Není to ani moc dlouho, co jsme mohli obdivovat stále schopnou muskulaturu guvernéra Schwarzeneggera ve třetím dílu filmového Terminátora. A není tomu ani tak dlouho, co Atari vypustilo do světa Terminátora v herní podobě.
Bohužel jak mohu z PS2 verze usuzovat, jistě by bylo pro herní průmysl a hlavně pro Atari daleko lepší, kdyby Terminátora nechala na pokoji. Zvláště angažování Black Ops Entertainment, kteří nemají na svědomí snad žádný pořádný titul, se jeví dosti nešťastným.
Tito packalové (promiňte mi ostrá slova, bude jich ještě víc) licenci doslova zahodili do propadliště dějin a vtiskli titulu nezaměnitelný punc narychlo spíchnuté budgetovky, kterou dělal kamarád na koleně a v garáži pro školní besídku. Kdyby si stavěli z Lega a ke hrám ani nepřičichli, bylo by nám všem lépe od žaludku.
Pochybná skutečnost začíná na planetě Zemi (ani bych ji chudáčka nepoznal) léta páně 2023, kdy naplno propukla, propuká, propukne (ani nevím, jak to napsat) válka mezi roboty a lidmi.
Vy jako Arnold jste smontováni za účelem ochrany Johna a Sarah, kteří musejí v minulosti přežít, ale to všechno již určitě znáte z filmu, protože jinak byste tyto řádky asi ani nečetli.
První bombu do palice po spuštění dostanete od ukrutného grafického zpracování, které by nedělalo čest snad ani 32 bitové PlayStation! Všechny textury jsou rozplizlé a díky nezáživným exteriérům zruinované země (doslova) vypadají skutečně otřesně. Kromě úrovní v současnosti vás bude provázet vesměs šedá barva v několika odstínech na zemi a ještě tmavší šedá v několika odstínech namísto nebe.
Druhou bouli zamáčknete od ovládání, které je vyřešeno podobně jako v Medal of Honor, tedy pravý analogový stick pro míření a levý pro chůzi, jenže zacilování má tak hrubý chod, že při veškeré snaze o trefení se do nepřítele jej dokonale „obtesnete“ - lépe, než kdejaký vrhač nožů v cirkuse. Ještěže veškeré nepřátelstvo je dosti tupé a jejich činnost spočívá pouze v pomalém přibližování se po přímce rovnou před vaši hlaveň.
Celá hra má nějakých 22 úrovní, v nichž budete zejména kosit hordy tupých robotů v budoucnosti a sem tam bojovat v přítomnosti. I když je k dispozici slušný zbraňový arzenál, většina misí se dá lehce projít bez jediného výstřelu až do cíle, protože jsou dlouhé přinejlepším několik minut a ubývající energie se s novou misí vždy doplní. Hra se tak dá dojet skoro za jeden večer.
Vrchol imbecility amatérských vývojářů je obzvláště patrný v úrovni, kdy musíte v pořádku odvést Johna Connora z krypty ven. Minutová scéna z filmu je jednak natažená množstvím dotírajících policistů - více, než by bylo zdrávo - a jednak nesmíte žádného z nich zabít, i když to do vás pálí ostošest.
Jak na to? Každý cíl, tedy i policista, je označen červenou značkou. Nasypete olovo do červené značky a až tato zmizí (někdy to je i několik zásobníků do hlavy) polda usoudí, že se mu špatně dýchá, tudíž do něj nesmíte vypustit už ani jediný náboj. Jinak zemře a vy okamžitě nahráváte předchozí pozici. Zajímavě se tito policisté chovají právě po své
„eliminaci“. Někteří se rozplynou ve vzduchu, jiní začnou usilovně šlapat do zdi a ostatní zase proběhnou kolem vás do místností, ze kterých jste přišli. Podivné, že neznají cestu ven, ale pouze dovnitř.
Hru mají zpestřit souboje s T-X, které probíhají v jakémsi režimu á la Tekken. Jedná se sice o veskrze příjemný prvek, kdy můžete použít až třicet různých komb, ale pohyb protivníků je tak prkenný, že motion-capturing nasnímaly buď kamery z počátků hraného filmu, nebo jako herci posloužili retardovaní občané.
Kromě předpotopní grafiky, ultra krátké životnosti, podivného naskriptování úrovní a ještě podivnějšího chování protivníků mě zlobil i Dualshock, který se sám vypínal zásadně vždy ve vypjatých momentech. Jelikož se mi to v jiných hrách nikdy nestalo, mohu se domnívat, že jde o další podivnost a nedotaženost.
Vlastní hra je zralá zaprvé na odpadkový koš a zadruhé na nejnižší možné hodnocení, jenže
se tu bohudík najde i několik málo potěšujících vlastností. Tou první je podmanivá orchestrální filmová hudba a skvěle suché Arnoldovy hlášky. Druhou je pak olbřímí množství bonusů v podobě CG filmů ze hry, trailerů, artworků a fotografií z filmu, jinde nepublikovaných vtipných záběrů z natáčení, dokumentů „Making of“ a reportáží z přípravy hry. Navíc jsou tu ještě odemknutelné klasiky Centipede a Missile Command a dokonce demo z připravovaného titulu T3: Redemption.
Jen díky těmto příjemným vychytávkám jsem bohužel nemohl dát magickou nulu a schovám si ji tedy na příště. Nicméně Terminator 3 je jasně nejhorší konzolovou hrou, která se mi kdy dostala do rukou, a proto vám radím dobře: zajděte si na film, kupte si DVD či VHS, ale hrát, hrát se to nepokoušejte v žádném případě!
| Terminator 3: Rise of the Machines | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
