Začalo to světlem, nebem a zemí. Prý to pokračovalo Evou a nakonec to stejně všechno zpackal člověk.
Když jsem psal svoji bláznivou úvahu o "Útěcích v jiné světy", kde jsem hledal (jsem egoista, takže spíš nabízel) důvody toho, proč skutečně část lidstva zasedá ke krabicím s náhražkami světa, uvědomil jsem si, že jsem opominul samotný důvod ke všemu...
Svět.
Není generovaný! V jeho grafice má úplně všechno svůj vlastní detail. Fyzikální model Světa je dokonalý!
|
Když se rozhlížím po ránu kolem, mrazí mě v zimě vzduch v nose. Existují Zde místa, kde se mi z dechu tvoří sněhové vločky a moč mrzne na půli cesty. Existuje i čas; a události se v něm projevují. A kdysi dávno v čase měli účastníci toho geniálního kolosu i možnost pozorovat Svět jen (a pouze) přes vločky svého dechu, často i jaksi bez šatstva - na Sibiři. Naštěstí obsahuje tento svět i strategický prvek, takže se zde aplikuje globální pokrok. Proto je dnes páchat zločiny snažší. Maximálně Vás za to zavřou do luxusu zlatých mříží.
Zdá se Vám, že píšu s nadsázkou a ironií? Ale jistě, dívám-li se z vnitřku svého mladistvého
|
... nikdo Vám zde nenapíše návod na život. Od každé hry existuje alespoň několik poznámek o tom, jak se co ovládá a kdo je tu k čemu. Ale ve Světě? Když jste dítětem, narazíte na rodiče, které jste si nevybrali, nenamixovali ani nedokrášlili vlastními silami - Sims 2. Prostě se někomu narodíte (fakt!, vylezete přímo zevnitř) a ten "kdosi" Vás má uvést v pochopení značného množství zákonistí, které zde platí. Ale ani rodiče sami je většinou sami neznají! Učí Vás tu někdo, kdo neví jak se věci používají správně! Celou dobu se můžete dozvídat, že temný sklep je dobré místo pro život dítěte, pak přijdou lidé v divném bílém oblečení a vy zjistíte nejenom že existují i jiní lidé, než ti co Vás tu krmili, ale že svět se dá dýchat, lépe chutná a na záchod se nechodí do kouta! (Oh?!)
Jo, ať už máte charisma, jaký chcete, může se stát, že Vám to tu někdo celý spacká už od začátku. Bohužel, Cizí lidé Vás tu zachrání opravdu jen zřídka kdy.
Výstřednosti průměrů
Je to svět inspirován barevností, a tvůrce si oblíbil černou. Černá tu zahaluje mašinerie politických ambicí podpořených černou aktivitou úplatků. Z tvaru si tvůrci světa oblíbili "dutost," možná proto, že co je duté, nemá vlastně
|
Tvůrci hry a support
Svět navržený proto, abychom si užili průměrnosti? Raději 6 GB Světa WarCraftu, než nekonečnost obyčejnosti vlastní duše. Ten kdo jej vytvořil a distribuoval "svým hráčům," má se Světem pekelné záměry (pozor, stále mluvím o Bohu...). Jen si to vezměte: pobočku má na každém rohu, přesto se obvykle ničeho nedovoláte. Tvůrce ví o všem všechno, ale nám sdělil jen deset (deset!) pravidel a očekává, že dojdeme pokory a dokonalosti a postoupíme na další úroveň?! A kde je proboha Podpora uživatelům?! Mám čekat na Datadisk? Kristovo noho, tahle ironie nemá ani kapku stylu!
Šachová partie
Vezmeme-li v úvahu, že Bůh řídí naše kroky (v každém servisním středisku Světa Vám to potvrdí, hledejte v kostele pod lavicí zmatený manuál odhadů a smyšlenek s velkým zlatým nápisem Bible), stává se znenadání společnost Nástrojem "Kohosičehosi". Zároveň víme, že si pravidla stanovuje společnost sama (Společenská pravidla - pozor, neříkají jak správně žít!). Pravidla té samé společnosti, jíž současně manipulje politik jako s lžící v talíři (nabrat co nejvíc a sežrat to rychle)! Kdo je tu tedy hráčem a kdo mi sakra určuje pravidla? Tlusťoch o němž se Ví pravidelně a často nebo Všeho schopný Stařeček z obrazů v kostele?
|
Strategie i FPS
V jednu chvíli mířím pistolí na hysterickou manželku, uhodí do mně blesk trestající mne za hříchy a jsou mi jasné statistiky pro další postup ve hře, které nejsou moc zábavné, protože Game Over tu neexistuje. Prostě místo reloadu zůstanete žíví do smrti, jen omezení třemi stěnami betonu a jednou stěnou mřížoví. (lžičkou z plastu si na útěk nezaděláte). A to všechno hezky zpomaleně - Bullet Time jako způsob utrpění. Originální.
Nutno podotknout, že když si kupuji hru, vím kdo ji vytvořil a že byla vytvořena proto, abych ji miloval. Kdežto Svět mi tu řídí několik různých entint a nezdá se, že pro moji spokojenost. A nic z toho nemůžu reklamovat!
Hráč?
A kde jsem tedy já? Chcete být milující partner, ale ženy jsou tu naprostou záhadou, která leckdy dokáží pěkné kousky. Láska mužů k mužům je hřích a skandál zároveň a obcovat s ovcí není košér... Mám mít rád psy, protože jsou poslušní nebo protože dobře chutnají? Kdo tu vlastně rozhoduje o mém životě?
|
Být hráčem někde jinde, když tady z Vás dělají figurku ve vlastní hře. Možností je spousta. Jsou i takové, kdy jste samotným bohem či tvůrcem vlastního světa.
Důvod ke všem důvodům. Souhrnem. Atd.
Svět. Matrice Všehomíra si kladla ambice stát velkou šachovnicí všeho. Jediné, co se mu povedlo, je produkce velké nespálené energie z frustrace, vzteku a hysterie. Lidé jej odmítají a přesouvají se do jiných světů s větším množstvím možností a vyžití. Sex, drogy a další lákadla Pekelných bran nyní balí krám, protože utíkáme do virtuality a jiných, lákavějších světů. A tak si myslím, že to v budoucnu odnese nejenom Bůh svým globálním zklamáním ze svého Díla (ach to rouhání je děs, běžím si pro Bibli), ale i ta přijemnější stránka světa, ta na druhé straně světla, kdesi v tenatách zubatého úsměvu s planoucím mečem v pařátku, zamrzne a to bude konec. Důvod všech důvodů se stal důvodem k opuštění reality. A kde není realita, nejsou ani hříšné duše. Bez duší nemá smysl v Pekle topit pod kotlem. A když v Pekle začne mrznout... tak to je konec (Světa). Nu což, v našich nových realitách už pro něj máme hřbitov a když nám bude chybět, máme spoustu náhradních. Neleníme, že?
Že by Svět byl stvořen proto, aby byl tak tragicky skončen...?
Ovšem... to už přeci jen má styl :-).
Hodnocení: individuální