„V minulých letech se vývojáři MMORPG silně inspirovali Ultimou Online a Everquestem. V příštích deseti letech bude podobnou funkci plnit Tabula Rasa,“ říká Richard Garriot na úvod prezentace svého nového projektu. Z jeho úst to nezní jen jako nesplnitelný sen, nýbrž jako jasně stanovený cíl, který zkrátka hodlá naplnit. Už se mu to nakonec jednou povedlo – Ultima Online, první opravdové MMORPG, ve smyslu, v jakém tento žánr chápeme nyní, je především jeho prací. Na Tabule Rase pracuje nejen s lidmi, které dobře zná a které si sám vybral, jako je například producent Starr Long, ale také s progresivní korejskou společností NCSoft, jež celý projekt finančně zaštiťuje a poskytuje výrobní kapacity. Spojení vizionáře, který umí pohnout herní průmysl kupředu a řemeslně zručných pracantů již zdálky zavání úspěchem.
Úvodní hodiny ale budou hráči trávit převážně bojem s počítačem řízenými nepřáteli.
Orky a elfy byste v Tabule Rase hledali marně. Nově vymyšlený svět (perfekcionista Garriot
pro něj připravuje vlastní mytologii i vlastní jazyk) se upíná směrem k sci-fi budoucnosti. Země je napadnuta mimozemskou rasou Bane, přeživší utíkají do širého vesmíru a formují hnutí odporu. Přitom jim pomáhá sdružení alienů „Allied Free Sentients“, které s Bane už nějakou dobu válčí. To je však zpočátku spíše bezvýznamná zpráva – do hry totiž naskočíte výhradně jako zástupce lidské rasy, konkrétně coby voják bojující na mnoha planetách. Na nich dostanete stovky a tisíce questů s několika možnostmi řešení. Například krádež medikamentů. Poté co jí uskutečníte, se musíte rozhodnout: předáte drahocenné léky armádě, nebo je postoupíte nemocným domorodcům? Rozhodnutí pomalu ale jistě formují váš vztah k jednotlivým frakcím, jichž bude ve hře bezpočet. Podle Garriota volba výrazně ovlivní příběh, nehledě k tomu, že příznivci znepřátelených frakcí proti sobě povedou PvP bitvy. Úvodní hodiny ale budou hráči trávit převážně bojem s počítačem řízenými nepřáteli.
Na samém startu si vytvoříte pouze vzezření svého charakteru. Teprve později ve hře se postupně čtyřikrát rozhodnete pro další povolání. Na páté úrovni zvolíte mezi frontovým vojákem (uštědří větší poškození) a specialistou (může se později krom jiného stát léčitelem). Kdo si vybere vojáka, bude se muset o několik levelů později rozhodnout, zda se vyvine v ještě údernější Commando, či vezme zavděk plíživě nadaným Rangerem. Cesty těchto tříd se rozdělí ještě jednou, Ranger například na snipera a částečně neviditelného špióna. Mezi dalšími možnými povoláními najdete techniky (staví roboty), psioniky (specializují se na duševní síly) nebo doktory. Před každým vývojovým rozdvojením bude hrdina naklonován. Tím se hra de facto uloží před důležitou volbou, a jestliže si časem uvědomíte mylnost svého rozhodnutí, není potřeba hru rozjíždět od znova, ale stačí se jen vrátit k poslednímu klonu.
Všechny třídy disponují širokým stromem schopností, které s každou získanou úrovní můžete vylepšit třemi bodíky. Například tak zlepšíte šanci na trefu z pistole nebo proměníte útok bleskem rovnou v hrozivou bouřku. Pistole a bouře, ptáte se? Ano, v Tabula Rasa bojujete jak pomocí střelných zbraní, tak i početných duševních schopností. Kvéry naleznete buď vedle poražených nepřátel, případně je dostanete coby odměnu za splněný quest. Duševní schopnosti můžete nasadit teprve ve chvíli, kdy se skrz poctivé plnění úkolů dostanete k patřičným Logos symbolům. Každý z nich odemkne jeden z talentů. Bleskový útok si kupříkladu osvojíte již v tutorialu.
Duševní schopnosti můžete nasadit teprve ve chvíli, kdy se skrz poctivé plnění úkolů dostanete k patřičným Logos symbolům.
Á propos tutorial. Díky němu se dostanete do hry opravdu rychle – podobně jako ve World of Warcraft. Ocitnete se ve vojenské základně, kde se to jen hemží životem. Exploze ničí opevnění, vesmírné lodě přivážejí alieny, umělou
inteligencí řízení vojáci se zoufale brání. Jistě, jde o jeden skript za druhým a v úvodní instanci nenarazíte na živé hráče – všechno to ale působí báječně atmosféricky a do víru dění vás takový úvod vrhne pozvolně, přesto však intenzivně. Záhy dostáváte první úkol: Bane obsadili pevnost, takže je nutné ji dobýt zpět.
Hrdina se ovládá způsobem víceméně známým z akčních her. Styl bychom tak trochu přirovnali k Hellgate: London. Nepřátelé není nutné zaměřovat zcela přesně, stačí nastavit kurzor jakž takž v jejich směru, o zbytek se postarají vlastnosti, síla zbraní a brnění na obou stranách. Schováte-li se za pytli s pískem, utrpíte mnohem menší škody. Akce je tak mnohem živelnější než v klasických MMORPG, kde se týká výhradně naklikávání ikon. Zde se hraje i na využívání prostředí a reflexy. Ne však v takové míře, která by odradila ortodoxněji zaměřené hráče. Brzy zjistíte,
že jsou nepřátelé poměrně inteligentní. Pokud se schováte, snaží se vás obejít. Nezřídka narazíte i na obří bosse, pár z nich, které však není problém porazit, potkáte i v tutorialu. Jejich zničením dobudete pevnost, ale v tu ránu následuje další quest: Bane se chystají na protiútok, takže se co nejlépe zabarikádovat a bránit.
Po určité době, kdy se budete cítit pevní v kramflecích, se můžete vrhnout do otevřeného světa Tabula Rasy. Najdete tu tisíce dalších hráčů, s nimiž se budete vydávat plnit náročné questy, ale také bojovat na instancovaná bojiště. Zde je potřeba stále čelit invazi rasy Bane. Pokud se k tomu hráči nemají, začnou mimozemšťané zabírat jednu plochu perzistentního světa za druhou a hráčům tak stěžovat život. Plánují se tedy epické bitvy. PvP bude také, zatím se o něm nicméně tolik nemluví.
Po určité době, kdy se budete cítit pevní v kramflecích, se můžete vrhnout do otevřeného světa Tabula Rasy.
Popravdě si nejsme úplně jistí, zda Tabula Rasa bude tou revolucí, jakou si Richard Garriot přeje. Nový svět to bude mít oproti zavedenému World of Warcraft obtížné, obzvlášť když v některých aspektech může působit až příliš cize. Herní mechanismy se zdají být dobře promyšlené, o genialitě bychom však ani v jejich případě nehovořili. Geniální ale může být hra jako celek – to zjistíme až po vydání ve třetím kvartále tohoto roku.Index očekávání: 85%
