Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Super Smash Bros. Melee

  12:00aktualizováno  12:01
Pokud byste chtěli vidět v akci řadu známých postaviček, které se v minulosti objevily na nějaké herní platformě od firmy Nintendo, máte jedinečnou příležitost! A pokud máte navíc rádi žánr bojovek, můžete v tomto případě spojit příjemné s ještě příjemnějším. Ale musím předeslat, že se jedná o opravdu nepěknou melu...

Super Smash Bros. Melee

Pokud hledáte něco pro zabití nudy nebo dlouhé chvíle, nabízela by se tato hra od Nintenda, která vypadá jako stvořená pro herní párty, neboť disponuje silnou a vděčnou multiplayerovou podporou. Námětově by se dal Super Smash Bros. Melee (dále jen SSBM) přiřadit k bojovce, ale v tomto žánru by jí pak rozhodně slušel přídomek "alternativní" a hlavně "dětská". Navíc, pokud vás nerozhodí, že je tady všechno tak trochu chaotické a často se stává, že nevíte, co se na obrazovce vlastně děje, nevadí vám ani nešťastné prohry a nahodilá vítězství (v tomto případě samozřejmě jde jen o řečnický obrat:o), čili pokud máte opravdu hravou náturu a dostatek trpělivosti vycvičené na stolních hrách typu "Člověče nezlob se", stojí SSBM možná za zvážení. Ale vezměme to pěkně popořádku.

SSBM je titul, jenž se přirozeně objevil už ve verzi na N64, kde sklidil velký úspěch a zde zejména díky pestrým multiplayerovým alternativám boje. Navíc, jelikož bojovky byly jedním z několika žánrů, kterých nebylo na uvedené platformě příliš mnoho, mohli býti potěšení i fandové tohoto typu her. I když, do nějaké seriózně koncipované bojovky na konkurenčním PSX mělo tohle snažení na míle daleko! A nejinak je tomu nyní u reinkarnace jménem Super Smash Bros. Melee pro GameCube. Znovu tu máme relativně velkou soupisku pro výběr, vámi favorizovaného, bojovníka ze stáje fy Nintendo, takže se nadějete známých charakterů ze série Pokémon, postav ze Zeldy a Super Maria, ale nechybějí ani Fox McCloud, Samus Aran či Donkey Kong. Prvotní volba vámi upřednostňovaného hrdiny je zprvu lehce ochuzená, ale jak to tak bývá, postupně si zde zpřístupníte nejenom další tváře z ansámblu populárních videoherních celebrit. Každá postava má pak vlastní specifickou sadu dovedností, ale Super Smash Bros. Melee škála možností jednak není příliš rozsáhlá a za druhé je ovládání značně zjednodušené, takže v porovnání se slovutným Tekkenem se jedná spíše o hříčku pro nejmenší, čemuž ostatně nahrává i schéma využívání rozličných a hodně legračních power-upů, jež se vám v aréně generují, a také stejně úsměvná interaktivita okolního prostředí, jež místy také významně promluví do situace na place. Před vstupem do zdejší akce lze ocenit podařenou tréninkovou pasáž, která prostě nemá chybu zejména díky nastavení rychlosti pohybu postav na scéně, takže si z toho můžete udělat líbivou a efektní Matrix podívanou. Jedinou a tak trochu zbytečnou vadou na kráse ovšem je fakt, že tu není nikde k nalezení klasický Command list, takže se musíte dívat neustále do manuálu – tedy do doby, než se vše podstatné naučíte, což na druhou stranu netrvá zas až tak dlouho. Do pohybových aktivit postav patří některé zajímavé momenty, jako např. jen jedna jediná chytačka soupeře s jeho následným odhozením v dál (jemuž může předcházet efektní profackování), blokování standardního výpadu (jedná se o jakýsi energetický štít) nebo přímo vyhnutí se ataku soupeře, pěkné útoky ve výskoku a v neposlední řadě čtyři speciality, které má každý charakter trochu jiné – Bowser např. mimo jiné plive oheň, Pikachu disponuje klasickým elektrickým výbojem a můj favorizovaný Link využívá boomerang, luk nebo bombu pro útok na větší distanc a vířivý "spin atack". K tomu si ještě připočtěte shora avizovanou skutečnost, že v arénách je k sebrání něco předmětů, které lze jednak házet po vašich oponentech na scéně, nebo si díky nim "jenom" vylepšujete váš standardní útok. Potud tedy ano, škála pohybových a útočných možností sice stále není nějak omračující, ale zase všechno uvedené přejde brzy a snadno do krve. Ještě je nutno připomenout, že se vše odehrává ve 2D arénách a váš pohyb je tudíž omezen na doleva a doprava, nahoru a dolů.

Super Smash Bros. Melee

Již záhy však přicházejí první Problémy, a to říkám úmyslně problémy s velkým P. Z příjemného tréninku, v němž nechybí ani výběr z řady zdejších nevelkých arén, které svým designem už zcela jasně naznačují koncepční rámec hry, vstupujete do režimu REGULAR MATCH a tady vybíráte ze dvou alternativ. První je Classic mód, v němž klasicky postupně bojujete s různými oponenty s následným pokračováním do dalších lokací až k finálnímu bossovi poslední "stage". Arény jsou tady prostorově neobyčejně skromné, navíc s nelítostným pravidlem, že ten, kdo z platformy spadne dolů, okamžitě končí - což také nevypadá příliš optimisticky. Abych byl k uvedeným malým prostorám a potencionálně častým pádům do tenat smrti zcela objektivní, je nutno dodat, že díky schopnostem zdejších postav se i v případě, že vás soupeř vystřelí do nicoty za hranice každé arény zpravidla dokážete vrátit díky svým schopnostem nazpět do hry, přičemž tady vám do jisté míry pomáhá i vděčná funkce automatického přichycení se okrajů. Tedy budiž, je to nápad trochu jak z nějaké plošinovky, ale konečně i tento žánr má tady své silné zastoupení, o čemž bude řeč v dalším odstavci, takže konečně proč ne. Ovšem neospravedlnitelnou hrubou chybou zdejšího snažení je, až příliš často špatné povědomí o tom, co se na hřišti vlastně děje. Hra sice nabízí výbornou možnost kdykoliv pauznout boj a z několika úhlů se podívat, jak a kde si stojíte a co se chystá, ale pomocí této feature by se z toho chvílemi mohla stát spíše kolová strategie než bojovka. Takže, při větším počtu postav na scéně a při, sice hezkých, ale ještě více přehled znemožňujících efektech, všelijakých výbuchů a podobných vylomenin zkrátka mnohdy nevíte, která bije. Chybí vám povědomost, kterým směrem jste zrovna natočení, jestli vám u vámi monetálně držené bonusové zbraně již ksakru nedošla "munice" - což by také mohlo být někde čitelně indikováno - a pokud jste ve víru Super Smash Bros. Melee nejprudšího boje, znamená tohle všechno ztrátu dalších procent života. V SSBM se totiž nehraje na nějakou stupnici vašeho HP, ale na procentuální status, přičemž tento je zohledněn v dolní části obrazovky. Je mi trochu záhadou, proč bojování tvůrci koncipovali takto hekticky a proč musí většinu arén posléze ovládnout chaos, v němž se nezřídka nějaké velké umění ztrácí a mnohdy pak rozhodne o výsledku náhoda či štěstí. Což platí dílem i pro multiplayer, na něhož nakonec také v této recenzi řada dojde.
Pokud si však v REGULAR MATCH zvolíte mód Adventure, překvapivě se ocitnete v sympaticky vyhlížející plošinovce, v níž ani nevyužijete všechny, náhle přebohaté, dispozice vašeho vybraného hrdiny. Jenomže těchto úrovní tady pohříchu není mnoho, jsou krátké, často, a tudíž zbytečně, se tu objevují pasáže ze shora avizovaného Classic módu a co je nejhorší, pro všechny postavy je adventurní procházení nachystáno do shodných lokací, takže tohle představení - přes svůj prvotně nesporně skvělý nápad - brzy začne nudit. A to tak, že docela hodně! Jepičí životnost Adventure módu osobně nesu s velkou lítostí...

Jestliže z hlavního menu vybereme EVENT MATCH, dostaneme se do výběru rozličných "levelů", jejichž množství posléze půjde do pěti desítek a v nichž se nadějete sympaticky rozličných úkolů pro plnění. Například z bojovníků vypadávají při bojování penízky a jejich předem stanovený počet musíte v šibeničním časovém limitu, při některých naschválech od herního prostředí sebrat - nebo musíte z arény doslova zahodit svého soupeře, a to v několika málo sekundách takovým způsobem, aby se již nemohl vrátit! Super Smash Bros. Melee Každou desítku questů uzavírá epický boj proti několika známým charakterům, který vám pak otevře kompletní pokračování tohoto dobrodružství. Nově zpřístupněnými levely lze procházet podle nálady na přeskáčku a nejste tak frustrováni, že cosi musíte. Jsou zde pouze předem stanovena pravidla pro splnění každé úrovně. Napoprvé vcelku prima, napodruhé se však u spousty nápadů už dostavuje nuda.

Třetí nabídkou hlavního herního režimu je STADIUM, jenž se posléze dělí na tři minihry. Target Test se mi osobně líbil zdaleka nejvíce, neboť zde se v závislosti na výběru charakteru ocitáte vždy v trochu jinak koncipované úrovni, kde je nutno zlikvidovat všechny terčíky na obrazovce. Není to však nic jednoduchého, neboť i tady lze spadnout kamsi dolů do záhuby a na některé terčíky se dostanete jenom riskantními manévry, takže tohle představení rozhodně beru! Home Run Contest už tak dobrý není, máte tady odstřelit jakýsi boxovací pytel do co největší dálky. Abych řekl pravdu, žádná velká zábava to není , také z toho důvodu, že jste neustále obtěžováni hloupým navracením do menu. Poslední zkouškou vašeho umu je Multi-Man Melee, kde v jediné aréně bojujete proti stále stejným soupeřům, a to na několik málo možných způsobů (př. za jak dlouho vyřídíte sto protivníků?) – nezajímavý design jediné zdejší lokace a stále stejní protivníci z tohoto nápadu činí jenom další, jakoby tréninkovou, vložku u níž posléze chybí motivace v případě, že netoužíte překonávat své rekordy.

Super Smash Bros. Melee

Nakonec nám zbývá multiplayer, přičemž nyní do akce vstupují až tři další hráči a takové legrácky, jako že jsou všichni neviditelní, malí či velcí, nebo zpomalení (nemohu si pomoci, ale tato volba se mi jeví jako zdaleka nejpříjemnější) - zde však v závislosti na vybraném multiplayerovém režimu. Je to vcelku prima, ale zase tu musíte strávit bolestný kaz, že to má pořád všechny nepochopitelné nedostatky uvedené již výše a tudíž jde chvílemi znovu o pěkně hutný chaos, jenž může leckoho otrávit a odradit. Zajímavostí budiž třebas taková vychytávka, díky níž lze vyfotit nějakou momentální podařenou scénu, ale stejně jako v případě titulu Metal Gear Solid pro PSX i tahle legrace něco stojí, neboli jedná se o brutální eliminaci volného prostoru na paměťové kartě. Ale přese všechno je multiplayer se spoustou nabízených modifikací (kam patří týmový boj, soutěž hraná ve formě vyřazovacího pavouka apod.) příjemným zpestřením zdejšího údělu a jako takový je ideální pro příležitostné herní párty. Ovšem slovo příležitostné je nutno pořádně podtrhnout, abyste neměli příliš velké oči!

Je potřeba též zmínit, že tu máme místo věnované vašim získaným trofejím v závislosti na postupu ve hře, jejichž sbírku si navíc můžete rozmnožit hrou s "jednorukým banditou", do něhož hážete získané penízky a podle procentuální úspěšnosti se můžete nadít příjemného překvapení. Není to rozhodně nic zásadního, ale pohled na plný stůl modelů herních postaviček je příjemný. Také nemůžu přehlédnout skutečnost, že jednotlivé postavy jsou ve svých schopnostech velice rozmanité a díky tomu jsou momenty, kdy některé herní pasáže jsou s různými charaktery mnohem snazší či naopak! A naposledy nápad se známými herními lokacemi, motivy a hudebním doprovodem na pozadí se fanouškům bigN bude rozhodně zamlouvat.

Super Smash Bros. Melee

Když to tak vezmu dokola a kolem, tak zmíněný multiplayer je to, oč tu zejména běží. Nicméně hra pro více hráčů nemůže zachránit hodně rozporuplný zbytek zdejšího představení, na nějž se sice pěkně kouká, ale nějaké strhující grafické ztvárnění se rozhodně nekoná, byť zoom na herní obraz nasvědčuje, že to tu – až na občasné prolínání polygonů – autoři nijak zásadně neodflákli. Nicméně při hraní dochází k jistému stereotypu, v jehož akčním chaosu by nevadilo nějaké zvolnění tempa a možná i propracovanější model bojování by nebyl na škodu.
Takže Super Smash Bros. Melee určitě není špatný pokus, ale také neslibuje nějaké zvláštní herní možnosti a vyžití. Alternativa ani ne tak pro dospělé příznivce bojovek, jako pro jejich dítka, ale i ta mohou být časem rozmrzelá z poněkud opakující se a místy nepřehledné zábavy.

Pokud si chcete připomenout naši starší galerii screenshotů, můžete rovným nohama vstoupit.

Super Smash Bros. Melee
Výrobce/Vydavatel Nintendo
Platforma GameCube
Multiplayer: ano, 1-4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 11 bloků
Verdikt: Ani multiplayerová formule nezachrání až příliš časté chaotické bojování v dimenzionálně příliš skromných podmínkách.
Hodnocení: 55%

Autor:


Témata: Zelda


Nejčtenější

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

Další z rubriky

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.