RECENZE: SteamWorld Quest je povedené karetní RPG se slabší koncovkou

Lineární karetní hra na hrdiny SteamWorld Quest baví povedenými souboji, škoda jen, že zhruba v poslední třetině jí dojde dech. Prozatím si zahrají jen majitelé Switche, později se dočkají majitelé dalších platforem.

Ačkoliv SteamWorld Quest odehrává ve steampunkovém světě, nesourodá partička robotů – dobrodruhů řeší stejné problémy jako lidé. Na začátku je tu vypálená vesnice a touha někam patřit, na konci samozřejmě záchrana světa.

Příběhem, vyprávěným zejména pomocí dialogů, se táhne téma hrdinství a demystifikace legend a jejich příběhů. Putování je navíc zahaleno v odéru jemného, konverzačního humoru. Na druhou stranu nemohu říci, že by to byl právě příběh, který by mě motivoval hrát dál. Těžiště hry leží úplně jinde.

SteamWorld Quest

SteamWorld Quest

SteamWorld Quest je lineární hra na hrdiny, v níž celou partu zastupuje jeden zvolený hrdina. S tím se pohybujeme po pospojovaných obrazovkách, na nichž otvíráme truhly, jednou za čas řešíme hádanku, odklikáváme dialogy a hlavně bojujeme.

Ačkoliv se tedy pohybujeme volně, struktura se podobá hitu Slay the Spire. Hlavní rozdíl je v tom, že Slay the Spire čerpá z rogue-like, zatímco SteamWorld Quest je férový zážitek s postupně rostoucí křivkou obtížnosti. A také hra, k níž se po dohrání nevrátíte, ačkoliv si lze všechny úrovně kdykoliv znovu projít a nalézt zapomenuté truhly.

Bitvy pěkně na tahy

Souboje probíhají na tahy pomocí kartiček, a tady tvůrci odvedli skutečně dobrou práci, protože mě bitvy bavily od začátku do konce. Každý hrdina má svůj archetyp balíčku:

SteamWorld Quest

Armilly – Válečnice, která mi pojetím i názvy karet připomíná archetyp z World of Warcraft. Postupně nabírá sílu a uděluje zranění i za cenu ztráty zdraví.

Copernica – Kouzelnice, která pracuje s elementy, což se kvůli různým imunitám hodí hlavně v druhé polovině hry. Užitečná mi přišla i schopnost navázaná na zbraň, která vytvoří bariéru pro celou partu.

Galleo – Hybrid, který zastane roli léčitele, podpory i bijce. Moje nejoblíbenější postava.

Orik – Orik je nejzajímavější postava z hlediska herních mechanismů. Používá totiž masky s různými efekty a založen je tedy zejména na kombech.

Tarah & Thayme – Dvojice, jejímž motivem jsou jedy a kletby.

Ačkoliv v partě budeme mít nakonec pět dobrodruhů, aktivní pro boj lze mít pouze tři. A vzhledem k tomu, že zdejší obdoba many je společná pro celou partu, poskytuje to dostatek prostoru pro taktizování. 

Základ je snadný: jedna část karet manu buduje, druhá spotřebovává. Standardně máme na ruce šest karet, tři se zahrají. Vyměnit lze každé kolo dvě karty, což si je dobré uvědomit s ohledem na plánování dalšího kola.

SteamWorld Quest

SteamWorld Quest

Důležitým mechanismem je, že pokud v kole zahrajete trojici karet od stejného hrdiny, aktivuje se karta zbraně. Na druhou stranu existují i komba, která se aktivují po zahrání karty jiné postavy. Můžete si udělat vyváženou partu, nebo naopak vše soustředit na jednu mlátičku a zbytek pojmout jako generátor many a podporu.

Bitvy jsou rozhodně to nejlepší na SteamWorld Questu. Jsou svižné, zábavné a poskytují variabilitu při skládání party i navrhování balíčků. Samozřejmě, že následně jsou už trochu monotónní, až si vyladíte komba, ale minimálně první polovinu hru průběžně získáváte nové karty, které si zařazujete. Navíc určitá monotónnost je s karetními hrami zkrátka spojená a není to naškodu.

SteamWorld Quest

Pokud si pamatuji dobře, zhruba po čtyřech hodinách hru rozšíří čtvrtá postava a po sedmi pátá. V truhlách rozesetých po světě mohou být peníze, nové karty či výbava. Budete se motat v magickém lese, hledat klíče, případně otáčet symboly, nicméně dál už tvůrci nedokázali nabídnout nic navíc. Zatímco po pár hodinách bych zvažoval i hodnocení 90 procent, po dohrání za nějakých 15 hodin a kousek dávám 75 procent.

Problém je, že druhá půlka už čerpá v podstatě jen z nápadů té první. Karet získáváte méně, nepřátelé se opakují a závěr kromě vlastního finále působí malinko odfláknutě. 

Vylepšování karet u obchodníka také nepovažuji za dobrý nápad, protože to je prvek, jenž jde vyloženě proti experimentování, hlavně v poslední třetině. Je zkrátka snadnější nechat si funkční balík, než zkusit něco nového s horšími kartami, protože na vylepšení nepoužívaných nebo na výrobu nových karet nemáte ani peníze, ani materiál. A to je špatně. Grindování se ke hře vůbec nehodí a po dohrání jsem neměl chuť procházet starými úrovněmi či hrát arénu.

Přesto by byla škoda SteamWorld Quest minout, minimálně v případě, že fandíte karetním hrám. Jádro hry je zdravé a prvních pár hodin se budete skvěle bavit. Pak nadšení trochu opadne, ale ne tak, že bych chtěl hru odložit.