Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Table Tennis - sportem ku zdraví

  0:01aktualizováno  0:01
Videohry zatím nemohou plně nahradit skutečné sporty. Na Wii už se tomu ale dá občas říkat i pohybová aktivita.
70

Table Tennis

Platforma: Wii
Výrobce: Rockstar

  • Ovládání se povedlo
  • Něteré věci značně podobné reálu
  • V pohodě uchopitelné od prvního okamžiku
  • Slušná grafika
  • Tři ovládací schémata
  • Původní verzi znalým asi moc nenabídne
  • Některé věci méně podobné reálu
  • Většina asi stejně bude hrát jen se základním ovládáním

I na Wii hra nabízí dost slušou zábavu, ale faktem je, že kromě ovládání tu není nového ovládání prakticky nic. Pokud jste se tedy již vyblbli u X360, tak pro vás Wii verze asi příliš význam mít nebude.

Herní karta

Table Tennis

Table TennisČas od času může člověk v novinách narazit na zprávu, že některý z pilotů seriálu Formule 1 nebo Moto GP si před závodem dal pár kol v některé videohře, aby si připomněl nástrahy daného okruhu, nebo že si fotbalisti rádi začutají Pro Evo. Přesto by nás ale ani nenapadlo označit tyto videohry za plnohodnotné náhrady sportovního prožitku. Díky možnostem Wii se ale simulace některých sportů začínají skutečnému sportu opravdu podobat. A nemáme teď na mysli jen to, že se při mávání Wiimotem docela zapotíte, jako například u Mario & Sonic at the Olympic Games.

Na nejnižší obtížnost je v pohodě hratelný i hned první rychlý zápas.

VIDEO

Například takový Madden přišel na Wii s možností máchat wiimotem, jako Table Tenniskdybychom skutečně házeli míč. To je ale pořád docela slabotka oproti Tigeru Woodsovi, jenž by se s trochou snahy a oběma přivřenýma očima dal již srovnat s drahými indoor golfovými simulátory. Jasně, přestože Nintendo společně s Wii Fit v Japonsku již uvedlo na trh speciální podložku, že bychom v nejbližší době v nějaké hře chytali křeče z drsné zátěže při devadesátiminutovém fotbalovém mači, to v nejbližší době asi jen tak nehrozí, protože možnosti Wii zatím stačí na rozumné ztvárnění pouze spíše těch „jednodušších“ sportů, nicméně přesně do této kategorie spadá i stolní tenis, takže potenciál Table Tennisu je vysoký.

Rockstar ovšem již před časem na Xboxu 360 dokázal, že k tvorbě této hry přistoupil zcela zodpovědně, takže prakticky jedinou otázkou zůstávalo, jak uchopí konverzi ovládání, a zda tedy půjde o jednoho z čestných členů herní knihovny Wii nebo zda se spokojí s prostým portem, jenž se bude od původní hry odlišovat pouze tím, že se Table Tenniszde bude máchat rukama. Ve skutečnosti částečně platí oboje. Jednak zde totiž kromě překopaného ovládání není prakticky nic nového, ale na druhou stranu musíme uznat, že k tvorbě nového ovládání přistoupili autoři se vší vážností, a proto se budeme dnes věnovat v prvé řadě právě jemu a pro základní obecné informace vás odkážeme na recenzi verze pro X360, z níž verze pro Wii vychází prakticky ve všem ostatním.

Graficky hra odpovídá možnostem Wii.

Hra nabízí tři ovládací schémata, přičemž s tím standardním si vystačíte pouze s wiimotem. Další dvě vyžadují i nunchuk a umožňují buď kontrolovat pohyb hráče kolem stolu nebo lépe umisťovat své údery na sopeřovu stranu stolu. Tato dvě Table Tennispodrobnější schémata jsou jistě docela fajn, ale jímá nás podezření, že většina běžných hráčů, kteří neaspirují na případný titul „mistra světa v Table Tennisu na Wii“, si bohatě vystačí pouze s wiimotem, již jen proto, že tato konfigurace je zkrátka nejblíž skutečnému pinčesu, kdy držíte raketu taky pouze v jedné ruce ve druhé nežmouláte nic, co by navíc bylo s raketou spojeno drátem.

Hra disponuje všemi možnosti xboxového originálu, takže zde máme čtyři druhy rotací, které se ale vybírají směrovým křížem. Rozložení je zcela logické a intuitivní, takže například pro topspin stisknete před úderem směr nahoru nebo pro pravou rotaci směr vpravo. Přesto ale asi budete mít v prvních chvílích menší potíže. Zatímco na X360 byl typ úderu udáván stiskem příslušného hlavního tlačítka, zde musíte de facto provést ten samý stisk a ještě strávně máchnout, což v prvních fázích hry celou Table Tennisvěc poněkud komplikuje a je potřeba si na to chvíli zvykat. Na druhou stranu je ale fakt, že na tyto úvodní potíže hra pamatuje, takže strach z úvodní frustrace můžete hodit, kam se vám zlíbí. Na nejnižší obtížnost je v pohodě hratelný i hned první rychlý zápas, a postupné učení je tak příjemé a bezproblémové, zkrátka naprosto přesný opak třetího Smash Court Tennisu na PSP. Nemějte ale ani obavy, že by se zde v pozdějších fázích, případně při vyšších obtížnostech, nenašly i skutečně kvalitní výzvy.

Stejně jako v původní verzi, i zde je základem úspěchu správné načasování. Na rozdíl od X360 originálu je to zde ale poněkud obtížnější, protože tu nejde pouze o stisknutí, případně podržení tlačítka, ale i o intenzitu pohybu ovladače. Je jasné, že rychlý švih zápěstím si žádá jiné načasování než rozmáchnutá smeč, kterou taháte Table Tennisze záklonu až někde od kolen, v čemž tedy vidíme další plusové body. Ovšem opět s podotknutím, že je potřeba se do toho nejprve pořádně dostat. Nicméně ačkoliv je kauza časování úderů velmi podobná reálu, s umisťováním úderů už to zase až tak realistické není. Pokud totiž chcete míček zatočit co nejblíže za síťku, provedete pohyb wiimotem směrem dolů, a pokud chcete naopak posadit svůj úder až na druhý konec stolu, vedete pohyb směrem vzhůru. Na druhou stranu to je ale pořád docela elegantní řešení, které vás mimo jiné nutí pilovat techniku. Samozřejmě tedy vyjma případu, že si vezmete ku pomoci nunchak a speciální ovládací shcéma.

Odkud se vzal Ping-Pong?

Přestože si většina lidí spojí stolní tenis v prvé řadě s asijskými hráči, respektive se zeměmi jako Čína, Tchaj-wan či Korea, je původ této hry datován někam do osmdesátých let devatenáctého století a pro většinu asi překvapivě umístěn do tehdejší Anglie. Co se týče půvdu výrazu „ping-pong“, tak jsme nikdy nepochybovali o tom, že se této hře takto říká na základě charakteristických zvuků, které jsou při úderech míčku vyluzovány. Buď se ale jedná o drastickou náhodu nebo je ve skutečnosti tento výraz odvozen od čínského pojmenování stolního tenisu, jenž je Číňany nazýván Ping Pang Qiú.

Table TennisGraficky hra odpovídá možnostem Wii, ale rozhodně se nemůžeme přiklonit na stranu všech těch, kteří grafické ztvárnění této hry s gustem haní. Je asi zřejmé, že na Wii nebudou postavy ani zdaleka tak detailní jako na X360, takže zde nevidíme, který z hráčů má na obličeji vyrážku, ani kterému se párá nit z trenclí, ale co se týče celkového vizuálního stylu a projevu, je hra plně srovnatelná s originálem. Jistě, je vidět že postavám chybí o něco více než dva polygony a animace jsou poněkud kostrbatější než v původní hře, ale stále platí to, co jsme psali už v létě, kdy jsme si tuto hru poprvé zahráli na Games Convention v Lipsku: v zápalu boje vám skoro ani nepřijde, že se jedná o graficky značně ořezanou verzi pro Wii. Zvuky asi nemá cenu příliš hodnotit, jelikož zde kromě víceméně neutrální hudby slyšíme již jen ťukání míčku, sem tam něco zahuhlá sudí a občas si něco zahulákají hráči.

Celkově vzato se toho tedy Table Tennisu na Wii příliš mnoho vytknout nedá. Dost Table Tenniszávažným minusem je ale skutečnost, že tomu, kdo už s touto hrou měl tu čest, nenabídne Wii verze kromě ovládání prakticky už vůbec nic. Člověk zkrátka vidí to, co již důvěrně zná, a tak ho možná spiš akorát naštve, že si musí zvykat na nové ovládání. Na druhou stranu ale ortodoxní nintenďáci, kteří by se jiné konzole nedotkli ani klackem, budou jistě chrochtat blahem, třeba již jen proto, že na Wii dokáže Table Tennis vcelku dobře posloužit i jako multiplayerová party hra – mávat rukama totiž dokáže každý a pokud nebudte své hosty drtit výsledky svého mnohahodinového tréninku, tak si i dobře zahrají. A navíc budete za machry, protože ty hloupoučké holčičky, které si pozvete, budou na větvi z toho, že nemusejí složitě vybírat jedno ze čtyř tlačítek ke stisknutí, ale jen mávají rukama a ono to pinká „samo“.



Hodnocení hry

Redakce

70 %

Čtenáři

73 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 123 čtenářů



Nejčtenější

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

Star Wars Battlefront II
Příběh nového Star Wars Battlefront 2 prý zvládnete za pět hodin

Kampaň pro jednoho hráče bude sice intenzivní, ale také velice krátká. Podle producenta hry Davida Robillarda její dohrání zabere něco mezi pěti až sedmi...  celý článek

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

South Park: Fractured but Whole
Pšoukání se časem omrzí i v South Parku. Recenze Fractured but Whole

Populární seriál Městečko South Park se vrací v ambiciózním herním zpracování a ani tentokrát své předloze ostudu nedělá. Kromě třaskavé nálože záchodového...  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Další z rubriky

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.