Když se Warren Spector rozhodne vyprávět příběhy, vyplatí se poslouchat. Každý přece ví o napětí, vášni a lásce k detailu, kterou každé své vyprávění opepří. Se System Shockem či Deus Exem to dokázal a následně potvrdil. Přinejmenším stejně pozoruhodný je i příběh Spectorova života – aneb jak se z hráče deskových her vyklubal hvězdný vývojář.
Warren vždy věnoval spoustu času studiu. Ostatně, univerzitu navštěvoval ještě ve svých 28 letech. Roku 1983 už měl dva akademické tituly. Jeden získal za ukončená komunikační studia na Northwestern University v americkém státě Illinois, druhý si odnesl z texaské univerzity v Austinu. Tam se věnoval televizním a filmovým médiím. Jelikož chtěl dosáhnout na doktorský titul, dostal přidělenu skupinu studentů, kterou měl učit. Z důvodu „více, spíše nezajímavých důvodů“, mu třídu nakonec odebrali.
System Shock 1 gameplay
„Neměl jsem ani ponětí o tom, z čeho bych měl platit nájem, poté co jsem odešel ze školy,“ vypráví Spector. Nakonec měl štěstí v neštěstí. Jeden z jeho univerzitních přátel se uchytil u Steve Jackson Games, výrobce deskových her. Firma hledala ještě nějakou tu pomocnou ruku. „Kamarád věděl, že jsem blázen do her a trávím s nimi každou volnou chvíli, a tak se mě zeptal, zda bych neměl zájem. Přímo jsem se na to místo vrhnul.“
Po řadě výpomocných pracích na nových „pen and paper“ hrách, dostal Warren konečně příležitost na vlastní projekt. Jmenoval se Toon a šlo o parodii tehdejších oblíbených RPG hraných s tužkou a papírem. Nešlo ale o nějakou malou, vedlejší hru. Spector bral svou práci vážně a vytvořil tak celé universum plné cartoonových hrdinů, inspirovaných postavičkami typu Bugs Bunny.Také pravidla byla dost ulítnutá. Vlastně existovala pouze dvě a sice „zapomeň všechno, co znáš“ a „nejdřív jednej, teprve pak přemýšlej“. Dokonce podvádění bylo dovoleno, tedy v případě, že přispívalo k zábavě. Není divu, že se hra stala velmi populární a vcelku slibně nastartovala nejen Spectorovu kariéru. Spoluautorem nebyl nikdo jiný než Greg Costikyan, známý herní teoretik a tvůrce několika MMORPG.
Krátce poté vyměnil Spector zaměstnavatele. Nutno říci, že si polepšil. Zakotvil totiž u společnosti Tactical Studies Rules (TSR). Hardcore hráči jistě vědí, že tato firma stojí za legendárním Advanced Dungeons and Dragons. Právě na jeho pravidlech a ještě na Marvel Superheroes Warren pracoval. Brzy mu však došlo, že svět deskových her není tak úplně pro něj. „Jednoho dne jsem si uvědomil, že pracuji v oboru, který dosáhl svého zenitu, jak komerčního, tak kreativního.“
Zase jednou mu pomohla náhoda, nebo štěstí, chcete-li. Kamarád ze Steve Jackson Games se pro změnu uchytil v Origin Systems, jednom z nejvýznamnějších herních studií té doby. Vždyť mu šéfoval sám Richard Garriot. „Denis mi řekl, že Origin hledá ještě nějakého producenta. Představil jsem se jim a tu práci dostal.“
Co se stalo poté, psalo dějiny herního průmyslu. Warren Spector se velmi rychle aklimatizoval a bylo jasné, že tohle je přesně ta práce, která mu sedí. Nezůstal sedět jen v producentském křesle, ale přímo se zapojoval do vývoje nadějných projektů. S Richardem Garriotem pracoval na Ultima 6, s Chrisem Robertsem zase na Wing Commanderu 1. „To byla neuvěřitelná praxe,“ říká k tomu dnes Spector, který tehdy neměl s počítači a programováním zkušeností na rozdávání.Během své životní etapy u Originu poznal také Douga Churche, pozdějšího zakladatele Looking Glass Studios. S ním pracoval na vynikajících, podle některých hráčů dosud nejlepších RPG: Ultima Underworld 1 a 2. Ale možná ještě více rozruchu vzbudil System Shock, neuvěřitelný sci-fi opus. Tyto tituly bodovaly zejména v příběhové oblasti. Jejich charaktery vypadaly a jednaly, jako by měly srdce i duši. „Pracovat spolu s Dougem, to byl vrchol mé práce v Originu. Ale všechno dobré má i svůj konec.“
Možná to byl Origin Systems sám a přebytek jeho kreativní síly, možná za tím stál rozrůstající se moloch Electronic Arts. Každopádně, Warren cítil, že jeho vlastním idejím a vizím se nedostává náležitého prostoru. Tak tvůrčí duch zkrátka potřeboval větší míru kreativní volnosti. Chtěl pryč. Pryč z Originu a pryč z Electronic Arts, které roku 1992 toto studio převzalo.Přestože se Spectorovo jméno s oblibou skloňuje ve spojení s hitem Thief: The Dark Project, pravdou je, že na jeho vývoji se podílel pouze marginálně. „Můj vliv na Thiefa byl minimální, a to v nejlepším případě,“ říká skromně. Ovšem další tituly už měly nést jeho výrazný rukopis. Jedná se především o skvělého Thiefa 2, který byl výjimkou z pravidla, že pokračování musí být vždy horší než originál. Málo se ví, že měl na starosti také vývoj MMORPG Junction Point. To totiž nikdy nevyšlo. Co by se asi stalo, kdyby se ho podařilo dotáhnout do konce?
Looking Glass Studios mělo ale smůlu. Jak byly jeho hry skvělé, tak se poměrně špatně prodávaly. Respektive hůře, než se od nich, s ohledem na velkorysé rozpočty, očekávalo. Designér úrovní Thiefa Rich Carlson k tomu jednou řekl: „Looking Glass se skládalo z umělců a intelektuálů, kteří tvořili hry pro přemýšlivé lidi s fantazií.“ Takoví určitě existují, tehdy a s velkou pravděpodobností i dnes jich je příliš málo. Thief a spol. se tak komerčně rozplynuly vedle všech těch Quaků, Unrealů či Tomb Raiderů.Aby toho nebylo málo, přemluvil Spector vedení Looking Glass k založení studia v texaském Austinu. „To byl zatraceně hloupý nápad,“ přiznal později. Jen krátce poté byla pobočka zavřena. Netrvalo dlouho a Eidos zastavil finanční podporu celému Looking Glass, které tak muselo zavřít krám. Mnozí uvědomělejší hráči to dodnes považují za největší ztrátu herního průmyslu za celou jeho historii.
Naštěstí se mohl Warren Spector spolehnout na své pověstné štěstí, které mu už mnohokrát pomohlo z bryndy. To štěstí slyšelo na jméno John Romero a zrovna zakládalo studio Ion Storm, později nechvalně proslulé Daikatanou. Spector si tu s pomocí Romera konečně prosadil fungující pobočku v Austinu, kde byl svým vlastním pánem. A na rozdíl od centrály se řádně činil.Hvězdný vývojář si tak mohl splnit sen. Začal vyvíjet Deus Ex, kam promítl všechny svoje představy o dokonalé hře. Strhující příběh byl zabalen do fantastického, uvěřitelného, konspiracemi propleteného světa, ve kterém měl hráč nebývalou míru svobody. Hra se dala hrát mnoha způsoby, přičemž odměňovala ty nenásilné, zatímco lehce pokutovala ty příliš brutální. Lidé na tohle volání jednoznačně slyšeli.
Zatímco centrála Ion Stormu v Dallasu byla kvůli finančním neúspěchům zavřena, austinské studio jelo dále. Spector tu tak mohl koncipovat druhý, poměrně zjednodušený, přesto stále strhující druhý díl Deus Ex a také vytouženého třetího Thiefa s podtitulem Deadly Shadows.
Ovšem korporátní politika Eidosu opět udělala své, a tak se unavený Warren Spector opět poroučel o dům dále. Respektive od roku 2004 se nějakou dobu věnoval svým koníčkům. Třemi největšími jsou hraní na kytaru, sledování baseballu a sbírání knížek.Trvalo jeden rok, než ho vábení herního průmyslu přivedlo zpět. Z vlastní iniciativy založil studio Junction Point, ironicky pojmenované po nedokončeném MMORPG. Nebo je to náznak cesty, kterou by se do budoucna rád ubíral? Uvidíme.
Jisté je, že od založení v roce 2005 oficiálně nepředstavil žádný vlastní projekt, přesto se ví, že na něčem pracuje. A zřejmě to bude cosi velkého. Kromě toho byla již před nějakou dobou oznámena jeho spolupráce s herní divizí společnosti Disney. Tak kdo ví, co se z toho vyklube. Možná nějaké cartoonové MMORPG.
Z mediálního popředí se tak Warren Spector poněkud stáhnul, ale je jisté, že jakmile něco představí, budou světla reflektorů zase jeho. Ostatně, nikdy si příliš neliboval v hypování svých titulů. „V minulosti jsem své hry hypoval, ale vůbec se mi to nelíbilo. Tentokrát o hře promluvíme teprve ve chvíli, kdy bude o čem mluvit.“ Ještě nějakou dobu tak budeme muset zůstat ve slibné nejistotě.Jedním si ale můžeme být jistí už teď. Novinka určitě bude vyprávět skvělý příběh. A my budeme moc rádi poslouchat.
