Vítej, nebojácný rytíři. Uplynuly již čtyři roky od doby, co ses vydal na cestu splnit odvážný úkol. Procestoval jsi každou píď země, abys našel mocné artefakty a zbraně bílé magie. Také jsi porazil a zahnal na útěk děsivý přízrak z království ghoulů a zachránil princeznu. Ale teď, v čase tvého návratu, zahalilo království podivné kouzlo. Dlouho ses neviděl se svojí princeznou, svou láskou, která tě vřele přivítala, avšak než bys řekl švec, objevila se zčista jasna hrozivá kreatura a tvou milou unesla. A tak se musíš ještě jednou vydat na cestu plnou nebezpečí, upírů, nemrtvých a dalších děsivých přisluhovačů temnoty. Na pomoc ti přispěchá tvoje odvaha, různé druhy zbraní a v nejvyšší nouzi využiješ obávanou bílou magii. Tak pravil úvodní pergamen...
Opět se setkáváme s arkádou, která upoutá na první pohled – po vzoru nedávné hry Kong: The Animated Series servíruje vskutku nádherné grafické scenérie, navíc z prostředí fantasy, což mám ze všeho nejraději. Nepřátelé vylézají ze země, z rakví, starodávných předmětů a vypadají skutečně skvostně. Bohatá paleta barev a smysl pro detail jim propůjčují pohádkový nádech, za který se tvůrci hry
stydět nemusí. Další poznatek přišel hnedle – hra svým stylem věrně připomíná staré herní automaty, do kterých jsme s kamarády, coby malá dítka, sázeli jednu pětikorunu za druhou. Krásné časy. Čili, když jsem se poprvé pohnul s rytířem a mrštil dýkou na prvního nemrtvého, mé srdce radostí poskočilo. Všechny zbraně fungují tak, že se hází, stejně jako dřív. Nové propriety lze získat
z nádob po nepřátelích, z občas se objevujících červených truhel, či od víl. Máme tu malé kopí, dýku, kuši, pochodeň, sekeru..., či jakousi super zbraň. Částečně pak typ přesvědčovacího prostředku závisí i na aktuálním brnění – nedělejte si iluze, jak brnění odrazí mnoho nepřátel, to rozhodně nikoli. Po prvním škrábnutí zmizí! Existuje zde několik verzí zbroje, z nichž ty lepší sice nic na odolnosti nemění, ale propůjčují možnost využívat silnější, modifikované zbraně. A na to trochu pozor – každé sebrání další zbraně nemilosrdně vymaže tu starou, proto hrajte s rozmyslem.
A poslední "překvapení" na závěr - Super Ghouls´n Ghosts je hra šíleně moc obtížná. Zažil jsem situaci, kdy se mi ani na podesáté nepodařilo dohrát relativně krátký první level. Vlastně jsem
umíral hned na druhé až třetí obrazovce... hrůza. Dosti to zapříčiňují aktivní nemrtví, co hýbou zemí (doslova), ze které se následně vysune rakev a oni z ní vystoupí. Donekonečna. Sice je pošle zpátky jediná dobrá rána, ovšem moc nepotěší, když se rakev objeví na místě, kde zrovna stojíte. A to je teprve začátek, za chvilku na scénu vstoupí ohniví démoni, jacísi skákající vlci, ještě o něco později vybuchující ohnivé koule, smrtka na kolečkách..., pravděpodobně budete překvapeni variabilitou nepřátel. Ehm, tedy pokud se k nim kdy propracujete. Hra sama o sobě by mi jinak přišla hrozně krátká, ale autoři zjevně vsadili na jiný styl. Kupodivu bych kvůli tomu zdejší akci nezatracoval, ono se to dá naučit... Proto výsledné hodnocení berte jako velmi relativní hodnotu. Někomu tenhle hardcore styl sedne a ten nechť si deset bodů připočítá, ovšem pokud zrovna TOHLE z duše nenávidíte, odečtěte dvojnásobek. Tak či onak existuje nespočet lepších arkád. A pokud při tom vzpomínání na staré časy a tuhle klasiku chcete ještě něco dalšího pro ochutnání, zkuste nahlédnout na naší recenzi na titul Maximo.
| Super Ghouls'n Ghosts |
| Výrobce/Distributor |
Capcom |
| Platforma |
GameBoy Advance |
|
| Vibrace: |
ne |
| Ukládání pozic: |
ano |
| Multiplayer: |
ne |
|
| Verdikt: |
Super Ghouls'n Ghosts evokuje vzpomínky na staré herní automaty na pětikorunu, zde navíc v krásné grafické prezentaci, avšak některé hráče nemusí potěšit velmi vysoká obtížnost. |
|
|
stydět nemusí. Další poznatek přišel hnedle – hra svým stylem věrně připomíná staré herní automaty, do kterých jsme s kamarády, coby malá dítka, sázeli jednu pětikorunu za druhou. Krásné časy. Čili, když jsem se poprvé pohnul s rytířem a mrštil dýkou na prvního nemrtvého, mé srdce radostí poskočilo. Všechny zbraně fungují tak, že se hází, stejně jako dřív. Nové propriety lze získat
z nádob po nepřátelích, z občas se objevujících červených truhel, či od víl. Máme tu malé kopí, dýku, kuši, pochodeň, sekeru..., či jakousi super zbraň. Částečně pak typ přesvědčovacího prostředku závisí i na aktuálním brnění – nedělejte si iluze, jak brnění odrazí mnoho nepřátel, to rozhodně nikoli. Po prvním škrábnutí zmizí! Existuje zde několik verzí zbroje, z nichž ty lepší sice nic na odolnosti nemění, ale propůjčují možnost využívat silnější, modifikované zbraně. A na to trochu pozor – každé sebrání další zbraně nemilosrdně vymaže tu starou, proto hrajte s rozmyslem.
umíral hned na druhé až třetí obrazovce... hrůza. Dosti to zapříčiňují aktivní nemrtví, co hýbou zemí (doslova), ze které se následně vysune rakev a oni z ní vystoupí. Donekonečna. Sice je pošle zpátky jediná dobrá rána, ovšem moc nepotěší, když se rakev objeví na místě, kde zrovna stojíte. A to je teprve začátek, za chvilku na scénu vstoupí ohniví démoni, jacísi skákající vlci, ještě o něco později vybuchující ohnivé koule, smrtka na kolečkách..., pravděpodobně budete překvapeni variabilitou nepřátel. Ehm, tedy pokud se k nim kdy propracujete. Hra sama o sobě by mi jinak přišla hrozně krátká, ale autoři zjevně vsadili na jiný styl. Kupodivu bych kvůli tomu zdejší akci nezatracoval, ono se to dá naučit... Proto výsledné hodnocení berte jako velmi relativní hodnotu. Někomu tenhle hardcore styl sedne a ten nechť si deset bodů připočítá, ovšem pokud zrovna TOHLE z duše nenávidíte, odečtěte dvojnásobek. Tak či onak existuje nespočet lepších arkád. A pokud při tom vzpomínání na staré časy a tuhle klasiku chcete ještě něco dalšího pro ochutnání, zkuste nahlédnout na naší recenzi na titul Maximo.
