Po smrti rodičů se tří sirotků ujal Azuma Shiunsai, mistr ninjů na dvoře pána Gohdy. Všem třem se dostalo pokorné výchovy v umění tichých bojovníků. Jednoho dne se ovšem tito učni dozvěděli, že na jejich pána byl spáchán podlý zločin. Nakonec se tento akt ukázal být jako součást rozsáhlého spiknutí, namířeného proti jejich klanu i proti nim samotným. Takový je počátek dobrodružství našich tří hrdinů. Tenchu 2 se totiž v retrospektivě vrací před první díl, aby vás uvedl do dávné historie zrození ninjů.
K dvojici charakterů z dřívějška se nyní připojil také Tatsumaru, nejzkušenější, nejstarší a nejnadanější učeň mistra Shiunsai. K tomu, abyste si mohli vychutnat souboje v jeho kůži, musíte napřed splnit veškeré mise za Ayame i Rikimaru. A těch je tentokráte opravdu požehnaně. Pro oba známější protagonisty je připraveno 11 rozdílných úkolů a po jejich splnění se otevře možnost hrát za Tatsumaru v dalších sedmi jedinečných misích. Každá ze tří postav má tedy svůj vlastní příběh a vlastní úrovně, na rozdíl od první části. Dobrou zprávu mám také pro ty z vás, kteří se bojí tmy, protože jednotlivé mise se odehrávají jen za bílého dne či v podvečer. A pokud si k tomu připočítáte rozlehlá a otevřená prostředí s minimem úkrytů, vyjde vám, že autoři kladli větší důraz na vyšší obtížnost než u prvního dílu. Zcela přepracován byl také systém FMV videí, která spojují děj mezi misemi, ale také uvádějí boje s bossy a mění se podle vašeho vítězství, nebo porážky.
Nebyl by to druhý díl, kdyby nepřinesl čerstvý vítr do nabídky zbraní. K široké škále od minule přibyl například slepý prach pro krátkodobé oslepení nepřítele, nebo „Leaves of Stealth“, který vás přenese rázem ze zorného pole protivníka za jeho záda. Dále nechybí různé dalekonosné zbraně jako hvězdice, ohnivé šípy, granáty a kouřové bomby. Nově můžete obírat mrtvé nepřátele o zbraně a předměty, které ještě před chvílí použili proti vám.
Revolučním prvkem, alespoň podle vývojářů, je nově nabytá schopnost plavání a potápění. V případě delšího pobytu pod hladinou, kde tiše vyčkáváte příhodného okamžiku, můžete klidně dýchat bambusovým brčkem vystrčeným těsně nad vlnky. Ovšem s praktickým využitím této dovednosti je trošku potíž. Problém je v tom, že plavání je velmi hlučná aktivita a tak se velmi těžko ubráníte zvědavým pohledům stráží a určitě uznáte, že dělat ze sebe za bílého dne zatoulaného psa plavajícího čubičku je trošičku obtížné.
Už v prvním dílu nebyla kamera zrovna páně Ondříčkova, ale to co provádí zde je, ještě mnohem horší. Díky velmi strmému úhlu vidíte maximálně několik metrů dopředu a tak ke slovu velmi často přijde manuální rozhlížení, které není o mnoho lepší.
Jelikož je ve dvojce kladen větší důraz na souboje s bossy tak vězte, že každá úroveň má na konci právě tohoto sympatického pána. Nutno říci, že postupem hry jsou právě tito nepřátelé těžší a lépe vyzbrojení. Je jasné, že zde je to pravé místo na vylámání zubů a tak si bohudík můžete uložit vaši pozici ještě před vlastním bojem s těmito protivníky. Jestliže touto nabídkou pohrdnete a finální souboj úrovně prohrajete, vrátíte se opět na začátek mise, ale s menším množstvím předmětů, než jste měli při prvním pokusu.
Stráže jsou nyní podstatně více obezřetní, než tomu bylo v první kapitole. Jejich AI je na docela dobré úrovni, protože zahlédnout mrtvolu na zemi a spustit povyk jim nečiní nějaké vážnější potíže. K zamezení těchto objevů vám dobře poslouží možnost odtáhnout mrtvolu někam stranou, kam bystrozraké oko strážcovo již nedohlédne. Chce to jenom šikovně se postavit na určité místo. Jenže ouha, najít právě to správné místo je někdy pěkná fuška, a tak vám může způsobit mnoho nepříjemností zběsilá snaha o uchopení nebožtíka, kdy každou chvilku očekáváte kontrolní návštěvu nebo zvídavý pohled nejbližšího strážného. Bohužel i tato druhá nová pohybová činnost nebyla dotažena úplně do toho správného konce. Mimo strážných vás mohou potrápit také některá nepřátelsky naladěná zvířata, jako třeba tygr nebo divoké opice.
Grafická stránka Tenchu 2 mi připadá totožná s prvním dílem, ale zobrazení rozlehlejšího prostředí, zejména ve dne, si svoji daň samozřejmě vybralo.
Známá mlha se objevuje i zde a také objekty za svitu sluníčka vypadají mnohem více kostičkovatě, než tomu bylo minule. Takže žádné grafické orgie nečekejte, spíše se připravte na šedý standard v duchu staršího bratříčka. Ta dobrá zpráva je, že stříkající hektolitry krve, podle syté barvy spíše kečupu, zůstaly zachovány pro budoucí generace i zde. Krvavý steak se tedy i k druhému dílu velmi dobře hodí a na zapití doporučuji tomatový džus. Pak vás potoky červené tekutiny při sedmero animacích proříznutí hrdla již nepřekvapí.
Jestli jste četli naši recenzi na předchůdce hry Tenchu 2, určitě si pamatujete, že chůze - zvláště u Rikimaru - vypadala přinejmenším velmi zvláštně. V tomto dílu již Rikimaru "vyprázdnil kalhoty", takže jeho pohyb i pohyby ostatních hratelných postav jsou více přiblížené realitě. Za dva roky studia mezi prvním a druhým dílem se všichni naučili dlouhý skok dopředu a také již lze zasunout nepoužívané zbraně do pochvy. Ovládání zkušené harcovníky znalé původního Tenchu nijak nepřekvapí, protože rozvržení tlačítek je provedeno naprosto stejně. Zde se nic měnit nemuselo, vedení postavy je dostatečně přesné i zde. Tentokrát již můžete využít služeb analogové páčky na vašem Dualshocku.
Hudba je již tradičně japonská, nicméně v původním znění mi připadala o něco více melodičtější. Ostatní zvuky a výkřiky jdou zcela ve šlépějích svého předchůdce.
Poslední velkou novinkou je zabudovaný editor úrovní, ve kterém si můžete vybrat jednu z 15 částečně připravených misí a dodělat si ji podle svého vkusu, nebo si vytvořit zcela nové lokace. Rozsah tvorby je ale dosti omezený a soustřeďuje se pouze na několik typů podlah, beden, sloupů, schodů a nepřátel. Z těchto „artefaktů“ si sestavíte prostředí, umístíte panáky a také jim můžete nadefinovat jejich pohyb. Pak už si jen váš originální výtvor nahrajete na paměťovou kartu s možností si své dílko kdykoliv projít.
Tenchu 2 má sice slibně vypadající potenciál nových prvků, které by při správném použití dodaly hře nový rozměr, ale jejich implementaci do hry nebyla věnována patřičná pozornost, takže využití např. plavání se jeví přinejmenším trošku problematickým. Je docela možné, že od těchto nových „udělátek“ upustíte a zvolíte si postup totožný s předchozím Tenchu. Editor úrovní již pokažený dojem nenapraví. Grafika a zvuky žádný vývoj kupředu neprodělaly, ale volba ze tří charakterů s rozdílnými úrovněmi zase na druhou stranu potěší. Také velmi slušnou nadílku skoro tří desítek misí oproti desítce v prvním dílu kvituji s povděkem. Přesto se mé sympatie lehce kloní spíše k původní předloze a ne ke „dvojce“, protože celkový dojem z jejího provedení na mě působí dosti rozporuplně.
| Tenchu 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
