Takzvané bojovky jsou jedním z vůbec nejoblíbenějších druhů soutěžních her. Soupeří se pouze jeden na jednoho, a jelikož jsou jednotlivé zápasy záležitostí maximálně několika minut, jsou i divácky velice vděčné. Díky vysoké rychlosti a náročnosti pro provádění sériových a speciálních útoků (tzv. komb) se snadno oddělí zrno od plev. Kdo si někdy zahrál proti někomu o dovednostní úroveň výše, potvrdí, že si výrazně slabší hráč ani neškrtne. O to pozoruhodnější je věc, kterou Sven dokázal na turnaji ve hře Street Fighter V.
V dětství bojoval s rakovinou, a přestože se mu podařilo nad zákeřnou nemocí zvítězit, je od šesti let slepý. Vypadalo to, že kromě mnoha ostatních věcí se bude muset vzdát i svého největšího koníčku - videoher. Jenže pak firma CAPCOM vydala na konzoli SNES hru Street Fighter 2 a Sven zjistil, že se v ní dokáže orientovat pouze podle zvuků, které digitální postavy při souboji vydávají. Od té doby nedá na bojovky jako Killer Instinct nebo Mortal Kombat dopustit.
Nejraději má ovšem nadále sérii Street Fighter, jejíž pátý díl posledních sedm měsíců intenzivně trénoval. Nejenže se musel naučit dokonale ovládat alespoň jednoho bojovníka (v jeho případě to byl Ken), ale minimálně naposlouchat musel i všechny ostatní.
Sven van de Wege
Sven musí podle zvuku poznat, k jakému pohybu se soupeř chystá a odpovídajícím způsobem na něj reagovat. Díky mimořádně kvalitnímu ozvučení hry dokáže pomocí stereo sluchátek přesně odhadovat vzdálenosti a správně načasovat jednotlivé bloky a protiúdery.
O jeho umění se na madridském turnaji přesvědčil zaskočený soupeř, kterého Sven v pohledném zápase dokázal zdolat. Na stupně vítězů to sice nebylo, ale to ani nebylo Svenovým cílem. „Vím, že nejsem nejlepší, k tomu mám opravdu daleko, ale je fajn být tady a hrát s ostatními,“ shrnul v následném rozhovoru svůj přístup. Výlet do Španělska si udělal i s přítelkyní a jestli dokáže zase našetřit dost peněz, určitě se prý zúčastní i příště. Držíme palce!
