Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Summoner - zhmotněte si své představy

  12:00aktualizováno  13. března 10:42
Dokážete si představit, jaká by to byla výhoda mít nějakou tu nadpřirozenou schopnost? Jen na to pomyslím a už mám v hlavě tisíc nápadů, jak takovou věc využít a jak si zjednodušit život, a nejspíš v tom nebudu sama. Až si ale zahrajete Summonera, pochopíte, že takový dar nemusí být vždycky zrovna výhra…

Summoner

Summoner se už od začátku jevil být sázkou do loterie. Pokud ne proto, že v roce 1998, kdy se na Summoneru začalo pracovat, nebylo na trhu 3D RPG her zrovna přecpáno, tak určitě alespoň z toho důvodu, že tým Volition se do prostoru vymezeného RPGčkovým hrám vydal úplně poprvé. Předchozí zkušenosti získané při tvorbě vesmírného simulátoru se pro tento účel můžou klidně označit za ne příliš užitečné, takže bylo otázkou, co za těchhle okolností může z kanceláří Volition vypadnout za finální produkt. A protože naše představy můžou konečně díky nedávno vydanému demu nabírat jasnějších obrysů, stojí za to se podívat, jak se autorům vstup do neznámých vod vyvedl.

Tím prvním, s čím se obvykle po spuštění hry seznámíme, je příběh. U drtivé většiny her se příběhem celkem nedá nic zkazit a i vzdychání nad neoriginalitou či přímo vykrádáním konkrétních nápadů z konkrétních her nemůže mnoho změnit na tom, jestli dobu strávenou hraním budete považovat za příjemnou nebo ne. Hlavním hrdinou Summonera je Joseph - mladík nadaný nevysvětlitelnou schopností vyvolávat démony i jiné služební potvory, které ale potřebují trochu toho kočírování. Když se Joseph kdysi v dětství pokusil uchránit svojí Summoner vesnici před nepřátelským nájezdem, rychle zjistil, že samo vlastnictví nadpřirozené schopnosti ještě neznamená všechno - zhmotněný démon totiž zmasakroval vesnici líp, než by to dokázala početná skupina ozbrojených nájezdníků. Šokovaný Joseph se z vesnice (nebo spíš z toho, co z ní zbylo) odstěhoval a přísahal, že svůj vyvolávačský talent už nikdy nepoužije. Co by to ale bylo na světě za pořádek, kdyby se plnily sliby a neporušovaly přísahy; takže i Joseph nakonec svolí k tomu, že se pod vedením mistra Yaga naučí elementály ovládat tak, aby se mohl vydat na cestu, kterou mu osud předurčil (získání čtyř magických prstenů a následně záchrana rodné hroudy), a nemusel se přitom obávat dalších nehod, při nichž by za ním jeho démoni nechávali krvavou cestičku z těl nebožáku, kteří měli tu smůlu, že byli v nepravý čas na nepravém místě.

Možná jsem to na začátku neřekla dost důrazně, takže si v tom raději uděláme jasno - Summoner je RPG s third-person perspektivou, které si klade za cíl zavést své hráče do tak dokonalého 3D světa, jaký nemá ani ledasjaká 3D akce. Teda tak alespoň zní původní představa autorů a demo napovídá, že by to s její realizací nemuselo být tak daleko od pravdy. Krajiny, po kterých se proběhnete během hraní úrovní, které jsou v demoverzi k Summonerdispozici, vypadají dost slušně - les vypadá jako les a ne jako lesní atrapa, i když vzdálené plochy na pozadí jsou tradičně placaté a rozpité. Přesto je požitek z procházení se mezi stromy a křovisky na víc než uspokojivé úrovni a až se budete proplétat po lesních cestičkách a k tomu vám bude štěbetat lesní ptactvo, musíte se cítit skoro stejně tak autenticky přítomní v lese, jako kdybyste tam stáli.

I vizuální ztvárnění kouzel a samotných procedur vyvolávání démonů vypadá úžasně (na oficiálních stránkách hry je obojí označeno přídomkem jaw dropping :-) - kupříkladu takový fireball vyslaný na protivníka, ho nejprve zasáhne ohnivou koulí a pak kolem něj vytvoří z plamenů celou stěnu, v jejímž středu zasažený nepřítel pomalu uhoří. Stojíte-li se svými postavami příliš blízko, ubírá žár ohně na zdraví i vám, a tak je třeba dávat pozor na to, abyste se v okamžiku útoku nacházeli v bezpečné vzdálenosti. Při zhmotňování Blood Golem nebo Red Minotaura pak vzduchem poletují ohnivé kruhy, případně rudá světýlka, aby se pomalu spojila do jednoho celku, z jehož středu se na konci rituálu vynoří požadované monstrum.

Kamera je částečně inteligentně samohybná a částečně nechává na vás, jestli si chcete výhled natočit ještě o kousek doprava nebo si ho trochu oddálit … vše je dovoleno. Při Summoner rozhovorech se sice pohledy střídají dost rychle a zmatečně, ale není to nic, co by se nedalo přenést přes srdce příznivců RPG žánru.

Na co ještě vůbec nepřišla řeč, jsou Josephovi společníci. Snad jste si nemysleli, že to všechno budete muset odřít sami jen s jednou postavou? (Pokud jste pozorně četli odstavec o něco výš, myslet jste si to nemohli :-). Společnost vám budou dělat ještě tři další lidé a jedna vyvolaná bytost. Lidská sestava se skládá z Jekhara (klasický bojovník, jeden z přeživších obyvatel Josephovy rodné vesnice), Flece (zlodějka, jejímž hlavním motivem pro celé to dobrodružství jsou peníze) a Rosalindy (dcera Josephova učitele, která se užírá závistí, že jeho vyvolávačské schopnosti nejsou její). Čtvrté místo ve výpravě je rezervováno pro to, co se Josephovi podaří stvořit používáním jeho vyvolávačského daru. Dlužno říct, že na své dítko si musíte dávat dobrý pozor, protože sdílí své hit pointy s Josephem, a tudíž, je-li zabito, přijde o příslušný počet hit pointů i Joseph (na druhou stranu můžete to, co jste stvořili, kdykoliv poslat zpátky do nebytí). Vyvolávání i jakékoliv kouzlení stojí vaše postavy takzvané ability points (v podstatě obdoba many), které se postupem času samy obnovují. Pokud z nějakého důvodu chcete dál postupovat jen s jedním členem z celé party, není nic snazšího než vybrat si jeho postavu a zvolit sólo Summoner režim, v němž všichni ostatní kromě vybrané osoby zůstanou stát a nenásledují vás.

Boj probíhá v realtimu, ale máte možnost kdykoliv uhodit do mezerníku a zmrazit čas. Ve vzniklé pauze pak můžete rozdělovat příkazy k útoku, kouzlit, uzdravovat, prostě dělat cokoliv z toho, co byste asi tak mohli chtít.

Nenapravitelné kleptomany jistě potěší, že inventorář je bezedný a perfekcionisti zase ocení fakt, že je společný pro všechny postavy, takže pokud trpíte onou úchylkou, která vás nutí zkoušet všechny čtvery rukavice všem čtyřem hrdinům, budete jistě rádi, že kvůli tomu nemusíte prohazovat jednotlivé páry mezi všemi čtyřmi inventoráři. Postavy mají každá devět slotů pro předměty, které na ně chcete navěsit (zbraň, štít, zbroj, kalhoty, boty, rukavice, náhrdelník a dva prsteny), a kromě dvou posledně jmenovaných se všechny projevují na designu hrdinů.

Průměrný čas, za který by se podle autorů měl dát Summoner dohrát, je něco kolem 40 až 45 hodin, přičemž pokud byste se vykašlali na nedůležité subquesty, bude výsledná délka zhruba o deset hodin kratší. A abych nezapomněla - ještě jedno preview a hrstku obrázků můžete okouknout tady a o něco větší hrstka obrázků ke k vidění ještě tady. Pokud dáváte přednost vlastním očím a uším, pak vám můžu doporučit jedině stáhnout si čerstvě vyšlé demo. Poslední věta bude patřit veskrze pozitivní informaci - práce na Summonerovi byly právě defintivně ukončeny a koncem března by se hra měla objevit v obchodech (i když nejspíš v těch amerických).

Autor:


Témata: Loterie, simulátor

Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Další z rubriky

Potřebuje vůbec někdo další díl šíleného Just Cause? První dojmy

Just Cause 4

Značka Just Cause byla vždy synonymem bláznivé akce v otevřením světě, která skýtala spoustu možností na vyblbnutí bez...

Ulov si monstrum a zkus to přežít. První dojmy z Hunt: Showdown

Hunt: Showdown

Přežil jsi, abys zemřel příště. Lovec je ve světě Hunt: Showdown odpočitatelná položka a zároveň to nejdůležitější, co...

Washington DC v troskách. První dojmy z hraní The Division 2

The Division 2

Vyzkoušeli jsme si chystané pokračování postapokalyptické střílečky The Division a bylo to skvělé. Autoři jsou sice na...



Najdete na iDNES.cz