Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Supreme Commander - první dojmy

  12:07aktualizováno  12:03
Supreme Commander má ambice stát se nejgrandióznější strategií všech dob. Stovky a tisíce jednotek na rozsáhlých bojištích budí zaslouženou pozornost, ale také otázku, jak se to bude ovládat?

Supreme Commander Chris Taylor a jeho Gas Powered Games se konečně chýlí ke konci vývoje veleočekávaného monstrprojektu jménem Supeme Commander, od něhož si davy RTS pozitivních hráčů slibují virtuální nirvánu. Kromě Command and Conquer: Tiberium Wars snad podobně očekávaná strategie neexistuje. Nepřímé pokračování Total Anihilation by rádo stagnující žánr revolucionovalo, ovšem takové ambice se mnohdy potkají spíše s nepochopením – ať už předběhnou dobu, nebo jsou jednoduše špatně provedené. Chris Taylor je ale především obchodník a rozhodně by si nedovolil vypustit hru, jež by odrazovala široké masy. Supreme Commander by tak mělo být jakýmsi mixem přístupné hratelnosti a rozsáhlých, v mnohém inovativních, možností.

Díky kolečku na myši si zazoomujeme od jednotlivých tančíků až někam do stratosféry, kde získáme krásný přehled nad celým, až 42 čtverečních kilometrů rozsáhlým územím.

„Žádný národ se jen tak ráno neprobudí a neřekne si, že bude ten zlý,“ začíná svou přednášku o hře Chris Taylor. My bychom sice pár takových příkladů našli, ale dejme tomu. Hlavně proto se v Supreme Commanderu nerozděluje klasicky na hodné a podlé. Všechny tři stranySupreme Commander bojují za své obhajitelné přesvědčení. Jsou jimi Aeon, Cibran a United Earth Force (UEF). Poslední jmenovaná je vedná lidmi a pokouší se své zkolonizované planety a především Zemi udržet pohromadě. Cybrané pro změnu usilují o nezávislost. Jsou to napůl lidé a napůl stroje, kteří byli UEF využívání jako pracanti a myslící mašiny a nyní se prostě chtějí vyšvihnout o řád výše. Přívrženci Aeonu se rozhodli vyznávat jakési mimozemské náboženství, paradoxně mírumilovné, ovšem došli k závěru, že míru mohou v galaxii dosáhnout jen tehdy, pokud se zbaví obou konkurentů. Karty jsou rozdány, můžeme jít na to!

„UEF by se dala přirovnat k hodně futuristickému NATO,“ vysvětluje Chris. To znamená mnoho tanků, bombardérů, bojových lodí a podobné, na relativně konvenční bázi postavené techniky. Cybrané do boje vysílají mocné robotizované stroje, Aeon zase rád využívá technologií podobných UFO a jejich paprskových zbraní. Všechny tři frakce využívají služeb obřího robota, jenž slouží coby stavitel a také váš zástupce na bojišti. Supreme Commander V průběhu kampaně jsou hráči čím dál tím více odstřiháváni od klasických konceptů v čele se stavbou základny a hra je naopak směřuje k tomu, co hru vyznamenává – masovým bitvám na obřích mapách.

Ani ostatní akce nejsou z nerychlejších, což by méně trpělivé hráče, navíc ve spojení s docela širokou škálou zpočátku ne úplně průhledných možností, mohlo odradit.

Zrovna jsme v roli vrchního velitele UEF ještě s pouhými 50 jednotkami zničili základnu Cybranů, když v tom se bojiště automaticky rozšiřuje a my zjišťujeme, že šlo pouze o předsunutý tábor nepřítele. Přesto se celá mapa ještě vejde na monitor. Díky kolečku na myši si zazoomujeme od jednotlivých tančíků až někam do stratosféry, kde získáme krásný přehled nad celým, až 42 čtverečních kilometrů rozsáhlým územím. Jednotky jsou pak znázorněny pouhými miniaturními symboly, ale pořád se ještě dají přímo ovládat. Docházíme k nevyhnutelnému zjištění: nepotřebujeme 50, ale minimálně 500 bojových strojů! A i s tím sotva v úvodních misích vystačíte.

Abychom vůbec mohli vyrobit takové množství tanků, letadel a lodí, Supreme Commander potřebujeme pochopitelně obrovské základny s množství výrobních středisek. S tím naštěstí vypomáhá dostatek zautomatizovaných funkcí. Produkce jednotek probíhá v nekonečných řadách, vzdušné trajekty nám vozí vyrobené stroje přímo na frontu a ustanovení jednoho dozoru nad základnou se postará o to, že už na ní nemusíme příliš dohlížet. Případné porušení obranné linie, případně zničení nějaké té důležité budovy není žádný problém. Pomocník se postará o jejich náhradu. Podařilo se nám dobře rozvinout výrobu a umělá inteligence protivníka má docela problém. Pořád útočí jen v malých skupinkách, jež se rozbíjí o naše obranné hráze. Jasně, jde o jednu z prvních misí a aspoň vidíme, že protivník necheatuje a my si tak můžeme vyzkoušet i stavbu těch nejmocnějších bojových mašin. Jsou to jakési prototypy a každá z frakcí má tři. Jde například o pojízdnou výrobnu vehiklů, gigantického pavoučího robota, případně létající talíř jako vystřižený ze Dne nezávislosti.

To všechno je sice hezké, ale zadarmo to nebude. Ačkoliv bychom si to třeba přáli, na surovinySupreme Commander úplně zapomenuto nebylo, a tak se musíte starat o „masu“ a energii, jež spotřebovávají všechny jednotky a budovy. V případě, že vám dojde, je hodně rychle zle a například se zastaví výroba, takže je dobré mít vždy nějakou tu rezervu. Z hratelné verze bylo také trochu patrné, že výroba trvá možná až příliš dlouho, třeba zmíněné super jednotky se „pečou“ klidně čtvrt hodiny. Ani ostatní akce nejsou z nejrychlejších, což by méně trpělivé hráče, navíc ve spojení s docela širokou škálou zpočátku ne úplně průhledných možností, mohlo odradit. Ale s trochou cviku není Supreme Commander složitou hrou – komplexnost se jí daří prezentovat přijatelnou formou. Grafika sice z upravených obrázků a trailerů vypadala o několik řádů lépe, než jaký je skutečný stav věcí, nicméně tak už to bývá.

Nepřímé pokračování Total Anihilation by rádo stagnující žánr revolucionovalo, ovšem takové ambice se mnohdy potkají spíše s nepochopením

Supreme Commaderu tak pořád zůstává status grandiózního projektu, který má ještě nějaký ten měsíc čas, aby svými jedinečnými vlastnostmi skutečně dokázal zasáhnout spoustu hráčů. Klasických RTS s několika jednotkami už bylo dost, tentokrát si užijeme pořádnou válku v budoucnosti se vším, co k tomu patří. Už jen kvůli skvělým jednotkám si hra zaslouží pozornost.

Index očekávání: 85%

Autor:



Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Další z rubriky

Super Mario Odyssey má být hit letošních Vánoc. První dojmy

Super Mario Odyssey

Vypravil jsem se do německé centrály Nintenda zahrát si několik připravovaných her. Jako první jsem samozřejmě...

První dojmy: nový Assassin’s Creed mnohé naštve, ale hraje se skvěle

Assassin’s Creed: Origins

Vydali jsme se do Londýna podívat se, jak se povedl restart už poněkud vyčpělé série Assassin’s Creed. Všechny fanoušky...

Bude Detroit spíše film, nebo hra? A není to nakonec jedno?

Detroit: Become Human (PS4)

Jedna z nejočekávanějších exkluzivit na PS4 nijak neskrývá své velké ambice. Výpravný sci-fi příběh ze světa, kde se...

"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Najdete na iDNES.cz