Tennis Masters Series 2003 – eso!

  • 35
Horký kandidát na nejlepší sportovní hru roku nenese jméno FIFA 2003, ba ani NHL 2003, ale Tennis Masters Series 2003. Tenis s perfektní hratelností, dokonalou AI, vývojem hráčů, deseti autentickými turnaji, více jak šedesátkou hráčů a skvělou čtyřhrou, který nechává ostatní simulace bílého sportu daleko za sebou.

Tennis Masters Series 2003 Letošní rok byl v historii počítačových sportů na tenisové simulace nejbohatší. Kompletní souhrn čítá pět her: Virtua Tennis, Next Generation Tennis, Agassi Tennis Generation, Fila World Tour Tennis a Tennis Masters Series 2003. Za pozornost určitě stál Next Generation Tennis s několika autentickými jmény, výborným tréninkem a nejrůznějšími módy. U nás tento titul vyšel v počeštěné verzi a leckdo ho proto dodnes s oblibou hraje. Jenže přichází Tennis Masters Series 2003 (dále jen TMS 2003), který má za sebou úspěšný předchozí díl a který překonal veškerá očekávání.

Oproti minulému dílů zůstávají základní rysy stejné. Výběr kurtů se skládá z desíti nejvýznamnějších turnajů ATP bez grandslamové čtveřice a po dvorcích se může prohánět kolem šedesátky nejrůznějších hráčů. Trénink bohužel zase chybí, zato sezóna prošla drobnými úpravami a obsahuje vývoj vytvořeného tenisty. Tady je třeba se moc dobře rozmyslet, kam investovat základní bodíky. Vlastností je sedm (rychlost, servis, backhand, forehand atd.) a podstatně ovlivňují herní projev. Za úspěchy v turnajích dostává tenista body k dalšímu zlepšení svých vlastností. Ke konci sezóny se tak se zkušeným hráčem daleko lépe válí a v Turnaji mistrů, který je jejím vyvrcholením, jsou šance na úspěch větší. Pozvánkou do jedné ze dvou skupin Masters je nejhůře osmé umístění v žebříku ATP v závěru sezónního kolotoče. Tennis Masters Series 2003 Turnaje s méně oblíbeným povrchem se dají vypustit, chce to ale minimálně dvě trofeje, aby se hráč vypracoval v žebříčku na dobré místo a aby byl v během sezóny nasazován a nemusel se proto protloukat kvalifikací.

Občas se urodí překvapení a tenista kdesi ze spodních vod světového pořadí se objeví v semifinále, ovšem posledních osm míst bývá obvykle doménou těch špičkových. A zde jsou znát obrovské rozdíly ve stylu hry. Zatímco ostatní tituly odlišují pouze obecnou kvalitu hráčů, TMS 2003 jde dál. Tenisté mají svůj styl, někteří často chodí na síť, někteří zase valí míčky od základní čáry, jiní často kazí podání, ostatním jdou esa od ruky. A nejen to – za nepříznivého stavu soupeř změní své zažité postupy; chybuje-li například na základní čáře, jde k síti nebo se začne více hýbat.

Ovládání vychází z dnes častého standardu, k odehrání míčku slouží čtyři údery – normální (přímý), řezaný, topspin a lob. Umístění tenisáku se určuje pomocí kurzorových kláves, záleží i na postavení hráči, jeho rychlosti a jak má k letícímu míčku daleko. Sílu úderu především ovlivňuje délka stisku klávesy pro jeho provedení, povrch, na kterém se hraje, a trajektorie míčku. Jednoduše řečeno – tenisové zákonitosti v TMS 2003 platí stoprocentně a hrací model přesně zapadá do reálných rysů. Nově se představuje vynikající systém podání. Délka stisku klávesy je přímo úměrná síle vypálení. Větší pecky se ovšem hůře zaměřují a nemusí tudíž přesně dopadnout na požadované místo. V nejhorším případě se servis při vyšší intenzitě úderu nepovede a tenisák se zakutálí úplně mimo nebo vypráší síť. Tennis Masters Series 2003 Podání může být navíc zahráno čtyřmi různými způsoby, čímž prudce narůstá proměnlivost servisu a možnosti, jak jej odehrát. Po dvaceti třiceti vyhraných zápasech člověk sem tam vyšije eso, k tomu je ovšem potřebuje perfektní odhad a zkušenost. A tak to má být.

Obtížnost je nastavena krapet výš, úplní začátečníci by měli začít spíše s Next Generation Tennisem, který není tak náročný. Ne, že by nejlehčí obtížnost v TMS 2003 byla moc vysoká, ale hra vyžaduje základní znalosti některých tenisových principů. To pravé přichází při volbě nejvyšší náročnosti, kdy soupeř předvádí divy a bije se o každičký míček. Dle atributů nejzkušenější hráči pak ukazují profesorsky čistý styl a každý přehmat člověku pořádně obijí o hlavu. Ale stále se drží svého charakteristického projevu a rozhodně nejsou neomylní. AI je celkově bez přehánění dokonalá, různé styly hry zaručují obrovskou variabilitu a přenádherné výměny. Člověk je donucen k tomu, aby měnil své postupy, protože při stále stejné hře dostane dříve či později nakládačku. V TMS 2003 nechybí ani čtyřhra s živým spoluhráčem na jedné klávesnici nebo s počítačem. Ovšem i umělý partner inteligentně spolupracuje, vykrývá volnou stranu kurtu a přebíhá si podle situace, tudíž úspěšně může zastoupit scházejícího člověka.

Sezóna je vzhledem k důrazu na závěrečný Turnaj mistrů zaměřena pouze na dvouhru. Škoda, škoda, čtyřhry by byly zajímavým zpestřením. I když, těžko by člověk zvládnul tolik zápasů. Turnajů je dohromady devět a k absolutnímu vítězství vede i s kvalifikací osm úspěšně zvládnutých zápasů, což je slušná porce.Tennis Masters Series 2003 Hráči se během mače unavují a mnohagemové bitvy udělají s méně zdatným tenistou svoje.

Zápas je zabírán jednou z mnoha kamer, chybí snad jen pohled z ptačí perspektivy. Důležitější je ovšem možnost permanentního umístění kamery za hráčova záda, čímž při střídání stran odpadá povinnost hrát ze vzdálenější strany kurtu na tu bližší. Zajímavý je replay, který opakuje ty delší a krásnější výměny a při sporných dopadech míčku těsně k čáře ukazuje, jestli to vlastně byl, nebo nebyl aut. Během utkání se v pauzách objevují statistiky o procentuelní úspěšnosti podání, počtu nevynucených chyb a dalších drobnostech, jež mohou ledascos prozradit o vlastní hře.

Z letošní nadílky tenisových simulací má TMS 2003 jednoznačně nejhorší grafiku. Oproti loňsku přibylo prakticky pouze pár nových pohybů, jinak se nezměnilo vůbec nic. Rozpohybování tenistů by rozhodně sneslo více pozornosti, v informacích na homepage se zdůrazňuje grafický pokrok, nicméně třebas takový lob je zahráván dost podivně a údery obouruč vypadají nepřirozeně. Dívat se na to ale dá, grafika je celkově průměrná a dostačují. Potěší drobnosti jako stopy zanechávané v antuce, pěkně vymodelované tváře nebo tři možné časy zahájení zápasu a podle toho odpovídající stíny i barevnost oblohy. Bohužel také letos si autoři neodpustili nadlidské výkony. Odpinknutí míčku zpoza zad naslepo a smeč zády k soupeři by ani tak nevadily.Tennis Masters Series 2003 Zato supermanské skoky do stran, v nichž kutálející se tenista v klidu odehraje míč, dokáží pořádně naštvat, protože tak se dají vybrat míčky, které by ve skutečnosti skončily na zemi. Zvuky jsou v běžné kvalitě, atmosféru dotváří šílící davy, jež tak vyjadřují spokojenost se zápasem, a rozhodčí mluvící řečí podle země konání.

Závěrem by se hře dala mimo grafiky vytknout už jen absence tréninku. Žádné jiné chyby hra nemá, což ji řadí na žhavého kandidáta pro nejlepší sportovní titul letošního roku. Někomu by mohla vadit nereálná jména, jenomže licence na Agassiho, Hewitta, Kuertena, Ferrera a bůhví koho ještě jsou ze sportovních her zdaleka nejdražší a zisky z prodeje tenisové hry, která nikdy nedosáhne takové popularity jako NHL nebo NBA, těžko mohou pokrýt náklady na kompletní žebříček ATP. A pořád je lepší dobrý tenis s vymyšlenými hráči než špatný titul oplácaný reálnými jmény. TMS 2003 se u nás asi nedočká takového ohlasu jako NHL nebo FIFA, protože nejpopulárnější sporty v Česku jsou fotbal a hokej. Tak či onak je tady tenis s dokonalou umělou inteligencí, propracovanou sezónou a báječnou hratelností. A stojí za to jej vyzkoušet.

Tennis Masters Series 2003
Výrobce: Microids
Vydavatel: Microids
Distribuce v ČR: není rozhodnuto
Stáhněte si: demoscreenshoty, trailer
Oficiální homepage: http://www.masters-series-videogame.com
Minimální konfigurace: procesor 350 MHz, 64 MB RAM, 16 MB 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 GHz, 128 MB RAM, 32 MB 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano (i na jednom počítači)
Verdikt: Jednoznačně jedna z nejlepších letošních sportovních her a zároveň nejlepší tenis, který kdy na počítačích vyšel. K úplné dokonalosti chybí jen trénink a kvalitnější grafika.
Hodnocení 85%