Strike! je hra, ve které se nedělá nic jiného, než koulí. Už to, že někdo dokázal z tak jednotvárné činnosti udělat hru, je svým způsobem obdivuhodné. Avšak již méně obdivuhodnou se ukazuje býti hratelnost. Posuďte sami.
Po jednoduché instalaci a konfiguraci se dostanete do dobře provedeného a maximálně přehledného menu, ze kterého můžete odejít zpět do systému, pročíst velmi stručný návod, jak ve hře vrhat koulemi, anebo se konečně pustit do koulení. Suma sumárum tři možnosti. Vzhledem k tomu, že hra si v pohodě vystačí s ovládáním myší, více položek (jako třeba změny ovládacích prvků) netřeba. Pokud se hráč pustí do koulení, může využít buďto klasickou možnost samostatného tréninku, pustit se do boje proti počítači nebo se utkat s jedním živým spoluhráčem (koulí se na střídačku). Otázkou je, proč spoluhráčů, kteří se mohou účastnit zápasu na jednom počítači, není víc: tři, pět nebo třeba dvacet (vzhledem k tomu, že hráči se po jednom střídají, nic tomu nebrání). Tvůrci zřejmě moudře předpokládali, že by to nikoho nebavilo. Pokud ale uvažovali takto logicky, je otázkou, proč 
vlastně dotáhli do konce svůj projekt, jehož potenciál pobavit a udržet pozornost hráče je minimální.
Ať už hráč soupeří s počítačem, živým oponentem nebo sám se sebou, záhy se ocitne před kuželkářskou dráhou, po jejíž straně čekají na zbloudilé koule dvě prohloubená koryta. Ovládání je extrémně jednoduché. Klepnete levým tlačítkem myši poprvé, octnete se nad prvními metry dráhy. Druhým kliknutím označíte místo, kam má koule po vrhu dopadnout. Třetím kliknutím se přemístíte do startovní pozice. Čtvrtým kliknutím aktivujete ukazatel síly vrhu, který začne narůstat. Klepnete popáté a kostky jsou vrženy (a koule také). Podle toho, zda jste klepli dřív či později, byla koule vržena určitou rychlostí. Pak už nezbývá než pozorovat, jak se koule blíží ke shluku kuželek. Kolik jich srazíte, závisí na pánu Bohu, na herním algoritmu, na vašem odhadu a na náhodě. Nejsmutnější je, když koule skončí v jednom z postranních koryt. Smutek je vlastně vítané zpestření stereotypu. Hra totiž ve vás mnoho emocí neprobudí. Pokud vám napětí a dynamika, kterou výše popsaná technika hry přináší, nestačí, můžete použít jeden originální prvek - faleš. Ta se zařídí tak, že při určování síly vrhu klepnete místo levého nejprve na pravé tlačítko myši.
V čem je tedy přínos této hry nebo spíše hříčky? Jednoduše v tom, že vás uvede do pravidel sportu a udělá z vás obstojného teoretika. Přece jen znalost bowlingu začíná ve větších městech patřit do základního společenského přehledu a kdo ví, třeba svou znalostí pravidel získáte úctu přátel a okouzlíte opačné pohlaví. Komu by snad bylo zatěžko instalovat a chvíli hrát Strike!, nech pomne, že např. naučit se hrát na španělskou kytaru je daleko náročnější a dlouhodobější vklad pro uplatnění v kolektivu.
Když už jste dočetli až sem, dostane se vám sladké odměny. Prozradím vám pravidla bowlingu, takže nebudete muset Strike! instalovat a hrát. Hraje se na 10 kol. V každém z nich se hráči prostřídají jeden po druhém. Pokud hráč netrefí jedním vrhem nic, nastupuje ke svému pokusu spoluhráč. Pokud hráč srazí aspoň něco, dostane možnost druhého hodu, aby maximální počet kuželek dorazil. Zvláštní případ nastane, pokud hráč srazí všech deset kuželek v jednom vrhu. Pak se mu postaví zbrusu nová desítka. Pokud i při druhém hodu skolí vše, dostane možnost třetího hodu, 
opět s novou várkou kuželek. Čili teoreticky může jeden hráč házet třikrát za kolo a dosáhnout počtu 30 bodů. Vzhledem k tomu, že kol je deset, nirvánou a většinou nedostižným ideálem hráče je získat superčisté skóre 300 sražených kuželek (resp. bodů).
Pár slov ke grafice a zvukům. Oboje není špatné. Hře důstojně slouží 3d engine, který sice neumožní rozlišení nad 800x600, svému účelu však zcela postačuje. I zvuková kulisa je maximálně reálná (kdo by si s tím nevyhrál, když druhů zvuku je ve hře méně než pět). Každopádně v okamžicích, kdy kamera dynamicky sleduje kouli blížící se k jámě lvové, grafika i zvuky nabývají rafinovaného a prostého půvabu.
Popravdě řečeno, Strike! není špatná hra. Je to jen hra proklatě malá, spíše minihra. Pokud by byla dodávána v kombinaci s dalšími společenskými hity (šipky, fotbálek, třeba i dáma), mohlo by se při férové ceně jednat o konkurenceschopný titul. Takhle nezbývá, než Strike! nedoporučit. Jak totiž ví James Bond, jeden svět nestačí, zvlášť když je to svět tak jednotvárný a mrňavý.
| Strike! | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
